Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   de etwas mögen

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [siebzig]

etwas mögen

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština němčina Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? M---ten Sie-r----e-? M______ S__ r_______ M-c-t-n S-e r-u-h-n- -------------------- Möchten Sie rauchen? 0
Chcete si zatančit? Mö--te- -i--ta-z--? M______ S__ t______ M-c-t-n S-e t-n-e-? ------------------- Möchten Sie tanzen? 0
Chcete se projít? Möch--n S-e--p-zieren --h-n? M______ S__ s________ g_____ M-c-t-n S-e s-a-i-r-n g-h-n- ---------------------------- Möchten Sie spazieren gehen? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Ich -öc--e --uchen. I__ m_____ r_______ I-h m-c-t- r-u-h-n- ------------------- Ich möchte rauchen. 0
Chceš cigaretu? Mö---e-- du-ein- Z-gare-te? M_______ d_ e___ Z_________ M-c-t-s- d- e-n- Z-g-r-t-e- --------------------------- Möchtest du eine Zigarette? 0
Chce připálit. Er -ö--te-F-u--. E_ m_____ F_____ E- m-c-t- F-u-r- ---------------- Er möchte Feuer. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Ich m---t- e-w-s tri---n. I__ m_____ e____ t_______ I-h m-c-t- e-w-s t-i-k-n- ------------------------- Ich möchte etwas trinken. 0
Něco bych snědl / snědla. I-h--ö---e--t----es-e-. I__ m_____ e____ e_____ I-h m-c-t- e-w-s e-s-n- ----------------------- Ich möchte etwas essen. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. I---mö-ht----ch --w-- ---r----. I__ m_____ m___ e____ a________ I-h m-c-t- m-c- e-w-s a-s-u-e-. ------------------------------- Ich möchte mich etwas ausruhen. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. I-h-m-ch-- --e et--- f-agen. I__ m_____ S__ e____ f______ I-h m-c-t- S-e e-w-s f-a-e-. ---------------------------- Ich möchte Sie etwas fragen. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. I----öc--- S-e um e-wa- -i-te-. I__ m_____ S__ u_ e____ b______ I-h m-c-t- S-e u- e-w-s b-t-e-. ------------------------------- Ich möchte Sie um etwas bitten. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. I-h -öc--- S--------wa- e--la---. I__ m_____ S__ z_ e____ e________ I-h m-c-t- S-e z- e-w-s e-n-a-e-. --------------------------------- Ich möchte Sie zu etwas einladen. 0
Co si přejete, prosím? W-s---c-ten-Si---it-e? W__ m______ S__ b_____ W-s m-c-t-n S-e b-t-e- ---------------------- Was möchten Sie bitte? 0
Přejete si kávu? Mö--t-----e ----n K--f--? M______ S__ e____ K______ M-c-t-n S-e e-n-n K-f-e-? ------------------------- Möchten Sie einen Kaffee? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Od-r-m--h--- Si- lie-e----ne- -e-? O___ m______ S__ l_____ e____ T___ O-e- m-c-t-n S-e l-e-e- e-n-n T-e- ---------------------------------- Oder möchten Sie lieber einen Tee? 0
Chceme jet domů. W-r m------ -a-- H---- f-hr--. W__ m______ n___ H____ f______ W-r m-c-t-n n-c- H-u-e f-h-e-. ------------------------------ Wir möchten nach Hause fahren. 0
Chcete zavolat taxi? Mö--t---i-r-e-n -axi? M______ i__ e__ T____ M-c-t-t i-r e-n T-x-? --------------------- Möchtet ihr ein Taxi? 0
Chtějí telefonovat. S-------t-n t-le--n--re-. S__ m______ t____________ S-e m-c-t-n t-l-f-n-e-e-. ------------------------- Sie möchten telefonieren. 0

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.