Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   ar يحب/ يريد/ يود شيئاً‬

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

‫70[سبعون]‬

70[sabeuna]

يحب/ يريد/ يود شيئاً‬

yhb/ yryd/ yawadu shyyaan

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arabština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? ‫أ-ح--ال-دخ-ن-‬ ‫____ ا________ ‫-ت-ب ا-ت-خ-ن-‬ --------------- ‫أتحب التدخين؟‬ 0
a-a--- alta--hi-? a_____ a_________ a-a-a- a-t-d-h-n- ----------------- atahab altadkhin?
Chcete si zatančit? ‫-تح- --ر---‬ ‫____ ا______ ‫-ت-ب ا-ر-ص-‬ ------------- ‫أتحب الرقص؟‬ 0
atahab -l---? a_____ a_____ a-a-a- a-r-s- ------------- atahab alrqs?
Chcete se projít? ‫أ--ب--ل--- ع-ى -ل-ق--م؟‬ ‫____ ا____ ع__ ا________ ‫-ت-ب ا-س-ر ع-ى ا-أ-د-م-‬ ------------------------- ‫أتحب السير على الأقدام؟‬ 0
a-a-a- a--ayr --l-a-a---qd-m? a_____ a_____ e____ a________ a-a-a- a-s-y- e-l-a a-'-q-a-? ----------------------------- atahab alsayr ealaa al'aqdam?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. ‫--يد-أن --خ--‬ ‫____ أ_ أ_____ ‫-ر-د أ- أ-خ-.- --------------- ‫أريد أن أدخن.‬ 0
a-i---an 'a--h--. a___ '__ '_______ a-i- '-n '-d-h-a- ----------------- arid 'an 'adkhna.
Chceš cigaretu? ‫-تر-د-س-ج--ة؟‬ ‫_____ س_______ ‫-ت-ي- س-ج-ر-؟- --------------- ‫أتريد سيجارة؟‬ 0
a-iri--s-ja-t? a_____ s______ a-i-i- s-j-r-? -------------- atirid syjart?
Chce připálit. ‫-ن--ي--د--لاع--‬ ‫___ ي___ و______ ‫-ن- ي-ي- و-ا-ة-‬ ----------------- ‫إنه يريد ولاعة.‬ 0
'iinah--uri--wa--eata. '_____ y____ w________ '-i-a- y-r-d w-l-e-t-. ---------------------- 'iinah yurid walaeata.
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. ‫أ-يد-أن ---ب --ئ-ً-‬ ‫____ أ_ أ___ ش_____ ‫-ر-د أ- أ-ر- ش-ئ-ً-‬ --------------------- ‫أريد أن أشرب شيئاً.‬ 0
a-id '-- 'ashr-- --yy--n. a___ '__ '______ s_______ a-i- '-n '-s-r-b s-y-a-n- ------------------------- arid 'an 'ashrib shyyaan.
Něco bych snědl / snědla. ‫--ي- -ن------ي-ا-.‬ ‫____ أ_ آ__ ش_____ ‫-ر-د أ- آ-ل ش-ئ-ً-‬ -------------------- ‫أريد أن آكل شيئاً.‬ 0
a--- -a- --il--h-y-an. a___ '__ a___ s_______ a-i- '-n a-i- s-y-a-n- ---------------------- arid 'an akil shyyaan.
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. ‫------ن أ---ح-----اً-‬ ‫____ أ_ أ____ ق______ ‫-ر-د أ- أ-ت-ح ق-ي-ا-.- ----------------------- ‫أريد أن أرتاح قليلاً.‬ 0
a-i- '-n- -a---h q-yl-a-. a___ '___ '_____ q_______ a-i- '-n- '-r-a- q-y-a-n- ------------------------- arid 'ana 'artah qlylaan.
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. ‫---د أن-أسأ-- -ي-اً-‬ ‫____ أ_ أ____ ش_____ ‫-ر-د أ- أ-أ-ك ش-ئ-ً-‬ ---------------------- ‫أريد أن أسألك شيئاً.‬ 0
a-i--'-------a-------yaa-. a___ '__ '_______ s_______ a-i- '-n '-s-a-a- s-y-a-n- -------------------------- arid 'an 'as'alak shyyaan.
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. ‫أ--- -ن أطل- م----ي---.‬ ‫____ أ_ أ___ م__ ش_____ ‫-ر-د أ- أ-ل- م-ك ش-ئ-ً-‬ ------------------------- ‫أريد أن أطلب منك شيئاً.‬ 0
a--d --- -a--ub --n- s----a-. a___ '__ '_____ m___ s_______ a-i- '-n '-t-u- m-n- s-y-a-n- ----------------------------- arid 'an 'atlub mink shyyaan.
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. ‫أ-د-أن ----ك لشي--‬ ‫___ أ_ أ____ ل_____ ‫-و- أ- أ-ع-ك ل-ي-.- -------------------- ‫أود أن أدعوك لشيء.‬ 0
a-d-'---'adeu- lashi---. a__ '__ '_____ l________ a-d '-n '-d-u- l-s-i-a-. ------------------------ awd 'an 'adeuk lashi'an.
Co si přejete, prosím? ‫م- -ري--حضرتك-‬ ‫__ ت___ ح______ ‫-ا ت-ي- ح-ر-ك-‬ ---------------- ‫ما تريد حضرتك؟‬ 0
m- ----- h-----? m_ t____ h______ m- t-r-d h-d-t-? ---------------- ma turid hadrtk?
Přejete si kávu? ‫ه---ر-د ق--ة؟‬ ‫__ ت___ ق_____ ‫-ل ت-ي- ق-و-؟- --------------- ‫هل تريد قهوة؟‬ 0
h---u--d q-----? h_ t____ q______ h- t-r-d q-h-t-? ---------------- hl turid qahuta?
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? ‫-م--ن---فض- ا---ي؟‬ ‫__ أ__ ت___ ا______ ‫-م أ-ك ت-ض- ا-ش-ي-‬ -------------------- ‫أم أنك تفضل الشاي؟‬ 0
a----na- t-------als-a-y? a_ '____ t______ a_______ a- '-n-k t-f-d-l a-s-a-y- ------------------------- am 'anak tafadal alshaay?
Chceme jet domů. ‫--يد أ- --ه--إل- -ل----‬ ‫____ أ_ ن___ إ__ ا______ ‫-ر-د أ- ن-ه- إ-ى ا-ب-ت-‬ ------------------------- ‫نريد أن نذهب إلى البيت.‬ 0
nri--'a- -ad-ha--'iil-- a--a-t. n___ '__ n______ '_____ a______ n-i- '-n n-d-h-b '-i-a- a-b-y-. ------------------------------- nrid 'an nadhhab 'iilaa albayt.
Chcete zavolat taxi? ‫-------ون-س-ا----جرة؟‬ ‫__ ت_____ س____ أ_____ ‫-ل ت-ي-و- س-ا-ة أ-ر-؟- ----------------------- ‫هل تريدون سيارة أجرة؟‬ 0
h--t-----n --y-r---- -jr? h_ t______ s________ a___ h- t-r-d-n s-y-r-t-n a-r- ------------------------- hl turidun sayaratan ajr?
Chtějí telefonovat. ‫إ--- ----و--ا-ات--ل -ا--ا--.‬ ‫____ ي_____ ا______ ب________ ‫-ن-م ي-ي-و- ا-ا-ص-ل ب-ل-ا-ف-‬ ------------------------------ ‫إنهم يريدون الاتصال بالهاتف.‬ 0
'i--ah-m-----du- -l-it-sal-bia-h-ti-. '_______ y______ a________ b_________ '-i-a-u- y-r-d-n a-a-t-s-l b-a-h-t-f- ------------------------------------- 'iinahum yuridun alaitisal bialhatif.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + arabština (1-100) MP3 arabština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.