Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   mk нешто сака

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [седумдесет]

70 [syedoomdyesyet]

нешто сака

nyeshto saka

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Сак-т--ли -- пуш-те? С_____ л_ д_ п______ С-к-т- л- д- п-ш-т-? -------------------- Сакате ли да пушите? 0
S-ka--e l- -a--oos-----? S______ l_ d_ p_________ S-k-t-e l- d- p-o-h-t-e- ------------------------ Sakatye li da pooshitye?
Chcete si zatančit? С--а-е -- -а --н-----е? С_____ л_ д_ т_________ С-к-т- л- д- т-н-у-а-е- ----------------------- Сакате ли да танцувате? 0
Sa-aty- -- da-t-n-z---atye? S______ l_ d_ t____________ S-k-t-e l- d- t-n-z-o-a-y-? --------------------------- Sakatye li da tantzoovatye?
Chcete se projít? Са--т- ли да--- п-о--тате? С_____ л_ д_ с_ п_________ С-к-т- л- д- с- п-о-е-а-е- -------------------------- Сакате ли да се прошетате? 0
Sa---ye-l- -- -y--pro---et---e? S______ l_ d_ s__ p____________ S-k-t-e l- d- s-e p-o-h-e-a-y-? ------------------------------- Sakatye li da sye proshyetatye?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Јас с-кам-д- -у-а-. Ј__ с____ д_ п_____ Ј-с с-к-м д- п-ш-м- ------------------- Јас сакам да пушам. 0
Јas -akam da -o-sha-. Ј__ s____ d_ p_______ Ј-s s-k-m d- p-o-h-m- --------------------- Јas sakam da poosham.
Chceš cigaretu? Са-аш л- -дна--игар-? С____ л_ е___ ц______ С-к-ш л- е-н- ц-г-р-? --------------------- Сакаш ли една цигара? 0
S-ka-h--i y-dna-t---ua-a? S_____ l_ y____ t________ S-k-s- l- y-d-a t-i-u-r-? ------------------------- Sakash li yedna tziguara?
Chce připálit. То-------з-пал--. Т__ с___ з_______ Т-ј с-к- з-п-л-а- ----------------- Тој сака запалка. 0
T-----ka za--l-a. T__ s___ z_______ T-ј s-k- z-p-l-a- ----------------- Toј saka zapalka.
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. С--ам-д- -- ---иј-м-не-то. С____ д_ с_ н______ н_____ С-к-м д- с- н-п-ј-м н-ш-о- -------------------------- Сакам да се напијам нешто. 0
S-k-- -a sye na---am--yes---. S____ d_ s__ n______ n_______ S-k-m d- s-e n-p-ј-m n-e-h-o- ----------------------------- Sakam da sye napiјam nyeshto.
Něco bych snědl / snědla. Са-а- ----а--м----то. С____ д_ ј____ н_____ С-к-м д- ј-д-м н-ш-о- --------------------- Сакам да јадам нешто. 0
Sak-m--- --d-- --e-h--. S____ d_ ј____ n_______ S-k-m d- ј-d-m n-e-h-o- ----------------------- Sakam da јadam nyeshto.
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Сакам-ма-к------е-о-м-ра-. С____ м____ д_ с_ о_______ С-к-м м-л-у д- с- о-м-р-м- -------------------------- Сакам малку да се одморам. 0
S--a---al-oo da s-- -d-o-am. S____ m_____ d_ s__ o_______ S-k-m m-l-o- d- s-e o-m-r-m- ---------------------------- Sakam malkoo da sye odmoram.
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. С-к----а-В--пра--- не-то. С____ д_ В_ п_____ н_____ С-к-м д- В- п-а-а- н-ш-о- ------------------------- Сакам да Ве прашам нешто. 0
S-kam----Vye-pr-sham-nyes--o. S____ d_ V__ p______ n_______ S-k-m d- V-e p-a-h-m n-e-h-o- ----------------------------- Sakam da Vye prasham nyeshto.
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. С-кам-д--Ве ---о------ -е-то. С____ д_ В_ з______ з_ н_____ С-к-м д- В- з-м-л-м з- н-ш-о- ----------------------------- Сакам да Ве замолам за нешто. 0
Sa--m--a Vye za-olam za-ny--h-o. S____ d_ V__ z______ z_ n_______ S-k-m d- V-e z-m-l-m z- n-e-h-o- -------------------------------- Sakam da Vye zamolam za nyeshto.
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. С-к-- да -- -----ам-за--еш-о. С____ д_ В_ п______ з_ н_____ С-к-м д- В- п-к-н-м з- н-ш-о- ----------------------------- Сакам да Ве поканам за нешто. 0
S-----d- -y- ---a-a- -- -ye--to. S____ d_ V__ p______ z_ n_______ S-k-m d- V-e p-k-n-m z- n-e-h-o- -------------------------------- Sakam da Vye pokanam za nyeshto.
Co si přejete, prosím? Шт---а----, -ол-м? Ш__ с______ м_____ Ш-о с-к-т-, м-л-м- ------------------ Што сакате, молам? 0
S-t- s---t--- molam? S___ s_______ m_____ S-t- s-k-t-e- m-l-m- -------------------- Shto sakatye, molam?
Přejete si kávu? Са-а----- к-ф-? С_____ л_ к____ С-к-т- л- к-ф-? --------------- Сакате ли кафе? 0
Sak--y---- k-fye? S______ l_ k_____ S-k-t-e l- k-f-e- ----------------- Sakatye li kafye?
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? И-и --ве-е -ак-те -а-? И__ п_____ с_____ ч___ И-и п-в-ќ- с-к-т- ч-ј- ---------------------- Или повеќе сакате чај? 0
Ili -ovye---e s-k--y- --a-? I__ p________ s______ c____ I-i p-v-e-j-e s-k-t-e c-a-? --------------------------- Ili povyekjye sakatye chaј?
Chceme jet domů. Сака-- д--па--в--е -ака----м-. С_____ д_ п_______ н____ д____ С-к-м- д- п-т-в-м- н-к-ј д-м-. ------------------------------ Сакаме да патуваме накај дома. 0
Saka--- -a ---o----y--n-------ma. S______ d_ p_________ n____ d____ S-k-m-e d- p-t-o-a-y- n-k-ј d-m-. --------------------------------- Sakamye da patoovamye nakaј doma.
Chcete zavolat taxi? С-к------ так--? С_____ л_ т_____ С-к-т- л- т-к-и- ---------------- Сакате ли такси? 0
Sa--t-e li ta---? S______ l_ t_____ S-k-t-e l- t-k-i- ----------------- Sakatye li taksi?
Chtějí telefonovat. В-- -а-а-е-да---ле-они--те. В__ с_____ д_ т____________ В-е с-к-т- д- т-л-ф-н-р-т-. --------------------------- Вие сакате да телефонирате. 0
Vi-e sa----e da -ye-y-f-nir-ty-. V___ s______ d_ t_______________ V-y- s-k-t-e d- t-e-y-f-n-r-t-e- -------------------------------- Viye sakatye da tyelyefoniratye.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + makedonština (1-100) MP3 makedonština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.