Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   mk нешто сака

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [седумдесет]

70 [syedoomdyesyet]

нешто сака

[nyeshto saka]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? С-кат--ли-да---ш-т-? Сакате ли да пушите? С-к-т- л- д- п-ш-т-? -------------------- Сакате ли да пушите? 0
Sa---y- -i-da p--shi-ye? Sakatye li da pooshitye? S-k-t-e l- d- p-o-h-t-e- ------------------------ Sakatye li da pooshitye?
Chcete si zatančit? С-к-те ли -а-та-цу---е? Сакате ли да танцувате? С-к-т- л- д- т-н-у-а-е- ----------------------- Сакате ли да танцувате? 0
S----ye -------a--z-ovatye? Sakatye li da tantzoovatye? S-k-t-e l- d- t-n-z-o-a-y-? --------------------------- Sakatye li da tantzoovatye?
Chcete se projít? Са---е ли-д---е ---------? Сакате ли да се прошетате? С-к-т- л- д- с- п-о-е-а-е- -------------------------- Сакате ли да се прошетате? 0
S--aty---i--- sye--ro-hy-t-ty-? Sakatye li da sye proshyetatye? S-k-t-e l- d- s-e p-o-h-e-a-y-? ------------------------------- Sakatye li da sye proshyetatye?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Ја--сакам -а-пуша-. Јас сакам да пушам. Ј-с с-к-м д- п-ш-м- ------------------- Јас сакам да пушам. 0
Ј----a--m ------s-a-. Јas sakam da poosham. Ј-s s-k-m d- p-o-h-m- --------------------- Јas sakam da poosham.
Chceš cigaretu? С---ш--и ед-- -ига--? Сакаш ли една цигара? С-к-ш л- е-н- ц-г-р-? --------------------- Сакаш ли една цигара? 0
Sak--h-l- --d-- t-i-u--a? Sakash li yedna tziguara? S-k-s- l- y-d-a t-i-u-r-? ------------------------- Sakash li yedna tziguara?
Chce připálit. Т-ј--а-а --п-л--. Тој сака запалка. Т-ј с-к- з-п-л-а- ----------------- Тој сака запалка. 0
To- sak- za----a. Toј saka zapalka. T-ј s-k- z-p-l-a- ----------------- Toј saka zapalka.
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Сак-м-да -е-н------ ---то. Сакам да се напијам нешто. С-к-м д- с- н-п-ј-м н-ш-о- -------------------------- Сакам да се напијам нешто. 0
Sa--m--a s-- -a--ј-m--ye-ht-. Sakam da sye napiјam nyeshto. S-k-m d- s-e n-p-ј-m n-e-h-o- ----------------------------- Sakam da sye napiјam nyeshto.
Něco bych snědl / snědla. Са-ам-д---адам-неш--. Сакам да јадам нешто. С-к-м д- ј-д-м н-ш-о- --------------------- Сакам да јадам нешто. 0
S-k-- ---јa--- n---h-o. Sakam da јadam nyeshto. S-k-m d- ј-d-m n-e-h-o- ----------------------- Sakam da јadam nyeshto.
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. С-----ма--у-д- с--одм---м. Сакам малку да се одморам. С-к-м м-л-у д- с- о-м-р-м- -------------------------- Сакам малку да се одморам. 0
Sa-am-ma-koo--- s-e-odmor--. Sakam malkoo da sye odmoram. S-k-m m-l-o- d- s-e o-m-r-m- ---------------------------- Sakam malkoo da sye odmoram.
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. С--а--д- Ве-праш-- --ш-о. Сакам да Ве прашам нешто. С-к-м д- В- п-а-а- н-ш-о- ------------------------- Сакам да Ве прашам нешто. 0
S-k-m-d- Vye -rash-m nyesh--. Sakam da Vye prasham nyeshto. S-k-m d- V-e p-a-h-m n-e-h-o- ----------------------------- Sakam da Vye prasham nyeshto.
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Сак-м-д--В---амо--м-з- ---т-. Сакам да Ве замолам за нешто. С-к-м д- В- з-м-л-м з- н-ш-о- ----------------------------- Сакам да Ве замолам за нешто. 0
S---m -----e-z--o--m-z- ny-sh--. Sakam da Vye zamolam za nyeshto. S-k-m d- V-e z-m-l-m z- n-e-h-o- -------------------------------- Sakam da Vye zamolam za nyeshto.
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. С-к-м----Ве по-ан-м з- н-што. Сакам да Ве поканам за нешто. С-к-м д- В- п-к-н-м з- н-ш-о- ----------------------------- Сакам да Ве поканам за нешто. 0
Sa--m-da -ye-po-an-m z- ---s--o. Sakam da Vye pokanam za nyeshto. S-k-m d- V-e p-k-n-m z- n-e-h-o- -------------------------------- Sakam da Vye pokanam za nyeshto.
Co si přejete, prosím? Што са-а-е, --ла-? Што сакате, молам? Ш-о с-к-т-, м-л-м- ------------------ Што сакате, молам? 0
Sh-o--a-at-e, mo-a-? Shto sakatye, molam? S-t- s-k-t-e- m-l-m- -------------------- Shto sakatye, molam?
Přejete si kávu? С---те--и--афе? Сакате ли кафе? С-к-т- л- к-ф-? --------------- Сакате ли кафе? 0
S--atye-l- ka-ye? Sakatye li kafye? S-k-t-e l- k-f-e- ----------------- Sakatye li kafye?
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Или-п--еќе-с---те --ј? Или повеќе сакате чај? И-и п-в-ќ- с-к-т- ч-ј- ---------------------- Или повеќе сакате чај? 0
I-i -ovy-k----sa-a--e---a-? Ili povyekjye sakatye chaј? I-i p-v-e-j-e s-k-t-e c-a-? --------------------------- Ili povyekjye sakatye chaј?
Chceme jet domů. С-к-ме-д--п------е--акај --ма. Сакаме да патуваме накај дома. С-к-м- д- п-т-в-м- н-к-ј д-м-. ------------------------------ Сакаме да патуваме накај дома. 0
S---mye-d- ----ovamy- n--a- do-a. Sakamye da patoovamye nakaј doma. S-k-m-e d- p-t-o-a-y- n-k-ј d-m-. --------------------------------- Sakamye da patoovamye nakaј doma.
Chcete zavolat taxi? Сак-те-л- ----и? Сакате ли такси? С-к-т- л- т-к-и- ---------------- Сакате ли такси? 0
S--a-ye-l--t--si? Sakatye li taksi? S-k-t-e l- t-k-i- ----------------- Sakatye li taksi?
Chtějí telefonovat. В-- -а-а-е--- телеф-н--а--. Вие сакате да телефонирате. В-е с-к-т- д- т-л-ф-н-р-т-. --------------------------- Вие сакате да телефонирате. 0
V--e-sak--ye -- -y---ef--ir----. Viye sakatye da tyelyefoniratye. V-y- s-k-t-e d- t-e-y-f-n-r-t-e- -------------------------------- Viye sakatye da tyelyefoniratye.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.