Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   fr désirer qc.

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [soixante-dix]

désirer qc.

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština francouzština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? D-s-r-z--o-s-fum-- ? D___________ f____ ? D-s-r-z-v-u- f-m-r ? -------------------- Désirez-vous fumer ? 0
Chcete si zatančit? Dési----vou---a---r ? D___________ d_____ ? D-s-r-z-v-u- d-n-e- ? --------------------- Désirez-vous danser ? 0
Chcete se projít? D-s--ez-vou--v-us -r-m--er ? D___________ v___ p_______ ? D-s-r-z-v-u- v-u- p-o-e-e- ? ---------------------------- Désirez-vous vous promener ? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Je-v--dr-is--u---. J_ v_______ f_____ J- v-u-r-i- f-m-r- ------------------ Je voudrais fumer. 0
Chceš cigaretu? Veu---- une---g----t- ? V______ u__ c________ ? V-u---u u-e c-g-r-t-e ? ----------------------- Veux-tu une cigarette ? 0
Chce připálit. I--v--d-ai- ---fe-. I_ v_______ d_ f___ I- v-u-r-i- d- f-u- ------------------- Il voudrait du feu. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Je--o-d--i- b-i---que-qu--c--s-. J_ v_______ b____ q______ c_____ J- v-u-r-i- b-i-e q-e-q-e c-o-e- -------------------------------- Je voudrais boire quelque chose. 0
Něco bych snědl / snědla. Je-v--d-ai--m-n-er-quelq----ho--. J_ v_______ m_____ q______ c_____ J- v-u-r-i- m-n-e- q-e-q-e c-o-e- --------------------------------- Je voudrais manger quelque chose. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. J- ----ra-s--- re-o---. J_ v_______ m_ r_______ J- v-u-r-i- m- r-p-s-r- ----------------------- Je voudrais me reposer. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. J--v-ud--i----u--dem--de----e---e -h-se. J_ v_______ v___ d_______ q______ c_____ J- v-u-r-i- v-u- d-m-n-e- q-e-q-e c-o-e- ---------------------------------------- Je voudrais vous demander quelque chose. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Je---udr----v--s d--a-d-- -ue-------o--. J_ v_______ v___ d_______ q______ c_____ J- v-u-r-i- v-u- d-m-n-e- q-e-q-e c-o-e- ---------------------------------------- Je voudrais vous demander quelque chose. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. J- voud--is -ous--n--t---- ---lq---ch--e. J_ v_______ v___ i______ à q______ c_____ J- v-u-r-i- v-u- i-v-t-r à q-e-q-e c-o-e- ----------------------------------------- Je voudrais vous inviter à quelque chose. 0
Co si přejete, prosím? Qu--d-sir---vo-s---’i- vou-----ît-? Q__ d____________ s___ v___ p____ ? Q-e d-s-r-z-v-u-, s-i- v-u- p-a-t ? ----------------------------------- Que désirez-vous, s’il vous plaît ? 0
Přejete si kávu? Dé--re---ous--n-c-f- ? D___________ u_ c___ ? D-s-r-z-v-u- u- c-f- ? ---------------------- Désirez-vous un café ? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Ou--r-fére----us--- th--? O_ p____________ u_ t__ ? O- p-é-é-e---o-s u- t-é ? ------------------------- Ou préférez-vous un thé ? 0
Chceme jet domů. No-s v----io---aller à ---ma----. N___ v________ a____ à l_ m______ N-u- v-u-r-o-s a-l-r à l- m-i-o-. --------------------------------- Nous voudrions aller à la maison. 0
Chcete zavolat taxi? D-sire---o---p--ndr- -n--a---? D___________ p______ u_ t___ ? D-s-r-z-v-u- p-e-d-e u- t-x- ? ------------------------------ Désirez-vous prendre un taxi ? 0
Chtějí telefonovat. I-- -ou-r-i--t-t--------r. I__ v_________ t__________ I-s v-u-r-i-n- t-l-p-o-e-. -------------------------- Ils voudraient téléphoner. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + francouzština (1-100) MP3 francouzština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.