Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   uk Хотіти що-небудь

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [сімдесят]

70 [simdesyat]

Хотіти що-небудь

[Khotity shcho-nebudʹ]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Х-ч--------ти? Х_____ к______ Х-ч-т- к-р-т-? -------------- Хочете курити? 0
Kh--het--kur--y? K_______ k______ K-o-h-t- k-r-t-? ---------------- Khochete kuryty?
Chcete si zatančit? Х----е -а-ц-вати? Х_____ т_________ Х-ч-т- т-н-ю-а-и- ----------------- Хочете танцювати? 0
Kho--et----n--yu--t-? K_______ t___________ K-o-h-t- t-n-s-u-a-y- --------------------- Khochete tantsyuvaty?
Chcete se projít? Хо-е-- -т---у--т-? Х_____ й__ г______ Х-ч-т- й-и г-л-т-? ------------------ Хочете йти гуляти? 0
Kh--h-te ---y---l-a-y? K_______ y̆__ h_______ K-o-h-t- y-t- h-l-a-y- ---------------------- Khochete y̆ty hulyaty?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Я х-чу-к--и--. Я х___ к______ Я х-ч- к-р-т-. -------------- Я хочу курити. 0
YA --o-h--ku-yt-. Y_ k_____ k______ Y- k-o-h- k-r-t-. ----------------- YA khochu kuryty.
Chceš cigaretu? Т- ---ів--- ц-г----? Т_ х____ б_ ц_______ Т- х-т-в б- ц-г-р-у- -------------------- Ти хотів би цигарку? 0
Ty--h---v-by -----r--? T_ k_____ b_ t________ T- k-o-i- b- t-y-a-k-? ---------------------- Ty khotiv by tsyharku?
Chce připálit. В-----ті- -и в--н-. В__ х____ б_ в_____ В-н х-т-в б- в-г-ю- ------------------- Він хотів би вогню. 0
V-n khot-v-by -ohn--. V__ k_____ b_ v______ V-n k-o-i- b- v-h-y-. --------------------- Vin khotiv by vohnyu.
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Я--оч- --ти. Я х___ п____ Я х-ч- п-т-. ------------ Я хочу пити. 0
Y----o--u pyt-. Y_ k_____ p____ Y- k-o-h- p-t-. --------------- YA khochu pyty.
Něco bych snědl / snědla. Я --чу --ти. Я х___ ї____ Я х-ч- ї-т-. ------------ Я хочу їсти. 0
Y--k--ch--i----. Y_ k_____ ï____ Y- k-o-h- i-s-y- ---------------- YA khochu ïsty.
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Я -о-- -і---ч---. Я х___ в_________ Я х-ч- в-д-о-и-и- ----------------- Я хочу відпочити. 0
YA --o-hu-v---o----y. Y_ k_____ v__________ Y- k-o-h- v-d-o-h-t-. --------------------- YA khochu vidpochyty.
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Я-х-чу--ас-де-о-з--ита-и. Я х___ В__ д___ з________ Я х-ч- В-с д-щ- з-п-т-т-. ------------------------- Я хочу Вас дещо запитати. 0
Y- kh-c---Vas----h--- --p--a--. Y_ k_____ V__ d______ z________ Y- k-o-h- V-s d-s-c-o z-p-t-t-. ------------------------------- YA khochu Vas deshcho zapytaty.
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Я х-чу-В-- д------п---ити. Я х___ В__ д___ п_________ Я х-ч- В-с д-щ- п-п-о-и-и- -------------------------- Я хочу Вас дещо попросити. 0
YA---ochu--a- d-s--ho pop---y-y. Y_ k_____ V__ d______ p_________ Y- k-o-h- V-s d-s-c-o p-p-o-y-y- -------------------------------- YA khochu Vas deshcho poprosyty.
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Я---ч- --с-ку--с- з-п--с-ти. Я х___ В__ к_____ з_________ Я х-ч- В-с к-д-с- з-п-о-и-и- ---------------------------- Я хочу Вас кудись запросити. 0
Y----oc---V-- -ud--ʹ ----os-t-. Y_ k_____ V__ k_____ z_________ Y- k-o-h- V-s k-d-s- z-p-o-y-y- ------------------------------- YA khochu Vas kudysʹ zaprosyty.
Co si přejete, prosím? Щ--Ви ---е-е--и---и? Щ_ В_ х_____ в______ Щ- В- х-ч-т- в-п-т-? -------------------- Що Ви хочете випити? 0
Sh-ho-Vy-k--ch--e-vy-y-y? S____ V_ k_______ v______ S-c-o V- k-o-h-t- v-p-t-? ------------------------- Shcho Vy khochete vypyty?
Přejete si kávu? Ч--х-т----б-В-----и? Ч_ х_____ б В_ к____ Ч- х-т-л- б В- к-в-? -------------------- Чи хотіли б Ви кави? 0
Ch--kho-ily---Vy -a-y? C__ k______ b V_ k____ C-y k-o-i-y b V- k-v-? ---------------------- Chy khotily b Vy kavy?
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Чи --т--- - -и --аще ч-ю? Ч_ х_____ б В_ к____ ч___ Ч- х-т-л- б В- к-а-е ч-ю- ------------------------- Чи хотіли б Ви краще чаю? 0
C-y-kho-i-----Vy-k--s-che c-ay-? C__ k______ b V_ k_______ c_____ C-y k-o-i-y b V- k-a-h-h- c-a-u- -------------------------------- Chy khotily b Vy krashche chayu?
Chceme jet domů. М--хотіли---п--х-т--до---у. М_ х_____ б п______ д______ М- х-т-л- б п-ї-а-и д-д-м-. --------------------------- Ми хотіли б поїхати додому. 0
My-k-oti-y-b--o---h-t- d-dom-. M_ k______ b p_______ d______ M- k-o-i-y b p-i-k-a-y d-d-m-. ------------------------------ My khotily b poïkhaty dodomu.
Chcete zavolat taxi? Ч- -о-іл- б-в- так-і? Ч_ х_____ б в_ т_____ Ч- х-т-л- б в- т-к-і- --------------------- Чи хотіли б ви таксі? 0
Ch--khot--y-- -y -a-si? C__ k______ b v_ t_____ C-y k-o-i-y b v- t-k-i- ----------------------- Chy khotily b vy taksi?
Chtějí telefonovat. Вони-х----- --т-л--ону-ат-. В___ х_____ з______________ В-н- х-ч-т- з-т-л-ф-н-в-т-. --------------------------- Вони хочуть зателефонувати. 0
V--y-kh--hutʹ-z----e-o-uv--y. V___ k_______ z______________ V-n- k-o-h-t- z-t-l-f-n-v-t-. ----------------------------- Vony khochutʹ zatelefonuvaty.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + ukrajinština (1-100) MP3 ukrajinština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.