Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   fa ‫چیزی خواستن‬

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

‫70 [هفتاد]‬

70 [haftâd]

‫چیزی خواستن‬

‫chizi khaastan‬‬‬

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština perština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? ‫م--خ-ا-ید س--ا--بک---؟‬ ‫________ س____ ب______ ‫-ی-خ-ا-ی- س-گ-ر ب-ش-د-‬ ------------------------ ‫می‌خواهید سیگار بکشید؟‬ 0
‫-i-k---i---i-aar --keshi---‬‬ ‫_________ s_____ b___________ ‫-i-k-a-i- s-g-a- b-k-s-i-?-‬- ------------------------------ ‫mi-khahid sigaar bekeshid?‬‬‬
Chcete si zatančit? ‫می-خ--هید--رق--د-‬ ‫________ ب_______ ‫-ی-خ-ا-ی- ب-ق-ی-؟- ------------------- ‫می‌خواهید برقصید؟‬ 0
‫-----ahi- -e----s--?--‬ ‫_________ b____________ ‫-i-k-a-i- b-r-g-s-d-‬-‬ ------------------------ ‫mi-khahid beraghsid?‬‬‬
Chcete se projít? م-‌-----د پی--ه رو- ک-ید؟‬ م_______ پ____ ر__ ک_____ م-‌-و-ه-د پ-ا-ه ر-ی ک-ی-؟- -------------------------- می‌خواهید پیاده روی کنید؟‬ 0
mi-kh-hi- -i---d-h ---y---o--d?-‬‬ m________ p_______ r____ k________ m---h-h-d p-y-a-e- r-o-e k-n-d-‬-‬ ---------------------------------- mi-khahid piyaadeh rooye konid?‬‬‬
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. ‫م- م-‌خواهم-س-گ-ر ب---.‬ ‫__ م______ س____ ب_____ ‫-ن م-‌-و-ه- س-گ-ر ب-ش-.- ------------------------- ‫من می‌خواهم سیگار بکشم.‬ 0
‫ma- mi-kha---- sig------ko--am-‬‬‬ ‫___ m_________ s_____ b___________ ‫-a- m---h-a-a- s-g-a- b-k-s-a-.-‬- ----------------------------------- ‫man mi-khaaham sigaar bekosham.‬‬‬
Chceš cigaretu? ‫-ک -- سیگا- -ی‌-و---؟‬ ‫__ ن_ س____ م________ ‫-ک ن- س-گ-ر م-‌-و-ه-؟- ----------------------- ‫یک نخ سیگار می‌خواهی؟‬ 0
‫--- --k--si--a- ------ahi?‬‬‬ ‫___ n___ s_____ m____________ ‫-e- n-k- s-g-a- m---h-a-i-‬-‬ ------------------------------ ‫yek nakh sigaar mi-khaahi?‬‬‬
Chce připálit. ‫او-آت- (-ن-ک- می-خ---د-‬ ‫__ آ__ (_____ م________ ‫-و آ-ش (-ن-ک- م-‌-و-ه-.- ------------------------- ‫او آتش (فندک] می‌خواهد.‬ 0
‫----a--sh-(-----k- m----aa-ad.-‬‬ ‫__ a_____ (_______ m_____________ ‫-o a-t-s- (-a-d-k- m---h-a-a-.-‬- ---------------------------------- ‫oo aatash (fandak) mi-khaahad.‬‬‬
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. ‫م---ی‌خو-هم--ی-ی------.‬ ‫__ م______ چ___ ب______ ‫-ن م-‌-و-ه- چ-ز- ب-و-م-‬ ------------------------- ‫من می‌خواهم چیزی بنوشم.‬ 0
‫m---m---haa-am c-i-i b----sh---‬‬‬ ‫___ m_________ c____ b____________ ‫-a- m---h-a-a- c-i-i b-n-o-h-m-‬-‬ ----------------------------------- ‫man mi-khaaham chizi benoosham.‬‬‬
Něco bych snědl / snědla. ‫-ن م---و-هم -یز--بخ---.‬ ‫__ م______ چ___ ب______ ‫-ن م-‌-و-ه- چ-ز- ب-و-م-‬ ------------------------- ‫من می‌خواهم چیزی بخورم.‬ 0
‫m-n -i-k-aa-a---hi----o--oram.-‬‬ ‫___ m_________ c____ b___________ ‫-a- m---h-a-a- c-i-i b-k-o-a-.-‬- ---------------------------------- ‫man mi-khaaham chizi bokhoram.‬‬‬
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. ‫م---ی‌خو-هم ---‌ا-تراح------‬ ‫__ م______ ک_________ ک____ ‫-ن م-‌-و-ه- ک-ی-ا-ت-ا-ت ک-م-‬ ------------------------------ ‫من می‌خواهم کمی‌استراحت کنم.‬ 0
‫--- ---kh--h-m---mi---t-ra---t--on-m-‬‬‬ ‫___ m_________ k______________ k________ ‫-a- m---h-a-a- k-m---s-e-a-h-t k-n-m-‬-‬ ----------------------------------------- ‫man mi-khaaham kami-esteraahat konam.‬‬‬
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. ‫من ---خو----ا--شم--چ-ز--بپرس-.‬ ‫__ م______ ا_ ش__ چ___ ب______ ‫-ن م-‌-و-ه- ا- ش-ا چ-ز- ب-ر-م-‬ -------------------------------- ‫من می‌خواهم از شما چیزی بپرسم.‬ 0
‫m-- m-----ah---a- s----a -hiz--be----am--‬‬ ‫___ m_________ a_ s_____ c____ b___________ ‫-a- m---h-a-a- a- s-o-a- c-i-i b-p-r-a-.-‬- -------------------------------------------- ‫man mi-khaaham az shomaa chizi beporsam.‬‬‬
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. ‫-- م-----هم--- شم---ق---ی-چ--ی -نم-‬ ‫__ م______ ا_ ش__ ت_____ چ___ ک____ ‫-ن م-‌-و-ه- ا- ش-ا ت-ا-ا- چ-ز- ک-م-‬ ------------------------------------- ‫من می‌خواهم از شما تقاضای چیزی کنم.‬ 0
‫man m--k-aaha--a- s--ma- t-g-aa-a--e -hi-- ko------‬ ‫___ m_________ a_ s_____ t__________ c____ k________ ‫-a- m---h-a-a- a- s-o-a- t-g-a-z-a-e c-i-i k-n-m-‬-‬ ----------------------------------------------------- ‫man mi-khaaham az shomaa taghaazaaye chizi konam.‬‬‬
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. ‫من -ی--و--م --ا-----ه-چ--ی-دع-- ک-م.‬ ‫__ م______ ش__ ر_ ب_ چ___ د___ ک____ ‫-ن م-‌-و-ه- ش-ا ر- ب- چ-ز- د-و- ک-م-‬ -------------------------------------- ‫من می‌خواهم شما را به چیزی دعوت کنم.‬ 0
‫--- mi--h--h-m s-oma---a-be ch-z----va---on-m-‬-‬ ‫___ m_________ s_____ r_ b_ c____ d____ k________ ‫-a- m---h-a-a- s-o-a- r- b- c-i-i d-v-t k-n-m-‬-‬ -------------------------------------------------- ‫man mi-khaaham shomaa ra be chizi davat konam.‬‬‬
Co si přejete, prosím? ‫--- چ--می-خ---ی--(چ- -یل-دارید--‬ ‫___ چ_ م_______ (__ م__ د_______ ‫-م- چ- م-‌-و-ه-د (-ی م-ل د-ر-د-؟- ---------------------------------- ‫شما چی می‌خواهید (چی میل دارید]؟‬ 0
‫s------chii--i--hahi- (---- -ai--daar-d-?--‬ ‫______ c___ m________ (____ m___ d__________ ‫-h-m-a c-i- m---h-h-d (-h-i m-i- d-a-i-)-‬-‬ --------------------------------------------- ‫shomaa chii mi-khahid (chii mail daarid)?‬‬‬
Přejete si kávu? ‫-ک قهو--می‌خ--هی-؟‬ ‫__ ق___ م_________ ‫-ک ق-و- م-‌-و-ه-د-‬ -------------------- ‫یک قهوه می‌خواهید؟‬ 0
‫--- -h---e- -i----hi----‬ ‫___ g______ m____________ ‫-e- g-a-v-h m---h-h-d-‬-‬ -------------------------- ‫yek ghahveh mi-khahid?‬‬‬
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? ‫ی----نکه -ر-یح-ً ی- چای می-خ------‬ ‫__ ا____ ت_____ ی_ چ__ م_________ ‫-ا ا-ن-ه ت-ج-ح-ً ی- چ-ی م-‌-و-ه-د-‬ ------------------------------------ ‫یا اینکه ترجیحاً یک چای می‌خواهید؟‬ 0
‫i---i-keh tar--h-ً-y-k-----y- -i-k--h--?‬‬‬ ‫___ i____ t______ y__ c_____ m____________ ‫-a- i-k-h t-r-i-a- y-k c-a-y- m---h-h-d-‬-‬ -------------------------------------------- ‫iaa inkeh tarjihaً yek chaaye mi-khahid?‬‬‬
Chceme jet domů. ‫ما -ی‌---ه-- با------ ------- --وی--‬ ‫__ م_______ ب_ م____ ب_ خ___ ب______ ‫-ا م-‌-و-ه-م ب- م-ش-ن ب- خ-ن- ب-و-م-‬ -------------------------------------- ‫ما می‌خواهیم با ماشین به خانه برویم.‬ 0
‫-- -i-k-a-hi---- -aa--in-be -haaneh -e-av--.‬‬‬ ‫__ m_________ b_ m______ b_ k______ b__________ ‫-a m---h-a-i- b- m-a-h-n b- k-a-n-h b-r-v-m-‬-‬ ------------------------------------------------ ‫ma mi-khaahim ba maashin be khaaneh beravim.‬‬‬
Chcete zavolat taxi? شما ---سی -ی‌خو---د-‬ ش__ ت____ م_________ ش-ا ت-ک-ی م-‌-و-ه-د-‬ --------------------- شما تاکسی می‌خواهید؟‬ 0
shom-a taaksi -i---a--d-‬-‬ s_____ t_____ m____________ s-o-a- t-a-s- m---h-h-d-‬-‬ --------------------------- shomaa taaksi mi-khahid?‬‬‬
Chtějí telefonovat. ‫آنها م--خو--------ن-ک---.‬ ‫____ م_______ ت___ ک_____ ‫-ن-ا م-‌-و-ه-د ت-ف- ک-ن-.- --------------------------- ‫آنها می‌خواهند تلفن کنند.‬ 0
‫---haa-mi--ha----- te--f-n k--a--.‬-‬ ‫______ m__________ t______ k_________ ‫-a-h-a m---h-a-a-d t-l-f-n k-n-n-.-‬- -------------------------------------- ‫aanhaa mi-khaahand telefon konand.‬‬‬

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + perština (1-100) MP3 perština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.