Libri i frazës

sq Nё qytet   »   uk У місті

25 [njёzetepesё]

Nё qytet

Nё qytet

25 [двадцять п’ять]

25 [dvadtsyatʹ pʺyatʹ]

У місті

[U misti]

Zgjidhni se si dëshironi të shihni përkthimin:   
Shqip Ukrainisht Luaj Më shumë
Dua tё shkoj te stacioni i trenit. Я хоті--би-/-----л- б-на-в-кз-л. Я хотів би / хотіла б на вокзал. Я х-т-в б- / х-т-л- б н- в-к-а-. -------------------------------- Я хотів би / хотіла б на вокзал. 0
Y----ot-v--- - ----il- b na -okz--. YA khotiv by / khotila b na vokzal. Y- k-o-i- b- / k-o-i-a b n- v-k-a-. ----------------------------------- YA khotiv by / khotila b na vokzal.
Dua tё shkoj nё aeroport. Я ---ів би-- -от----- -----ро-о--у. Я хотів би / хотіла б до аеропорту. Я х-т-в б- / х-т-л- б д- а-р-п-р-у- ----------------------------------- Я хотів би / хотіла б до аеропорту. 0
YA -h--i- by-- --otil--- -o -e--p---u. YA khotiv by / khotila b do aeroportu. Y- k-o-i- b- / k-o-i-a b d- a-r-p-r-u- -------------------------------------- YA khotiv by / khotila b do aeroportu.
Dua tё shkoj nё qendёr. Я---ті- б- /--от-л- - - це-т- м----. Я хотів би / хотіла б в центр міста. Я х-т-в б- / х-т-л- б в ц-н-р м-с-а- ------------------------------------ Я хотів би / хотіла б в центр міста. 0
YA-----iv -y / -ho--l- --v --e-t---i---. YA khotiv by / khotila b v tsentr mista. Y- k-o-i- b- / k-o-i-a b v t-e-t- m-s-a- ---------------------------------------- YA khotiv by / khotila b v tsentr mista.
Si shkohet te stacioni i trenit? Я- -і-т-т----на-в-кзал? Як дістатися на вокзал? Я- д-с-а-и-я н- в-к-а-? ----------------------- Як дістатися на вокзал? 0
Y-- -i-ta--sya n- v-k-a-? Yak distatysya na vokzal? Y-k d-s-a-y-y- n- v-k-a-? ------------------------- Yak distatysya na vokzal?
Si shkohet nё aeroport? Як-ді-та--с- -- ае-оп-р-у? Як дістатися до аеропорту? Я- д-с-а-и-я д- а-р-п-р-у- -------------------------- Як дістатися до аеропорту? 0
Ya- di-t-t--ya d- a-ro-o-tu? Yak distatysya do aeroportu? Y-k d-s-a-y-y- d- a-r-p-r-u- ---------------------------- Yak distatysya do aeroportu?
Si shkohet nё qendёr? Я---іс-а--ся до-цент-у------? Як дістатися до центру міста? Я- д-с-а-и-я д- ц-н-р- м-с-а- ----------------------------- Як дістатися до центру міста? 0
Yak----t-t---a do-ts-------i-t-? Yak distatysya do tsentru mista? Y-k d-s-a-y-y- d- t-e-t-u m-s-a- -------------------------------- Yak distatysya do tsentru mista?
Kam nevojё pёr njё taksi. М-н----тр--не ---с-. Мені потрібне таксі. М-н- п-т-і-н- т-к-і- -------------------- Мені потрібне таксі. 0
M----po-r-bn---a-s-. Meni potribne taksi. M-n- p-t-i-n- t-k-i- -------------------- Meni potribne taksi.
Kam nevojё pёr njё plan qyteti. М-----отр--н- --п--м-с-а. Мені потрібна мапа міста. М-н- п-т-і-н- м-п- м-с-а- ------------------------- Мені потрібна мапа міста. 0
Me-i-po-----a---pa m---a. Meni potribna mapa mista. M-n- p-t-i-n- m-p- m-s-a- ------------------------- Meni potribna mapa mista.
Kam nevojё pёr njё hotel. Ме-і -о-р-бен--оте-ь. Мені потрібен готель. М-н- п-т-і-е- г-т-л-. --------------------- Мені потрібен готель. 0
M-ni --tr--en ----l-. Meni potriben hotelʹ. M-n- p-t-i-e- h-t-l-. --------------------- Meni potriben hotelʹ.
Dua tё marr me qira njё makinё. Я -отів-б- / хот-л--б -а------а-т--обі-ь. Я хотів би / хотіла б найняти автомобіль. Я х-т-в б- / х-т-л- б н-й-я-и а-т-м-б-л-. ----------------------------------------- Я хотів би / хотіла б найняти автомобіль. 0
Y- khot--------kh---la b na--n-a----v----b-lʹ. YA khotiv by / khotila b nay-nyaty avtomobilʹ. Y- k-o-i- b- / k-o-i-a b n-y-n-a-y a-t-m-b-l-. ---------------------------------------------- YA khotiv by / khotila b nay̆nyaty avtomobilʹ.
Urdhёro kartёn time tё kreditit. О-ь --- -р--итна к-ртк-. Ось моя кредитна картка. О-ь м-я к-е-и-н- к-р-к-. ------------------------ Ось моя кредитна картка. 0
O-ʹ --ya-k--d-t----artk-. Osʹ moya kredytna kartka. O-ʹ m-y- k-e-y-n- k-r-k-. ------------------------- Osʹ moya kredytna kartka.
Urdhёro patentёn time. Ос--м-ї пра--. Ось мої права. О-ь м-ї п-а-а- -------------- Ось мої права. 0
O----oi--p-a--. Osʹ moi- prava. O-ʹ m-i- p-a-a- --------------- Osʹ moï prava.
Çfarё mund tё vizitoj nё qytet? Щ--м-ж-а--гл--у-и - -іст-? Що можна оглянути в місті? Щ- м-ж-а о-л-н-т- в м-с-і- -------------------------- Що можна оглянути в місті? 0
Shch- ---h-a-ohly-nu-y v -i-t-? Shcho mozhna ohlyanuty v misti? S-c-o m-z-n- o-l-a-u-y v m-s-i- ------------------------------- Shcho mozhna ohlyanuty v misti?
Shkoni nё lagjen e vjetёr të qytetit. І-і-ь - с-а-- міст-. Ідіть в старе місто. І-і-ь в с-а-е м-с-о- -------------------- Ідіть в старе місто. 0
Idi-ʹ---s-ar--mi-t-. Iditʹ v stare misto. I-i-ʹ v s-a-e m-s-o- -------------------- Iditʹ v stare misto.
Bёni njё xhiro nёpёr qytet. Ві--м----у-ас-ь-----ску--і- д- -і---. Візьміть участь в екскурсії до міста. В-з-м-т- у-а-т- в е-с-у-с-ї д- м-с-а- ------------------------------------- Візьміть участь в екскурсії до міста. 0
V-----tʹ--c--stʹ ----sk--si-̈ do -is--. Vizʹmitʹ uchastʹ v ekskursii- do mista. V-z-m-t- u-h-s-ʹ v e-s-u-s-i- d- m-s-a- --------------------------------------- Vizʹmitʹ uchastʹ v ekskursiï do mista.
Shkoni te porti. І---ь--- -ор-у. Ідіть до порту. І-і-ь д- п-р-у- --------------- Ідіть до порту. 0
I--t--do por-u. Iditʹ do portu. I-i-ʹ d- p-r-u- --------------- Iditʹ do portu.
Bёni njё xhiro nё port. Ві--м--ь--------- -к-курс-ї-д--порт-. Візьміть участь в екскурсії до порту. В-з-м-т- у-а-т- в е-с-у-с-ї д- п-р-у- ------------------------------------- Візьміть участь в екскурсії до порту. 0
V--ʹ---ʹ--c---t- - ek-kurs--̈ -o-----u. Vizʹmitʹ uchastʹ v ekskursii- do portu. V-z-m-t- u-h-s-ʹ v e-s-u-s-i- d- p-r-u- --------------------------------------- Vizʹmitʹ uchastʹ v ekskursiï do portu.
Çfarё ia vlen tё vizitosh tjetёr? Я-- є -е --зн--ні м---я? Які є ще визначні місця? Я-і є щ- в-з-а-н- м-с-я- ------------------------ Які є ще визначні місця? 0
Y-k--ye---che v-z--c--i-m-s-s-a? Yaki ye shche vyznachni mistsya? Y-k- y- s-c-e v-z-a-h-i m-s-s-a- -------------------------------- Yaki ye shche vyznachni mistsya?

Gjuhët sllave

Gjuhët sllave janë gjuhët amtare për 300 milion njerëz. Gjuhët sllave i përkasin gjuhëve indo-evropiane. Ka rreth 20 gjuhë sllave. Më e rëndësishmja midis tyre është rusishtja. Më shumë se 150 milion persona flasin rusisht si gjuhën e tyre amtare. Ajo pasohet nga polonishtja dhe ukrainishtja me nga 50 milion folës secila. Në linguistikë, gjuhët sllave janë të ndara. Ka gjuhë sllave perëndimore, sllave lindore dhe sllave jugore. Gjuhët sllave perëndimore janë polonishtja, çekishtja dhe sllovakishtja. Rusishtja, ukrainishtja dhe bjellorusishtja janë gjuhë sllave lindore. Gjuhët sllave jugore janë serbishtja, kroatishtja dhe bullgarishtja. Ka shumë gjuhë të tjera sllave përveç tyre. Por, ato fliten relativisht nga pak njerëz. Gjuhët sllave vijnë nga një gjuhë e përbashkët proto. Gjuhët individuale u zhvilluan prej saj relativisht vonë. Pra, ato janë më të reja se gjuhët gjermanike dhe romake. Pjesa më e madhe e fjalorit të gjuhëve sllave është i ngjashëm. Kjo për shkak se ato u ndanë nga njëra tjetra relativisht vonë. Nga pikëpamja shkencore, gjuhët sllave janë konservatore. Kjo do të thotë se ato ende përmbajnë shumë struktura të vjetra. Gjuhët e tjera indo-evropiane i kanë humbur këto forma të vjetra. Prandaj gjuhët sllave janë shumë interesante për t'u hulumtuar. Përmes studimit të tyre mund të nxjerrim përfundime në lidhje me gjuhët e vjetra. Kështu studiuesit mund të jenë në gjendje të rindërtojnë tiparet e gjuhës indo-evropiane. Zanoret e pakëta janë karakteristikë për gjuhët sllave. Përveç kësaj kanë shumë tinguj që nuk shfaqen në gjuhë të tjera. Në veçanti, evropianët perëndimorë shpesh kanë probleme me shqiptimin e tyre. Por mos u shqetësoni - gjithçka do të shkojë mirë! Në Polonisht: Wszystko będzie dobrze!