Konverzační příručka

cs Minulý čas 3   »   mk Минато време 3

83 [osmdesát tři]

Minulý čas 3

Minulý čas 3

83 [осумдесет и три]

83 [osoomdyesyet i tri]

Минато време 3

Minato vryemye 3

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
telefonovat тел-фони-а т_________ т-л-ф-н-р- ---------- телефонира 0
t---yefonira t___________ t-e-y-f-n-r- ------------ tyelyefonira
Telefonoval jsem. Ј-с--еле--нир-в. Ј__ т___________ Ј-с т-л-ф-н-р-в- ---------------- Јас телефонирав. 0
Јa- t--ly---n-r--. Ј__ t_____________ Ј-s t-e-y-f-n-r-v- ------------------ Јas tyelyefonirav.
Celou dobu jsem telefonoval. Ј-с-ц-ло в--ме--еле---и-ав. Ј__ ц___ в____ т___________ Ј-с ц-л- в-е-е т-л-ф-н-р-в- --------------------------- Јас цело време телефонирав. 0
Ј-s -zy----v-y-my-------e--nir--. Ј__ t_____ v______ t_____________ Ј-s t-y-l- v-y-m-e t-e-y-f-n-r-v- --------------------------------- Јas tzyelo vryemye tyelyefonirav.
ptát se пр-шу-а п______ п-а-у-а ------- прашува 0
pr--ho--a p________ p-a-h-o-a --------- prashoova
Zeptal jsem se. Ј-с-п-а-ав. Ј__ п______ Ј-с п-а-а-. ----------- Јас прашав. 0
Јas-pr-shav. Ј__ p_______ Ј-s p-a-h-v- ------------ Јas prashav.
Vždy jsem se ptal. Ј-с--е-ог-ш прашував. Ј__ с______ п________ Ј-с с-к-г-ш п-а-у-а-. --------------------- Јас секогаш прашував. 0
Јa----e------h----sh-----. Ј__ s_________ p__________ Ј-s s-e-o-u-s- p-a-h-o-a-. -------------------------- Јas syekoguash prashoovav.
vyprávět ра-каж-ва р________ р-с-а-у-а --------- раскажува 0
r-skaʐ-ova r_________ r-s-a-o-v- ---------- raskaʐoova
Vyprávěl jsem. Ј---раска-у--в. Ј__ р__________ Ј-с р-с-а-у-а-. --------------- Јас раскажував. 0
Ј-s---s---o--av. Ј__ r___________ Ј-s r-s-a-o-v-v- ---------------- Јas raskaʐoovav.
Vyprávěl jsem celou příhodu. Јас-ј--ра-каж-в-ц---т--пр--азна. Ј__ ј_ р_______ ц_____ п________ Ј-с ј- р-с-а-а- ц-л-т- п-и-а-н-. -------------------------------- Јас ја раскажав целата приказна. 0
Ј-s----r----ʐ----zye-at-----k---a. Ј__ ј_ r_______ t_______ p________ Ј-s ј- r-s-a-a- t-y-l-t- p-i-a-n-. ---------------------------------- Јas јa raskaʐav tzyelata prikazna.
učit se учи у__ у-и --- учи 0
oo-hi o____ o-c-i ----- oochi
Učil jsem se. Ј-- уче-. Ј__ у____ Ј-с у-е-. --------- Јас учев. 0
Јa- -oc--e-. Ј__ o_______ Ј-s o-c-y-v- ------------ Јas oochyev.
Učil jsem se celý večer. Јас-уч-- -е-а -е-е-. Ј__ у___ ц___ в_____ Ј-с у-е- ц-л- в-ч-р- -------------------- Јас учев цела вечер. 0
Ј-s o--hyev--z-el- ----hyer. Ј__ o______ t_____ v________ Ј-s o-c-y-v t-y-l- v-e-h-e-. ---------------------------- Јas oochyev tzyela vyechyer.
pracovat ра-о-и р_____ р-б-т- ------ работи 0
rab--i r_____ r-b-t- ------ raboti
Pracoval jsem. Јас --б-т--. Ј__ р_______ Ј-с р-б-т-в- ------------ Јас работев. 0
Ј---rab--y--. Ј__ r________ Ј-s r-b-t-e-. ------------- Јas rabotyev.
Pracoval jsem celý den. Ј-с-ра-от---цел--ен. Ј__ р______ ц__ д___ Ј-с р-б-т-в ц-л д-н- -------------------- Јас работев цел ден. 0
Јa- -----y-v-t---l ----. Ј__ r_______ t____ d____ Ј-s r-b-t-e- t-y-l d-e-. ------------------------ Јas rabotyev tzyel dyen.
jíst јаде ј___ ј-д- ---- јаде 0
ј-d-e ј____ ј-d-e ----- јadye
Jedl jsem. Ј-с јад-в. Ј__ ј_____ Ј-с ј-д-в- ---------- Јас јадев. 0
Јa- јa-yev. Ј__ ј______ Ј-s ј-d-e-. ----------- Јas јadyev.
Snědl jsem všechno jídlo. Јас г---з-дов---лот---ад--е. Ј__ г_ и_____ ц_____ ј______ Ј-с г- и-е-о- ц-л-т- ј-д-њ-. ---------------------------- Јас го изедов целото јадење. 0
Ј-- -u----y-d-- -z-el--o-ј--y-њ--. Ј__ g__ i______ t_______ ј________ Ј-s g-o i-y-d-v t-y-l-t- ј-d-e-y-. ---------------------------------- Јas guo izyedov tzyeloto јadyeњye.

Dějiny lingvistiky

Člověka od nedávna fascinují jazyky. Dějiny lingvistiky jsou tedy velmi dlouhé. Lingvistika je systematické zkoumání jazyka. Lidé zkoumají jazyk už tisíce let. Různé kultury si k tomu vyvinuly různé systémy. Vznikly tak různé způsoby popisu jazyků. Dnešní lingvistika je založena především na starověkých teoriích. Mnoho tradic pochází především ze starého Řecka. Nejstarší známá práce zabývající se jazykem však pochází z Indie. Napsal ji gramatik Sakatayana před 3 000 lety. V antice se jazykem zabývali filozofové, např. Platón. Později tyto teorie dále rozvinuli Římané. Své vlastní tradice měli v 8. století také Arabové. Už tehdy jejich díla obsahovala přesný popis arabštiny. V novověku se člověk snažil především zkoumat původ jazyků. Učenci se zvláště zajímali o historii jazyka. V 18. století začali lidé porovnávat jazyky mezi sebou. Chtěli porozumět tomu, jak se jazyky vyvíjejí. Později se soustředili na jazyk jako na systém. Otázka, jak jazyky fungují, byla klíčová. Dnes existuje v lingvistice mnoho myšlenkových proudů. Od padesátých let vzniklo mnoho nových disciplín. Ty byly zčásti ovlivněny i jinými vědami. Příkladem jsou psycholingvistika nebo mezikulturní komunikace. Novější myšlenkové proudy v lingvistice jsou velmi úzce specializované. Například feministická lingvistika. Dějiny lingvistiky se tedy píší i nadále… Dokud budou na světě jazyky, člověk je bude zkoumat!