Konverzační příručka

cs Minulý čas 3   »   lv Pagātne 3

83 [osmdesát tři]

Minulý čas 3

Minulý čas 3

83 [astoņdesmit trīs]

Pagātne 3

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
telefonovat pie----īt p________ p-e-v-n-t --------- piezvanīt 0
Telefonoval jsem. Es -u-ā-u pa t--ef-nu. E_ r_____ p_ t________ E- r-n-j- p- t-l-f-n-. ---------------------- Es runāju pa telefonu. 0
Celou dobu jsem telefonoval. Es -unā-u-p--tel-f-nu-vis-----ku. E_ r_____ p_ t_______ v___ l_____ E- r-n-j- p- t-l-f-n- v-s- l-i-u- --------------------------------- Es runāju pa telefonu visu laiku. 0
ptát se j----t j_____ j-u-ā- ------ jautāt 0
Zeptal jsem se. Es-ja-t-ju. E_ j_______ E- j-u-ā-u- ----------- Es jautāju. 0
Vždy jsem se ptal. E- ---n--r j-u----. E_ v______ j_______ E- v-e-m-r j-u-ā-u- ------------------- Es vienmēr jautāju. 0
vyprávět s----īt s______ s-ā-t-t ------- stāstīt 0
Vyprávěl jsem. E- -t--t-ju. E_ s________ E- s-ā-t-j-. ------------ Es stāstīju. 0
Vyprávěl jsem celou příhodu. E----s-āstīj- ---u-----tu. E_ i_________ v___ s______ E- i-s-ā-t-j- v-s- s-ā-t-. -------------------------- Es izstāstīju visu stāstu. 0
učit se m-----es m_______ m-c-t-e- -------- mācīties 0
Učil jsem se. Es----ījos. E_ m_______ E- m-c-j-s- ----------- Es mācījos. 0
Učil jsem se celý večer. Es -ācī--s --su--akar-. E_ m______ v___ v______ E- m-c-j-s v-s- v-k-r-. ----------------------- Es mācījos visu vakaru. 0
pracovat strā--t s______ s-r-d-t ------- strādāt 0
Pracoval jsem. Es ---ādāj-. E_ s________ E- s-r-d-j-. ------------ Es strādāju. 0
Pracoval jsem celý den. E- -----āj- vis- -ienu. E_ s_______ v___ d_____ E- s-r-d-j- v-s- d-e-u- ----------------------- Es strādāju visu dienu. 0
jíst ē-t ē__ ē-t --- ēst 0
Jedl jsem. E--p---u. E_ p_____ E- p-ē-u- --------- Es paēdu. 0
Snědl jsem všechno jídlo. Es-ap-du vis- -----u. E_ a____ v___ ē______ E- a-ē-u v-s- ē-i-n-. --------------------- Es apēdu visu ēdienu. 0

Dějiny lingvistiky

Člověka od nedávna fascinují jazyky. Dějiny lingvistiky jsou tedy velmi dlouhé. Lingvistika je systematické zkoumání jazyka. Lidé zkoumají jazyk už tisíce let. Různé kultury si k tomu vyvinuly různé systémy. Vznikly tak různé způsoby popisu jazyků. Dnešní lingvistika je založena především na starověkých teoriích. Mnoho tradic pochází především ze starého Řecka. Nejstarší známá práce zabývající se jazykem však pochází z Indie. Napsal ji gramatik Sakatayana před 3 000 lety. V antice se jazykem zabývali filozofové, např. Platón. Později tyto teorie dále rozvinuli Římané. Své vlastní tradice měli v 8. století také Arabové. Už tehdy jejich díla obsahovala přesný popis arabštiny. V novověku se člověk snažil především zkoumat původ jazyků. Učenci se zvláště zajímali o historii jazyka. V 18. století začali lidé porovnávat jazyky mezi sebou. Chtěli porozumět tomu, jak se jazyky vyvíjejí. Později se soustředili na jazyk jako na systém. Otázka, jak jazyky fungují, byla klíčová. Dnes existuje v lingvistice mnoho myšlenkových proudů. Od padesátých let vzniklo mnoho nových disciplín. Ty byly zčásti ovlivněny i jinými vědami. Příkladem jsou psycholingvistika nebo mezikulturní komunikace. Novější myšlenkové proudy v lingvistice jsou velmi úzce specializované. Například feministická lingvistika. Dějiny lingvistiky se tedy píší i nadále… Dokud budou na světě jazyky, člověk je bude zkoumat!