Konverzační příručka

cs Minulý čas 3   »   kk Өткен шақ 3

83 [osmdesát tři]

Minulý čas 3

Minulý čas 3

83 [сексен үш]

83 [seksen üş]

Өткен шақ 3

Ötken şaq 3

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
telefonovat тел---нм---сө-л--у т_________ с______ т-л-ф-н-е- с-й-е-у ------------------ телефонмен сөйлесу 0
t-l---------öylesw t_________ s______ t-l-f-n-e- s-y-e-w ------------------ telefonmen söylesw
Telefonoval jsem. М-- ---ефо-м-- с-йл-ст-м. М__ т_________ с_________ М-н т-л-ф-н-е- с-й-е-т-м- ------------------------- Мен телефонмен сөйлестім. 0
Men-t--------n----le-t-m. M__ t_________ s_________ M-n t-l-f-n-e- s-y-e-t-m- ------------------------- Men telefonmen söylestim.
Celou dobu jsem telefonoval. Ме- ---м- -ел--о-ме---ө--ес----ү--і-. М__ ү____ т_________ с_______ ж______ М-н ү-е-і т-л-ф-н-е- с-й-е-і- ж-р-і-. ------------------------------------- Мен үнемі телефонмен сөйлесіп жүрдім. 0
M-----e-- --le--n-e---öylesip ----im. M__ ü____ t_________ s_______ j______ M-n ü-e-i t-l-f-n-e- s-y-e-i- j-r-i-. ------------------------------------- Men ünemi telefonmen söylesip jürdim.
ptát se сұ-ау с____ с-р-у ----- сұрау 0
suraw s____ s-r-w ----- suraw
Zeptal jsem se. Мен-сұр----. М__ с_______ М-н с-р-д-м- ------------ Мен сұрадым. 0
Men -uradı-. M__ s_______ M-n s-r-d-m- ------------ Men suradım.
Vždy jsem se ptal. М-н---ем- с-р--т--м--. М__ ү____ с___________ М-н ү-е-і с-р-й-ы-м-н- ---------------------- Мен үнемі сұрайтынмын. 0
M-----------ray-----n. M__ ü____ s___________ M-n ü-e-i s-r-y-ı-m-n- ---------------------- Men ünemi suraytınmın.
vyprávět айту а___ а-т- ---- айту 0
a--w a___ a-t- ---- aytw
Vyprávěl jsem. М-н-------б-----. М__ а____ б______ М-н а-т-п б-р-і-. ----------------- Мен айтып бердім. 0
M-- a-tı- --rdim. M__ a____ b______ M-n a-t-p b-r-i-. ----------------- Men aytıp berdim.
Vyprávěl jsem celou příhodu. М-- -қ--ан- --л-- -й-ы- б-рді-. М__ о______ т____ а____ б______ М-н о-и-а-ы т-л-қ а-т-п б-р-і-. ------------------------------- Мен оқиғаны толық айтып бердім. 0
M-n-oqï--n--to-ı- --tıp-b-rdi-. M__ o______ t____ a____ b______ M-n o-ï-a-ı t-l-q a-t-p b-r-i-. ------------------------------- Men oqïğanı tolıq aytıp berdim.
učit se оқу о__ о-у --- оқу 0
o-w o__ o-w --- oqw
Učil jsem se. М-н---ыд-м. М__ о______ М-н о-ы-ы-. ----------- Мен оқыдым. 0
Men--qı-ım. M__ o______ M-n o-ı-ı-. ----------- Men oqıdım.
Učil jsem se celý večer. Ме--к-ш -о------ды-. М__ к__ б___ о______ М-н к-ш б-й- о-ы-ы-. -------------------- Мен кеш бойы оқыдым. 0
Men -eş-boyı -q-d--. M__ k__ b___ o______ M-n k-ş b-y- o-ı-ı-. -------------------- Men keş boyı oqıdım.
pracovat жұмыс і---у ж____ і____ ж-м-с і-т-у ----------- жұмыс істеу 0
jum-s --t-w j____ i____ j-m-s i-t-w ----------- jumıs istew
Pracoval jsem. Ме- ----с -сте-ім. М__ ж____ і_______ М-н ж-м-с і-т-д-м- ------------------ Мен жұмыс істедім. 0
M---ju-------ed--. M__ j____ i_______ M-n j-m-s i-t-d-m- ------------------ Men jumıs istedim.
Pracoval jsem celý den. Ме----н- ---- жұм-- -с-еді-. М__ к___ б___ ж____ і_______ М-н к-н- б-й- ж-м-с і-т-д-м- ---------------------------- Мен күні бойы жұмыс істедім. 0
M-- k-ni -oy- -um------e--m. M__ k___ b___ j____ i_______ M-n k-n- b-y- j-m-s i-t-d-m- ---------------------------- Men küni boyı jumıs istedim.
jíst т--а--а-у т________ т-м-қ-а-у --------- тамақтану 0
t-m-----w t________ t-m-q-a-w --------- tamaqtanw
Jedl jsem. Ме----м-қт-нд--. М__ т___________ М-н т-м-қ-а-д-м- ---------------- Мен тамақтандым. 0
M-- ta-aq-a-dı-. M__ t___________ M-n t-m-q-a-d-m- ---------------- Men tamaqtandım.
Snědl jsem všechno jídlo. М-н-ба- та----- же- қой-ым. М__ б__ т______ ж__ қ______ М-н б-р т-м-қ-ы ж-п қ-й-ы-. --------------------------- Мен бар тамақты жеп қойдым. 0
M-n-b-r -a-aq-----p ----ım. M__ b__ t______ j__ q______ M-n b-r t-m-q-ı j-p q-y-ı-. --------------------------- Men bar tamaqtı jep qoydım.

Dějiny lingvistiky

Člověka od nedávna fascinují jazyky. Dějiny lingvistiky jsou tedy velmi dlouhé. Lingvistika je systematické zkoumání jazyka. Lidé zkoumají jazyk už tisíce let. Různé kultury si k tomu vyvinuly různé systémy. Vznikly tak různé způsoby popisu jazyků. Dnešní lingvistika je založena především na starověkých teoriích. Mnoho tradic pochází především ze starého Řecka. Nejstarší známá práce zabývající se jazykem však pochází z Indie. Napsal ji gramatik Sakatayana před 3 000 lety. V antice se jazykem zabývali filozofové, např. Platón. Později tyto teorie dále rozvinuli Římané. Své vlastní tradice měli v 8. století také Arabové. Už tehdy jejich díla obsahovala přesný popis arabštiny. V novověku se člověk snažil především zkoumat původ jazyků. Učenci se zvláště zajímali o historii jazyka. V 18. století začali lidé porovnávat jazyky mezi sebou. Chtěli porozumět tomu, jak se jazyky vyvíjejí. Později se soustředili na jazyk jako na systém. Otázka, jak jazyky fungují, byla klíčová. Dnes existuje v lingvistice mnoho myšlenkových proudů. Od padesátých let vzniklo mnoho nových disciplín. Ty byly zčásti ovlivněny i jinými vědami. Příkladem jsou psycholingvistika nebo mezikulturní komunikace. Novější myšlenkové proudy v lingvistice jsou velmi úzce specializované. Například feministická lingvistika. Dějiny lingvistiky se tedy píší i nadále… Dokud budou na světě jazyky, člověk je bude zkoumat!