Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   hi प्रश्न – भूतकाल २

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

८६ [छियासी]

86 [chhiyaasee]

प्रश्न – भूतकाल २

[prashn – bhootakaal 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hindština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? तुमने-कौ--सी टाई -------? तु__ कौ_ सी टा_ प__ है_ त-म-े क-न स- ट-ई प-न- ह-? ------------------------- तुमने कौन सी टाई पहनी है? 0
t-------aun -e----e- --ha----hai? t_____ k___ s__ t___ p______ h___ t-m-n- k-u- s-e t-e- p-h-n-e h-i- --------------------------------- tumane kaun see taee pahanee hai?
Jaké auto sis koupil / koupila? त--न--क-न -- -ाड़ी -री-- ह-? तु__ कौ_ सी गा_ ख__ है_ त-म-े क-न स- ग-ड़- ख-ी-ी ह-? --------------------------- तुमने कौन सी गाड़ी खरीदी है? 0
tu-an--k--- s-e --ade---ha-eed-e hai? t_____ k___ s__ g_____ k________ h___ t-m-n- k-u- s-e g-a-e- k-a-e-d-e h-i- ------------------------------------- tumane kaun see gaadee khareedee hai?
Které noviny sis předplatil / předplatila? तुम-े क------अ-ब-र----ा-ा --आ---? तु__ कौ_ सा अ___ ल___ हु_ है_ त-म-े क-न स- अ-ब-र ल-व-य- ह-आ ह-? --------------------------------- तुमने कौन सा अखबार लगवाया हुआ है? 0
t-m-n---a-n s--akha--ar-la--v---- hua--ai? t_____ k___ s_ a_______ l________ h__ h___ t-m-n- k-u- s- a-h-b-a- l-g-v-a-a h-a h-i- ------------------------------------------ tumane kaun sa akhabaar lagavaaya hua hai?
Koho jste viděl / viděla? आप-े--िसको ---ा-था? आ__ कि__ दे_ था_ आ-न- क-स-ो द-ख- थ-? ------------------- आपने किसको देखा था? 0
a----e--i-a-o-de--a--h-? a_____ k_____ d____ t___ a-p-n- k-s-k- d-k-a t-a- ------------------------ aapane kisako dekha tha?
Koho jste potkal / potkala? आप क--क- ---- थे? आ_ कि__ मि_ थे_ आ- क-स-ो म-ल- थ-? ----------------- आप किसको मिले थे? 0
a---k-sa------e ---? a__ k_____ m___ t___ a-p k-s-k- m-l- t-e- -------------------- aap kisako mile the?
Koho jste poznal / poznala? आ-ने क---ो-पह---ा--ै? आ__ कि__ प___ है_ आ-न- क-स-ो प-च-न- ह-? --------------------- आपने किसको पहचाना है? 0
a--a-e --sa----a--ch---- h--? a_____ k_____ p_________ h___ a-p-n- k-s-k- p-h-c-a-n- h-i- ----------------------------- aapane kisako pahachaana hai?
Kdy jste vstával / vstávala? आ--कब-उठ- -ैं? आ_ क_ उ_ हैं_ आ- क- उ-े ह-ं- -------------- आप कब उठे हैं? 0
aap------t-- --i-? a__ k__ u___ h____ a-p k-b u-h- h-i-? ------------------ aap kab uthe hain?
Kdy jste začal / začala? आ--े -ब-आरम्भ-कि-ा-है? आ__ क_ आ___ कि_ है_ आ-न- क- आ-म-भ क-य- ह-? ---------------------- आपने कब आरम्भ किया है? 0
a-pa-e---b-a--ambh ki-a --i? a_____ k__ a______ k___ h___ a-p-n- k-b a-r-m-h k-y- h-i- ---------------------------- aapane kab aarambh kiya hai?
Kdy jste skončil / skončila? आ-न---ब--त्---ि-ा---? आ__ क_ ख__ कि_ है_ आ-न- क- ख-्- क-य- ह-? --------------------- आपने कब खत्म किया है? 0
a-p--e --b ---tm --y--hai? a_____ k__ k____ k___ h___ a-p-n- k-b k-a-m k-y- h-i- -------------------------- aapane kab khatm kiya hai?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? आप-ी--ींद ---खु-- थ-? आ__ नीं_ क_ खु_ थी_ आ-क- न-ं- क- ख-ल- थ-? --------------------- आपकी नींद कब खुली थी? 0
a----ee-------k----h-----t-ee? a______ n____ k__ k_____ t____ a-p-k-e n-e-d k-b k-u-e- t-e-? ------------------------------ aapakee neend kab khulee thee?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? आप शिक्-क --------- -े? आ_ शि___ क्_ ब_ थे_ आ- श-क-ष- क-य-ं ब-े थ-? ----------------------- आप शिक्षक क्यों बने थे? 0
aa---hi---a- k--n -ane--h-? a__ s_______ k___ b___ t___ a-p s-i-s-a- k-o- b-n- t-e- --------------------------- aap shikshak kyon bane the?
Proč jste si vzal / vzala taxi? आपन- -ै--स- -्यो- -- -ै? आ__ टै__ क्_ ली है_ आ-न- ट-क-स- क-य-ं ल- ह-? ------------------------ आपने टैक्सी क्यों ली है? 0
aap-n--t--ksee --o- l---ha-? a_____ t______ k___ l__ h___ a-p-n- t-i-s-e k-o- l-e h-i- ---------------------------- aapane taiksee kyon lee hai?
Odkud jste přišel / přišla? आप --ा--स- ---? आ_ क_ से आ__ आ- क-ा- स- आ-े- --------------- आप कहाँ से आये? 0
aap---h-an ---aaye? a__ k_____ s_ a____ a-p k-h-a- s- a-y-? ------------------- aap kahaan se aaye?
Kam jste šel / šla? आ- कह-- -ये--े? आ_ क_ ग_ थे_ आ- क-ा- ग-े थ-? --------------- आप कहाँ गये थे? 0
aa- ka--a- g-ye -he? a__ k_____ g___ t___ a-p k-h-a- g-y- t-e- -------------------- aap kahaan gaye the?
Kde jste byl / byla? आप --ा--थे? आ_ क_ थे_ आ- क-ा- थ-? ----------- आप कहाँ थे? 0
aap-k-ha-n --e? a__ k_____ t___ a-p k-h-a- t-e- --------------- aap kahaan the?
Komu jsi pomohl / pomohla? आ--े ----क---द---- -ै? आ__ कि_ की म__ की है_ आ-न- क-स क- म-द क- ह-? ---------------------- आपने किस की मदद की है? 0
a-p--e-ki- --- -a-ad-k------? a_____ k__ k__ m____ k__ h___ a-p-n- k-s k-e m-d-d k-e h-i- ----------------------------- aapane kis kee madad kee hai?
Komu jsi napsal / napsala? आ--े---- को ल-ख- है? आ__ कि_ को लि_ है_ आ-न- क-स क- ल-ख- ह-? -------------------- आपने किस को लिखा है? 0
a-p--e-ki---- li-h- -ai? a_____ k__ k_ l____ h___ a-p-n- k-s k- l-k-a h-i- ------------------------ aapane kis ko likha hai?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? आप---क----ो उत्तर दि-ा---? आ__ कि_ को उ___ दि_ है_ आ-न- क-स क- उ-्-र द-य- ह-? -------------------------- आपने किस को उत्तर दिया है? 0
a-pa-- kis ---u-tar di-a--a-? a_____ k__ k_ u____ d___ h___ a-p-n- k-s k- u-t-r d-y- h-i- ----------------------------- aapane kis ko uttar diya hai?

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…