Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   hi सम्बन्धवाचक सर्वनाम २

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

६७ [सड़सठ]

67 [sadasath]

सम्बन्धवाचक सर्वनाम २

sambandhavaachak sarvanaam 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hindština Poslouchat Více
brýle च-्-ा च__ च-्-ा ----- चश्मा 0
ch-s-ma c______ c-a-h-a ------- chashma
Zapomněl své brýle. वह अप-ा----मा-------ा व_ अ__ च__ भू_ ग_ व- अ-न- च-्-ा भ-ल ग-ा --------------------- वह अपना चश्मा भूल गया 0
v---ap----chashma bhool-ga-a v__ a____ c______ b____ g___ v-h a-a-a c-a-h-a b-o-l g-y- ---------------------------- vah apana chashma bhool gaya
Kdepak jsou jeho brýle? फिर --क-----मा--हा--ह-? फि_ उ__ च__ क_ है_ फ-र उ-क- च-्-ा क-ा- ह-? ----------------------- फिर उसका चश्मा कहाँ है? 0
p-i- us-k---has-m--k-h-a--ha-? p___ u____ c______ k_____ h___ p-i- u-a-a c-a-h-a k-h-a- h-i- ------------------------------ phir usaka chashma kahaan hai?
hodinky / hodiny घड़ी घ_ घ-ी --- घड़ी 0
g---ee g_____ g-a-e- ------ ghadee
Jeho hodinky jsou rozbité. उ--- घड़- ख-राब-ह---य- है उ__ घ_ ख़__ हो ग_ है उ-क- घ-ी ख-र-ब ह- ग-ी ह- ------------------------ उसकी घड़ी ख़राब हो गयी है 0
u-a--e-gha-----har----ho-g-------i u_____ g_____ k______ h_ g____ h__ u-a-e- g-a-e- k-a-a-b h- g-y-e h-i ---------------------------------- usakee ghadee kharaab ho gayee hai
Hodiny visí na stěně. घड़ी ---ा---र टंग--है घ_ दी__ प_ टं_ है घ-ी द-व-र प- ट-ग- ह- -------------------- घड़ी दीवार पर टंगी है 0
gh-d---deev-ar -a-----g---hai g_____ d______ p__ t_____ h__ g-a-e- d-e-a-r p-r t-n-e- h-i ----------------------------- ghadee deevaar par tangee hai
pas प----र्ट पा____ प-स-ो-्- -------- पासपोर्ट 0
p----p--t p________ p-a-a-o-t --------- paasaport
Ztratil svůj pas. उ--- --न--पा-पोर-ट--ो--ि---है उ__ अ__ पा____ खो दि_ है उ-न- अ-न- प-स-ो-्- ख- द-य- ह- ----------------------------- उसने अपना पासपोर्ट खो दिया है 0
us-n- ----a-paa-a-or--k-o-diya-h-i u____ a____ p________ k__ d___ h__ u-a-e a-a-a p-a-a-o-t k-o d-y- h-i ---------------------------------- usane apana paasaport kho diya hai
Kde je jeho pas? त- -सक- --सप--्- क--ँ -ै? तो उ__ पा____ क_ है_ त- उ-क- प-स-ो-्- क-ा- ह-? ------------------------- तो उसका पासपोर्ट कहाँ है? 0
to --aka---as----t----a-n --i? t_ u____ p________ k_____ h___ t- u-a-a p-a-a-o-t k-h-a- h-i- ------------------------------ to usaka paasaport kahaan hai?
ona – její (svůj / svoje) वे – उनका /-उ-की-- उ-के वे – उ__ / उ__ / उ__ व- – उ-क- / उ-क- / उ-क- ----------------------- वे – उनका / उनकी / उनके 0
v--–----ka-/-un-k-- /-u---e v_ – u____ / u_____ / u____ v- – u-a-a / u-a-e- / u-a-e --------------------------- ve – unaka / unakee / unake
Ty děti nemohou najít své rodiče. बच--ों को --क- ----ब-प नह-ं-मि- रहे-हैं ब__ को उ__ माँ___ न_ मि_ र_ हैं ब-्-ो- क- उ-क- म-ँ-ब-प न-ी- म-ल र-े ह-ं --------------------------------------- बच्चों को उनके माँ-बाप नहीं मिल रहे हैं 0
bachc--- -o-un-k--m----ba-- -ahin-mil-rah- h--n b_______ k_ u____ m________ n____ m__ r___ h___ b-c-c-o- k- u-a-e m-a---a-p n-h-n m-l r-h- h-i- ----------------------------------------------- bachchon ko unake maan-baap nahin mil rahe hain
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! लो वहा--उ-के -ाता--ि-ा आ-र---ह-ं लो व_ उ__ मा_ पि_ आ र_ हैं ल- व-ा- उ-क- म-त- प-त- आ र-े ह-ं -------------------------------- लो वहाँ उनके माता पिता आ रहे हैं 0
lo vah-an--na---maat- ---a a- rah- hain l_ v_____ u____ m____ p___ a_ r___ h___ l- v-h-a- u-a-e m-a-a p-t- a- r-h- h-i- --------------------------------------- lo vahaan unake maata pita aa rahe hain
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) आ--–-आपक-----पक--- आपकी आ_ – आ__ / आ__ / आ__ आ- – आ-क- / आ-क- / आ-क- ----------------------- आप – आपका / आपके / आपकी 0
a-p-- -----a ----p--e---aa---ee a__ – a_____ / a_____ / a______ a-p – a-p-k- / a-p-k- / a-p-k-e ------------------------------- aap – aapaka / aapake / aapakee
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? आप-- या--र--क-सी थी, -्री-म्--ल-? आ__ या__ कै_ थी_ श्_ म्____ आ-क- य-त-र- क-स- थ-, श-र- म-य-ल-? --------------------------------- आपकी यात्रा कैसी थी, श्री म्युलर? 0
a-p-k-e ya-t-- k---e---he-,---ree------r? a______ y_____ k_____ t____ s____ m______ a-p-k-e y-a-r- k-i-e- t-e-, s-r-e m-u-a-? ----------------------------------------- aapakee yaatra kaisee thee, shree myular?
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? आ-क- --्-ि क-ाँ-----श्री-म्यु-र? आ__ प__ क_ है_ श्_ म्____ आ-क- प-्-ि क-ा- ह-? श-र- म-य-ल-? -------------------------------- आपकी पत्नि कहाँ है? श्री म्युलर? 0
aap---e--a-n- kaha-n--ai? sh-ee----la-? a______ p____ k_____ h___ s____ m______ a-p-k-e p-t-i k-h-a- h-i- s-r-e m-u-a-? --------------------------------------- aapakee patni kahaan hai? shree myular?
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) आ--– आपका / आपक--- -प-ी आ_ – आ__ / आ__ / आ__ आ- – आ-क- / आ-क- / आ-क- ----------------------- आप – आपका / आपके / आपकी 0
a-p-– a-p-ka-- ---ak- /-aa-a-ee a__ – a_____ / a_____ / a______ a-p – a-p-k- / a-p-k- / a-p-k-e ------------------------------- aap – aapaka / aapake / aapakee
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? आप----ात--- -ै-ी -ी, -्----- --मि-? आ__ या__ कै_ थी_ श्___ श्___ आ-क- य-त-र- क-स- थ-, श-र-म-ी श-म-ट- ----------------------------------- आपकी यात्रा कैसी थी, श्रीमती श्मिट? 0
aapak-e y---r--k---e--------shr--m--ee -hmit? a______ y_____ k_____ t____ s_________ s_____ a-p-k-e y-a-r- k-i-e- t-e-, s-r-e-a-e- s-m-t- --------------------------------------------- aapakee yaatra kaisee thee, shreematee shmit?
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? आप-े पत- क-ा---ै-?--्-ी----श्-ि-? आ__ प_ क_ हैं_ श्___ श्___ आ-क- प-ी क-ा- ह-ं- श-र-म-ी श-म-ट- --------------------------------- आपके पती कहाँ हैं? श्रीमती श्मिट? 0
a-p--- -ate- --ha---h-in? ---e---t-e s--i-? a_____ p____ k_____ h____ s_________ s_____ a-p-k- p-t-e k-h-a- h-i-? s-r-e-a-e- s-m-t- ------------------------------------------- aapake patee kahaan hain? shreematee shmit?

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!