Konverzační příručka

cs zdůvodnění 1   »   hi किसी बात का स्पष्टीकरण करना १

75 [sedmdesát pět]

zdůvodnění 1

zdůvodnění 1

७५ [पचहत्तर]

75 [pachahattar]

किसी बात का स्पष्टीकरण करना १

kisee baat ka spashteekaran karana 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hindština Poslouchat Více
Proč nepřijdete? आप---यो---ही----े-/-----हैं? आ_ क्_ न_ आ_ / आ_ हैं_ आ- क-य-ं न-ी- आ-े / आ-ी ह-ं- ---------------------------- आप क्यों नहीं आते / आती हैं? 0
aap-k-o- n--------- / a--ee h-i-? a__ k___ n____ a___ / a____ h____ a-p k-o- n-h-n a-t- / a-t-e h-i-? --------------------------------- aap kyon nahin aate / aatee hain?
Je špatné počasí. म--- क--ना----ब -ै मौ__ कि__ ख__ है म-स- क-त-ा ख-ा- ह- ------------------ मौसम कितना खराब है 0
m----m-kit--a-k--r-ab--ai m_____ k_____ k______ h__ m-u-a- k-t-n- k-a-a-b h-i ------------------------- mausam kitana kharaab hai
Nepřijdu, protože je špatné počasí. मैं न-ीं---रह- ---ह---ूँ --य-ं-ि--ौ-म----त ख-ा---ै मैं न_ आ र_ / र_ हूँ क्__ मौ__ ब__ ख__ है म-ं न-ी- आ र-ा / र-ी ह-ँ क-य-ं-ि म-स- ब-ु- ख-ा- ह- -------------------------------------------------- मैं नहीं आ रहा / रही हूँ क्योंकि मौसम बहुत खराब है 0
ma-- na-in ---rah- /-ra--e--o-n--yon-----us-m -a-ut k-ara-- --i m___ n____ a_ r___ / r____ h___ k_____ m_____ b____ k______ h__ m-i- n-h-n a- r-h- / r-h-e h-o- k-o-k- m-u-a- b-h-t k-a-a-b h-i --------------------------------------------------------------- main nahin aa raha / rahee hoon kyonki mausam bahut kharaab hai
Proč nepřijde? व- -्-ों---ीं------? व_ क्_ न_ आ र__ व- क-य-ं न-ी- आ र-ा- -------------------- वह क्यों नहीं आ रहा? 0
v-h ---- na-in aa r-h-? v__ k___ n____ a_ r____ v-h k-o- n-h-n a- r-h-? ----------------------- vah kyon nahin aa raha?
Není pozván. व--आ-ं-------ह---है व_ आ____ न_ है व- आ-ं-्-ि- न-ी- ह- ------------------- वह आमंत्रित नहीं है 0
v-- a-ma--r-t-nahin hai v__ a________ n____ h__ v-h a-m-n-r-t n-h-n h-i ----------------------- vah aamantrit nahin hai
Nepřijde, protože není pozván. व- ---ं आ-रह--क-य-ंकि उस--ब-ल--ा-नह-ं-ग----ै व_ न_ आ र_ क्__ उ_ बु__ न_ ग_ है व- न-ी- आ र-ा क-य-ं-ि उ-े ब-ल-य- न-ी- ग-ा ह- -------------------------------------------- वह नहीं आ रहा क्योंकि उसे बुलाया नहीं गया है 0
v-- ----n-a--raha-kyo-----s- bu-a--a-na--n--aya--ai v__ n____ a_ r___ k_____ u__ b______ n____ g___ h__ v-h n-h-n a- r-h- k-o-k- u-e b-l-a-a n-h-n g-y- h-i --------------------------------------------------- vah nahin aa raha kyonki use bulaaya nahin gaya hai
Proč nepřijdeš? त-म क--ो---ह-ं-आते --आ-ी -ो? तु_ क्_ न_ आ_ / आ_ हो_ त-म क-य-ं न-ी- आ-े / आ-ी ह-? ---------------------------- तुम क्यों नहीं आते / आती हो? 0
t-m --on----i- --te /--a-e--ho? t__ k___ n____ a___ / a____ h__ t-m k-o- n-h-n a-t- / a-t-e h-? ------------------------------- tum kyon nahin aate / aatee ho?
Nemám čas. म-रे -ा--सम---ही- -ै मे_ पा_ स__ न_ है म-र- प-स स-य न-ी- ह- -------------------- मेरे पास समय नहीं है 0
mere-p----sam------in-h-i m___ p___ s____ n____ h__ m-r- p-a- s-m-y n-h-n h-i ------------------------- mere paas samay nahin hai
Nepřijdu, protože nemám čas. म-ं नह-ं - ----- -ही-क्--ंकि ---े-पास सम-----ं-है मैं न_ आ र_ / र_ क्__ मे_ पा_ स__ न_ है म-ं न-ी- आ र-ा / र-ी क-य-ं-ि म-र- प-स स-य न-ी- ह- ------------------------------------------------- मैं नहीं आ रहा / रही क्योंकि मेरे पास समय नहीं है 0
m-------in -a r-ha-- ----e--y--ki----- -aa---ama--na-in --i m___ n____ a_ r___ / r____ k_____ m___ p___ s____ n____ h__ m-i- n-h-n a- r-h- / r-h-e k-o-k- m-r- p-a- s-m-y n-h-n h-i ----------------------------------------------------------- main nahin aa raha / rahee kyonki mere paas samay nahin hai
Proč nezůstaneš? तु--क-य-- नह---र- --ते --ज--ी-ह-? तु_ क्_ न_ र_ जा_ / जा_ हो_ त-म क-य-ं न-ी- र- ज-त- / ज-त- ह-? --------------------------------- तुम क्यों नहीं रह जाते / जाती हो? 0
t-m ---n -ahin -a--j-a-e / jaate----? t__ k___ n____ r__ j____ / j_____ h__ t-m k-o- n-h-n r-h j-a-e / j-a-e- h-? ------------------------------------- tum kyon nahin rah jaate / jaatee ho?
Musím ještě pracovat. मु---अभ- -ा--करन--है मु_ अ_ का_ क__ है म-झ- अ-ी क-म क-न- ह- -------------------- मुझे अभी काम करना है 0
mujh---bh-e k-a---arana h-i m____ a____ k___ k_____ h__ m-j-e a-h-e k-a- k-r-n- h-i --------------------------- mujhe abhee kaam karana hai
Nezůstanu, protože musím ještě pracovat. म-ं --ी--------- / स-ती --यो--ि-मु-े --ी---म--रन- -ै मैं न_ र_ स__ / स__ क्__ मु_ अ_ का_ क__ है म-ं न-ी- र- स-त- / स-त- क-य-ं-ि म-झ- अ-ी क-म क-न- ह- ---------------------------------------------------- मैं नहीं रह सकता / सकती क्योंकि मुझे अभी काम करना है 0
mai- -ah-n---h sa-a---/ sa--te- k----i--u----a--ee-ka---ka---a -ai m___ n____ r__ s_____ / s______ k_____ m____ a____ k___ k_____ h__ m-i- n-h-n r-h s-k-t- / s-k-t-e k-o-k- m-j-e a-h-e k-a- k-r-n- h-i ------------------------------------------------------------------ main nahin rah sakata / sakatee kyonki mujhe abhee kaam karana hai
Proč už odcházíte? आ- -भी स- -ी--्--ं -----े / -----ैं? आ_ अ_ से ही क्_ जा र_ / र_ हैं_ आ- अ-ी स- ह- क-य-ं ज- र-े / र-ी ह-ं- ------------------------------------ आप अभी से ही क्यों जा रहे / रही हैं? 0
aap -b--e -e-h-e --o- -----h-----a--e h---? a__ a____ s_ h__ k___ j_ r___ / r____ h____ a-p a-h-e s- h-e k-o- j- r-h- / r-h-e h-i-? ------------------------------------------- aap abhee se hee kyon ja rahe / rahee hain?
Jsem unavený. मैं-थक ग-ा-- ग-ी-हूँ मैं थ_ ग_ / ग_ हूँ म-ं थ- ग-ा / ग-ी ह-ँ -------------------- मैं थक गया / गयी हूँ 0
mai- thak gay--/-gaye- ho-n m___ t___ g___ / g____ h___ m-i- t-a- g-y- / g-y-e h-o- --------------------------- main thak gaya / gayee hoon
Jdu pryč, protože jsem unavený. म---जा--------ही-हू- क----कि म-ं -- ग-ा-- गय--ह-ँ मैं जा र_ / र_ हूँ क्__ मैं थ_ ग_ / ग_ हूँ म-ं ज- र-ा / र-ी ह-ँ क-य-ं-ि म-ं थ- ग-ा / ग-ी ह-ँ ------------------------------------------------- मैं जा रहा / रही हूँ क्योंकि मैं थक गया / गयी हूँ 0
m-in-j- ---a /-r-h----oo--k-onk- --in ---k g-ya /-g--e- hoon m___ j_ r___ / r____ h___ k_____ m___ t___ g___ / g____ h___ m-i- j- r-h- / r-h-e h-o- k-o-k- m-i- t-a- g-y- / g-y-e h-o- ------------------------------------------------------------ main ja raha / rahee hoon kyonki main thak gaya / gayee hoon
Proč už odjíždíte? आ---भ-----ही क्यों -- रह- - रह-----? आ_ अ_ से ही क्_ जा र_ / र_ हैं_ आ- अ-ी स- ह- क-य-ं ज- र-े / र-ी ह-ं- ------------------------------------ आप अभी से ही क्यों जा रहे / रही हैं? 0
a-- abhe--se -e- kyon--a --------ahe- h---? a__ a____ s_ h__ k___ j_ r___ / r____ h____ a-p a-h-e s- h-e k-o- j- r-h- / r-h-e h-i-? ------------------------------------------- aap abhee se hee kyon ja rahe / rahee hain?
Je už pozdě. देर-ह- चुक- -ै दे_ हो चु_ है द-र ह- च-क- ह- -------------- देर हो चुकी है 0
de- ----h-k-e -ai d__ h_ c_____ h__ d-r h- c-u-e- h-i ----------------- der ho chukee hai
Odjíždím, protože už je pozdě. मैं--लता / च-त--हू-----ों-ि प-ले स- ह- --र ------- है मैं च__ / च__ हूँ क्__ प__ से ही दे_ हो चु_ है म-ं च-त- / च-त- ह-ँ क-य-ं-ि प-ल- स- ह- द-र ह- च-क- ह- ----------------------------------------------------- मैं चलता / चलती हूँ क्योंकि पहले से ही देर हो चुकी है 0
main chal-t--/--ha-at-e --o--k---k- p-h--e--- h-e de- -- --u----hai m___ c______ / c_______ h___ k_____ p_____ s_ h__ d__ h_ c_____ h__ m-i- c-a-a-a / c-a-a-e- h-o- k-o-k- p-h-l- s- h-e d-r h- c-u-e- h-i ------------------------------------------------------------------- main chalata / chalatee hoon kyonki pahale se hee der ho chukee hai

Mateřský jazyk = pocitový, cizí jazyk = racionální?

Když se učíme cizí jazyky, stimulujeme přitom náš mozek. Učením se naše myšlení mění. Stáváme se kreativnějšími a flexibilnějšími. Komplexní myšlení je také snazší pro lidi, kteří hovoří více jazyky. Při učení se procvičuje paměť. Čím více se naučíme, tím lépe paměť funguje. Kdo se naučil hodně jazyků, naučí se i jiné věci rychleji. Dokáže se na určitou věc lépe a déle soustředit. Díky tomu řeší problémy rychleji. Lidé hovořící více jazyky jsou také rozhodnější. I to, jak se rozhodují, závisí na jazyku. Jazyk, ve kterém myslíme, ovlivňuje naše rozhodnutí. V rámci studie testovali psychologové několik lidí. Všichni mluvili dvěma jazyky. Kromě svého mateřského jazyka mluvili ještě jedním jazykem. Tito lidé měli odpovědět na otázku. Týkala se řešení určitého problému. Přitom měli na výběr dvě možnosti. Jedna z možností byla o mnoho riskantnější než ta druhá. Lidé měli zodpovědět otázku v obou jazycích. A odpověď se změnila, když se změnil jazyk! Když mluvili svou mateřštinou, zvolili riziko. V cizím jazyce se ale rozhodli pro jistější možnost. Po skončení tohoto testu si měli také vsadit. I zde byl zřejmý rozdíl. Když používali cizí jazyk, byli racionálnější. Vědci předpokládají, že se v cizím jazyku lépe koncentrujeme. Neděláme tedy rozhodnutí emocionálně, ale racionálně.