Konverzační příručka

cs Osoby   »   mr लोक

1 [jedna]

Osoby

Osoby

१ [एक]

1 [Ēka]

लोक

[lōka]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština marátština Poslouchat Více
já म- मी म- -- मी 0
-ī m_ m- -- mī
já a ty मी -ण--तू मी आ_ तू म- आ-ि त- --------- मी आणि तू 0
mī---i -ū m_ ā__ t_ m- ā-i t- --------- mī āṇi tū
my oba / my obě आम-ही -ो-े आ__ दो_ आ-्-ी द-घ- ---------- आम्ही दोघे 0
ā-h---ōg-ē ā___ d____ ā-h- d-g-ē ---------- āmhī dōghē
on -ो तो त- -- तो 0
t- t_ t- -- tō
on a ona तो आण--ती तो आ_ ती त- आ-ि त- --------- तो आणि ती 0
tō ----tī t_ ā__ t_ t- ā-i t- --------- tō āṇi tī
oni oba / ony obě ती-द---ही ती दो__ त- द-घ-ह- --------- ती दोघेही 0
t- -ōg-ēhī t_ d______ t- d-g-ē-ī ---------- tī dōghēhī
muž (त-- प---ष (__ पु__ (-ो- प-र-ष ---------- (तो) पुरूष 0
(-ō- p-rū-a (___ p_____ (-ō- p-r-ṣ- ----------- (tō) purūṣa
žena (--)--्त-री (__ स्__ (-ी- स-त-र- ----------- (ती) स्त्री 0
(t-- --rī (___ s___ (-ī- s-r- --------- (tī) strī
dítě (ते)-मूल (__ मू_ (-े- म-ल -------- (ते) मूल 0
(--) ---a (___ m___ (-ē- m-l- --------- (tē) mūla
rodina कुटुंब कु__ क-ट-ं- ------ कुटुंब 0
k--u-ba k______ k-ṭ-m-a ------- kuṭumba
moje rodina मा-े------ब मा_ कु__ म-झ- क-ट-ं- ----------- माझे कुटुंब 0
mājh- k-ṭu--a m____ k______ m-j-ē k-ṭ-m-a ------------- mājhē kuṭumba
Moje rodina je tady. माझे -ुट-ंब-इ-- आह-. मा_ कु__ इ_ आ__ म-झ- क-ट-ं- इ-े आ-े- -------------------- माझे कुटुंब इथे आहे. 0
m--hē-kuṭ-mb- -t-ē-ā--. m____ k______ i___ ā___ m-j-ē k-ṭ-m-a i-h- ā-ē- ----------------------- mājhē kuṭumba ithē āhē.
Jsem tady. मी इथे--हे. मी इ_ आ__ म- इ-े आ-े- ----------- मी इथे आहे. 0
M- -thē-ā--. M_ i___ ā___ M- i-h- ā-ē- ------------ Mī ithē āhē.
Jsi tady. त- --े आहेस. तू इ_ आ___ त- इ-े आ-े-. ------------ तू इथे आहेस. 0
Tū--th---h---. T_ i___ ā_____ T- i-h- ā-ē-a- -------------- Tū ithē āhēsa.
On je tady a ona je tady. त------आहे-आण- ती --े---े. तो इ_ आ_ आ_ ती इ_ आ__ त- इ-े आ-े आ-ि त- इ-े आ-े- -------------------------- तो इथे आहे आणि ती इथे आहे. 0
T--ithē-----ā-i t--it---ā--. T_ i___ ā__ ā__ t_ i___ ā___ T- i-h- ā-ē ā-i t- i-h- ā-ē- ---------------------------- Tō ithē āhē āṇi tī ithē āhē.
Jsme tady. आ-----इथे-----. आ__ इ_ आ___ आ-्-ी इ-े आ-ो-. --------------- आम्ही इथे आहोत. 0
Ā-hī--t-- āh--a. Ā___ i___ ā_____ Ā-h- i-h- ā-ō-a- ---------------- Āmhī ithē āhōta.
Jste tady. तुम-ही--द-घ------्-- ----आह-त. तु__ (__ / स___ इ_ आ___ त-म-ह- (-ो-े / स-्-) इ-े आ-ा-. ------------------------------ तुम्ही (दोघे / सर्व) इथे आहात. 0
T-mh--(d-------a-va- ithē āhāt-. T____ (______ s_____ i___ ā_____ T-m-ī (-ō-h-/ s-r-a- i-h- ā-ā-a- -------------------------------- Tumhī (dōghē/ sarva) ithē āhāta.
Všichni jsou tady. ते स-ळ- --- --े-. ते स__ इ_ आ___ त- स-ळ- इ-े आ-े-. ----------------- ते सगळे इथे आहेत. 0
T- s-ga-ē -th--āhē--. T_ s_____ i___ ā_____ T- s-g-ḷ- i-h- ā-ē-a- --------------------- Tē sagaḷē ithē āhēta.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + marátština (1-100) MP3 marátština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Učením jazyků proti Alzheimerovi

Kdo chce zůstat dlouho duševně zdráv, měl by se učit jazyky. Znalost jazyků může chránit před demencí. To prokázaly mnohé vědecké studie. Věk přitom nehraje roli. Důležité je jen pravidelně trénovat mozek. Učení slovíček aktivuje různé části mozku. Ty řídí důležité kognitivní procesy. Lidé, kteří hovoří více jazyky, jsou proto pozornější. Také se lépe soustředí. Vícejazyčnost má však i další výhody. Multilingvní lidé se i lépe rozhodují. Také se rychleji rozhodují. Je to tím, že jejich mozek se naučil výběru. Pro jednu věc zná totiž minimálně dva termíny. Každý takový termín představuje jednu možnost. Lidé hovořící více jazyky se proto musí neustále rozhodovat. Jejich mozek je vycvičen k výběru z více možností. A tento trénink neprocvičuje jen řečové centrum. Znalost více jazyků je prospěšná i pro další části mozku. Znalost jazyků také znamená lepší kognitivní kontrolu. Samozřejmě, že učením cizích jazyků nelze demenci zabránit. Tato nemoc však postupuje u lidí hovořících více jazyky pomaleji. Zdá se, že jejich mozek umí její následky lépe kompenzovat. Symptomy demence se u lidí studujících cizí jazyky tolik neprojevují. Nebývají tolik zmateni ani nezapomínají. Studium jazyků je tedy prospěšné v mládí i ve stáří. A s každým dalším jazykem je učení snazší. Místo po léku bychom proto měli sáhnout po slovníku!