Konverzační příručka

cs Osoby   »   mr लोक

1 [jedna]

Osoby

Osoby

१ [एक]

1 [Ēka]

लोक

lōka

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština marátština Poslouchat Více
já म- मी म- -- मी 0
m- m_ m- -- mī
já a ty मी आ----ू मी आ_ तू म- आ-ि त- --------- मी आणि तू 0
m- -ṇ---ū m_ ā__ t_ m- ā-i t- --------- mī āṇi tū
my oba / my obě आ-----द-घे आ__ दो_ आ-्-ी द-घ- ---------- आम्ही दोघे 0
ā-hī --ghē ā___ d____ ā-h- d-g-ē ---------- āmhī dōghē
on त- तो त- -- तो 0
t- t_ t- -- tō
on a ona तो --- -ी तो आ_ ती त- आ-ि त- --------- तो आणि ती 0
tō ā-i-tī t_ ā__ t_ t- ā-i t- --------- tō āṇi tī
oni oba / ony obě त- --घ-ही ती दो__ त- द-घ-ह- --------- ती दोघेही 0
t- ---h-hī t_ d______ t- d-g-ē-ī ---------- tī dōghēhī
muž (-ो)--ुरूष (__ पु__ (-ो- प-र-ष ---------- (तो) पुरूष 0
(--)-pu-ūṣa (___ p_____ (-ō- p-r-ṣ- ----------- (tō) purūṣa
žena (ती- -्त-री (__ स्__ (-ी- स-त-र- ----------- (ती) स्त्री 0
(tī--s-rī (___ s___ (-ī- s-r- --------- (tī) strī
dítě (-े- मूल (__ मू_ (-े- म-ल -------- (ते) मूल 0
(t---mūla (___ m___ (-ē- m-l- --------- (tē) mūla
rodina कु-ु-ब कु__ क-ट-ं- ------ कुटुंब 0
k-ṭu--a k______ k-ṭ-m-a ------- kuṭumba
moje rodina म-झे क-ट--ब मा_ कु__ म-झ- क-ट-ं- ----------- माझे कुटुंब 0
m---- kuṭ--ba m____ k______ m-j-ē k-ṭ-m-a ------------- mājhē kuṭumba
Moje rodina je tady. म-झ----टु-ब --े आह-. मा_ कु__ इ_ आ__ म-झ- क-ट-ं- इ-े आ-े- -------------------- माझे कुटुंब इथे आहे. 0
mā--- -uṭum-a it-ē--h-. m____ k______ i___ ā___ m-j-ē k-ṭ-m-a i-h- ā-ē- ----------------------- mājhē kuṭumba ithē āhē.
Jsem tady. मी -थ-----. मी इ_ आ__ म- इ-े आ-े- ----------- मी इथे आहे. 0
Mī ---ē-āhē. M_ i___ ā___ M- i-h- ā-ē- ------------ Mī ithē āhē.
Jsi tady. तू-इथ---ह-स. तू इ_ आ___ त- इ-े आ-े-. ------------ तू इथे आहेस. 0
T- ithē-āhēsa. T_ i___ ā_____ T- i-h- ā-ē-a- -------------- Tū ithē āhēsa.
On je tady a ona je tady. तो--थे --- --ि-त---थ- -हे. तो इ_ आ_ आ_ ती इ_ आ__ त- इ-े आ-े आ-ि त- इ-े आ-े- -------------------------- तो इथे आहे आणि ती इथे आहे. 0
Tō----ē-ā----ṇ- tī ---- -hē. T_ i___ ā__ ā__ t_ i___ ā___ T- i-h- ā-ē ā-i t- i-h- ā-ē- ---------------------------- Tō ithē āhē āṇi tī ithē āhē.
Jsme tady. आम--ी --े-आ---. आ__ इ_ आ___ आ-्-ी इ-े आ-ो-. --------------- आम्ही इथे आहोत. 0
Ām-- -th--āh--a. Ā___ i___ ā_____ Ā-h- i-h- ā-ō-a- ---------------- Āmhī ithē āhōta.
Jste tady. तुम्ह--(दो-े / --्----थ---ह-त. तु__ (__ / स___ इ_ आ___ त-म-ह- (-ो-े / स-्-) इ-े आ-ा-. ------------------------------ तुम्ही (दोघे / सर्व) इथे आहात. 0
Tu--ī (--gh-- -----) -t-ē-āh-t-. T____ (______ s_____ i___ ā_____ T-m-ī (-ō-h-/ s-r-a- i-h- ā-ā-a- -------------------------------- Tumhī (dōghē/ sarva) ithē āhāta.
Všichni jsou tady. त- स--- इथे--ह--. ते स__ इ_ आ___ त- स-ळ- इ-े आ-े-. ----------------- ते सगळे इथे आहेत. 0
Tē-s---ḷ--it-- -h---. T_ s_____ i___ ā_____ T- s-g-ḷ- i-h- ā-ē-a- --------------------- Tē sagaḷē ithē āhēta.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + marátština (1-100) MP3 marátština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Učením jazyků proti Alzheimerovi

Kdo chce zůstat dlouho duševně zdráv, měl by se učit jazyky. Znalost jazyků může chránit před demencí. To prokázaly mnohé vědecké studie. Věk přitom nehraje roli. Důležité je jen pravidelně trénovat mozek. Učení slovíček aktivuje různé části mozku. Ty řídí důležité kognitivní procesy. Lidé, kteří hovoří více jazyky, jsou proto pozornější. Také se lépe soustředí. Vícejazyčnost má však i další výhody. Multilingvní lidé se i lépe rozhodují. Také se rychleji rozhodují. Je to tím, že jejich mozek se naučil výběru. Pro jednu věc zná totiž minimálně dva termíny. Každý takový termín představuje jednu možnost. Lidé hovořící více jazyky se proto musí neustále rozhodovat. Jejich mozek je vycvičen k výběru z více možností. A tento trénink neprocvičuje jen řečové centrum. Znalost více jazyků je prospěšná i pro další části mozku. Znalost jazyků také znamená lepší kognitivní kontrolu. Samozřejmě, že učením cizích jazyků nelze demenci zabránit. Tato nemoc však postupuje u lidí hovořících více jazyky pomaleji. Zdá se, že jejich mozek umí její následky lépe kompenzovat. Symptomy demence se u lidí studujících cizí jazyky tolik neprojevují. Nebývají tolik zmateni ani nezapomínají. Studium jazyků je tedy prospěšné v mládí i ve stáří. A s každým dalším jazykem je učení snazší. Místo po léku bychom proto měli sáhnout po slovníku!