Konverzační příručka

cs Nakupování   »   mr खरेदी

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

५४ [चौपन्न]

54 [Caupanna]

खरेदी

[kharēdī]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština marátština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. मला--------स----ख---- कर-यची आहे. म_ ए_ भे____ ख__ क___ आ__ म-ा ए- भ-ट-स-त- ख-े-ी क-ा-च- आ-े- --------------------------------- मला एक भेटवस्तू खरेदी करायची आहे. 0
m--- -k----ēṭ-va-tū-k--r-dī k--ā-ac- ā--. m___ ē__ b_________ k______ k_______ ā___ m-l- ē-a b-ē-a-a-t- k-a-ē-ī k-r-y-c- ā-ē- ----------------------------------------- malā ēka bhēṭavastū kharēdī karāyacī āhē.
Ale ne moc drahý. प- --स्--मह----ा-ी. प_ जा__ म__ ना__ प- ज-स-त म-ा- न-ह-. ------------------- पण जास्त महाग नाही. 0
P-ṇa--ās----ahāga n-h-. P___ j____ m_____ n____ P-ṇ- j-s-a m-h-g- n-h-. ----------------------- Paṇa jāsta mahāga nāhī.
Možná nějakou kabelku? क-ा-ित -क-ह-------ब-ग क___ ए_ हॅ__ – बॅ_ क-ा-ि- ए- ह-न-ड – ब-ग --------------------- कदाचित एक हॅन्ड – बॅग 0
K--ācita---- -ĕnḍ- --bĕ-a K_______ ē__ h____ – b___ K-d-c-t- ē-a h-n-a – b-g- ------------------------- Kadācita ēka hĕnḍa – bĕga
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? आ---याला क--त- -ं----हिजे? आ____ को__ रं_ पा___ आ-ल-य-ल- क-ण-ा र-ग प-ह-ज-? -------------------------- आपल्याला कोणता रंग पाहिजे? 0
ā-a-yā-ā-k-ṇ-t--ra-ga ---i-ē? ā_______ k_____ r____ p______ ā-a-y-l- k-ṇ-t- r-ṅ-a p-h-j-? ----------------------------- āpalyālā kōṇatā raṅga pāhijē?
Černou, hnědou nebo bílou? का-ा- -पक--ी, क- पांढ-ा? का__ त____ की पां___ क-ळ-, त-क-र-, क- प-ं-र-? ------------------------ काळा, तपकिरी, की पांढरा? 0
Kāḷā---a-akirī- kī -āṇḍha-ā? K____ t________ k_ p________ K-ḷ-, t-p-k-r-, k- p-ṇ-h-r-? ---------------------------- Kāḷā, tapakirī, kī pāṇḍharā?
Větší nebo menší? ल----क--म-ठ-? ल__ की मो__ ल-ा- क- म-ठ-? ------------- लहान की मोठा? 0
La-ā-a -- m--h-? L_____ k_ m_____ L-h-n- k- m-ṭ-ā- ---------------- Lahāna kī mōṭhā?
Můžu si prohlédnout tuto? म--ही ---त- --ा-प-हू--ा? मी ही व__ ज_ पा_ का_ म- ह- व-्-ू ज-ा प-ह- क-? ------------------------ मी ही वस्तू जरा पाहू का? 0
M---ī-va--ū--a-ā pāh- --? M_ h_ v____ j___ p___ k__ M- h- v-s-ū j-r- p-h- k-? ------------------------- Mī hī vastū jarā pāhū kā?
Je z kůže? ही----ड-य-च- आ-े-क-? ही चा____ आ_ का_ ह- च-म-्-ा-ी आ-े क-? -------------------- ही चामड्याची आहे का? 0
Hī -ā-a-yāc- āhē -ā? H_ c________ ā__ k__ H- c-m-ḍ-ā-ī ā-ē k-? -------------------- Hī cāmaḍyācī āhē kā?
Nebo z koženky? क--प्-ास-टीक--? की प्______ क- प-ल-स-ट-क-ी- --------------- की प्लास्टीकची? 0
K--plā-ṭ-ka-ī? K_ p__________ K- p-ā-ṭ-k-c-? -------------- Kī plāsṭīkacī?
Samozřejmě z kůže. अर----च -ामड-याच-. अ____ चा_____ अ-्-ा-च च-म-्-ा-ी- ------------------ अर्थातच चामड्याची. 0
A-th--a-a----aḍ-āc-. A________ c_________ A-t-ā-a-a c-m-ḍ-ā-ī- -------------------- Arthātaca cāmaḍyācī.
Je obzvlášť kvalitní. ह--ख-- -ा---्---प-------आ-े. हा खू_ चां___ प्___ आ__ ह- ख-प च-ं-ल-य- प-र-ी-ा आ-े- ---------------------------- हा खूप चांगल्या प्रतीचा आहे. 0
H----ū-- -ā-ga--ā p-atī---āh-. H_ k____ c_______ p______ ā___ H- k-ū-a c-ṅ-a-y- p-a-ī-ā ā-ē- ------------------------------ Hā khūpa cāṅgalyā pratīcā āhē.
A ta taška je skutečně velmi levná. आ-ि --ग-खर-- खूप क--ाय--------. आ_ बॅ_ ख__ खू_ कि_____ आ__ आ-ि ब-ग ख-े- ख-प क-फ-य-श-र आ-े- ------------------------------- आणि बॅग खरेच खूप किफायतशीर आहे. 0
Ā-i-bĕg-----r--a -hū-a-kiph-y--a---a----. Ā__ b___ k______ k____ k____________ ā___ Ā-i b-g- k-a-ē-a k-ū-a k-p-ā-a-a-ī-a ā-ē- ----------------------------------------- Āṇi bĕga kharēca khūpa kiphāyataśīra āhē.
Tato se mi líbí. ही -ला -वडली. ही म_ आ____ ह- म-ा आ-ड-ी- ------------- ही मला आवडली. 0
H--mal--āvaḍa--. H_ m___ ā_______ H- m-l- ā-a-a-ī- ---------------- Hī malā āvaḍalī.
Vezmu si tuto. ही म--खरेद- क-तो. --करते. ही मी ख__ क___ / क___ ह- म- ख-े-ी क-त-. / क-त-. ------------------------- ही मी खरेदी करतो. / करते. 0
H- mī ---rē-ī----atō. / Ka-atē. H_ m_ k______ k______ / K______ H- m- k-a-ē-ī k-r-t-. / K-r-t-. ------------------------------- Hī mī kharēdī karatō. / Karatē.
Mohu ji případně vyměnit? गर- ल----या- -ी--ी-ब--ू- घे- श-तो-- --त- क-? ग__ ला____ मी ही ब___ घे_ श__ / श__ का_ ग-ज ल-ग-्-ा- म- ह- ब-ल-न घ-ऊ श-त- / श-त- क-? -------------------------------------------- गरज लागल्यास मी ही बदलून घेऊ शकतो / शकते का? 0
Gara-a --gal-āsa -ī ---ba-alūn---h-'- ś--a-ō/---ka---k-? G_____ l________ m_ h_ b_______ g____ ś______ ś_____ k__ G-r-j- l-g-l-ā-a m- h- b-d-l-n- g-ē-ū ś-k-t-/ ś-k-t- k-? -------------------------------------------------------- Garaja lāgalyāsa mī hī badalūna ghē'ū śakatō/ śakatē kā?
Samozřejmě. ज़र-र. ज़___ ज-र-र- ------ ज़रूर. 0
Z-----. Z______ Z-r-r-. ------- Zarūra.
Zabalíme ji jako dárek. आम--- -- भेटवस्तूसा-ख- --ं-ू-----. आ__ ही भे_______ बां__ दे__ आ-्-ी ह- भ-ट-स-त-स-र-ी ब-ं-ू- द-ऊ- ---------------------------------- आम्ही ही भेटवस्तूसारखी बांधून देऊ. 0
Ām-- ------ṭ-vast--ā-a-h---ānd--na--ē'ū. Ā___ h_ b________________ b_______ d____ Ā-h- h- b-ē-a-a-t-s-r-k-ī b-n-h-n- d-'-. ---------------------------------------- Āmhī hī bhēṭavastūsārakhī bāndhūna dē'ū.
Támhle je pokladna. क-षप-ल--ि----हे. को___ ति_ आ__ क-ष-ा- त-थ- आ-े- ---------------- कोषपाल तिथे आहे. 0
Kō-a-āl- ----ē -hē. K_______ t____ ā___ K-ṣ-p-l- t-t-ē ā-ē- ------------------- Kōṣapāla tithē āhē.

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…