Konverzační příručka

cs Nakupování   »   pt Comprar

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [cinquenta e quatro]

Comprar

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština portugalština (PT) Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. E- -u-r-a c--p-ar -- --e-e--e. E_ q_____ c______ u_ p________ E- q-e-i- c-m-r-r u- p-e-e-t-. ------------------------------ Eu queria comprar um presente. 0
Ale ne moc drahý. Ma---a-a----m--t--c--o. M__ n___ d_ m____ c____ M-s n-d- d- m-i-o c-r-. ----------------------- Mas nada de muito caro. 0
Možná nějakou kabelku? Tal--z-um- ----? T_____ u__ m____ T-l-e- u-a m-l-? ---------------- Talvez uma mala? 0
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? Qua- é-a co- --- --s---? Q___ é a c__ q__ d______ Q-a- é a c-r q-e d-s-j-? ------------------------ Qual é a cor que deseja? 0
Černou, hnědou nebo bílou? P---o- -as-an-o -u--r----? P_____ c_______ o_ b______ P-e-o- c-s-a-h- o- b-a-c-? -------------------------- Preto, castanho ou branco? 0
Větší nebo menší? Gr--d- o-----u---? G_____ o_ p_______ G-a-d- o- p-q-e-a- ------------------ Grande ou pequena? 0
Můžu si prohlédnout tuto? P-s-o -e- -sta? P____ v__ e____ P-s-o v-r e-t-? --------------- Posso ver esta? 0
Je z kůže? E-ta-é -- -a-edal? E___ é d_ c_______ E-t- é d- c-b-d-l- ------------------ Esta é de cabedal? 0
Nebo z koženky? Ou-- -- m---r-al s-nt--ic-? O_ é d_ m_______ s_________ O- é d- m-t-r-a- s-n-é-i-o- --------------------------- Ou é de material sintético? 0
Samozřejmě z kůže. É-claro-q---- d- -a-edal. É c____ q__ é d_ c_______ É c-a-o q-e é d- c-b-d-l- ------------------------- É claro que é de cabedal. 0
Je obzvlášť kvalitní. Is-o---real-e--- d----- ----i--de. I___ é r________ d_ b__ q_________ I-t- é r-a-m-n-e d- b-a q-a-i-a-e- ---------------------------------- Isto é realmente de boa qualidade. 0
A ta taška je skutečně velmi levná. E a--o-sa é --al-ent- ---to -a--t-. E a b____ é r________ m____ b______ E a b-l-a é r-a-m-n-e m-i-o b-r-t-. ----------------------------------- E a bolsa é realmente muito barata. 0
Tato se mi líbí. G-sto d-st-. G____ d_____ G-s-o d-s-a- ------------ Gosto desta. 0
Vezmu si tuto. L-vo-e--a. L___ e____ L-v- e-t-. ---------- Levo esta. 0
Mohu ji případně vyměnit? Poss- t-----------ntu--me-te? P____ t_______ e_____________ P-s-o t-o-á-l- e-e-t-a-m-n-e- ----------------------------- Posso trocá-la eventualmente? 0
Samozřejmě. C-m c-rte-a. C__ c_______ C-m c-r-e-a- ------------ Com certeza. 0
Zabalíme ji jako dárek. V---- --br--h--la---m----esent-. V____ e__________ c___ p________ V-m-s e-b-u-h---a c-m- p-e-e-t-. -------------------------------- Vamos embrulhá-la como presente. 0
Támhle je pokladna. A-c--xa é a-i-do-ou--o ----. A c____ é a__ d_ o____ l____ A c-i-a é a-i d- o-t-o l-d-. ---------------------------- A caixa é ali do outro lado. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + portugalština (PT) (1-100) MP3 portugalština (PT) (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…