Konverzační příručka

cs Spojky 4   »   sq Lidhёzat 4

97 [devadesát sedm]

Spojky 4

Spojky 4

97 [nёntёdhjetёeshtatё]

Lidhёzat 4

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
Usnul, ačkoli televizor hrál. E zu-- -j-m-- m-gjith-se ---e-izor--i--te-i--de--r. E z___ g_____ m_________ t_________ i____ i n______ E z-r- g-u-i- m-g-i-h-s- t-l-v-z-r- i-h-e i n-e-u-. --------------------------------------------------- E zuri gjumi, megjithёse televizori ishte i ndezur. 0
Zůstal ještě, ačkoli bylo už pozdě. Ai -ёn-ro----e-j-th-se---hte -o--. A_ q_______ m_________ i____ v____ A- q-n-r-i- m-g-i-h-s- i-h-e v-n-. ---------------------------------- Ai qёndroi, megjithёse ishte vonё. 0
Nepřišel, ačkoli jsme byli domluveni. Nu- erd-i,--egj--h--e-e -is-i--lё-ё t-----oh--hi-. N__ e_____ m_________ e k_____ l___ t_ t__________ N-k e-d-i- m-g-i-h-s- e k-s-i- l-n- t- t-k-h-s-i-. -------------------------------------------------- Nuk erdhi, megjithёse e kishim lёnё tё takoheshim. 0
Televizor byl zapnutý. Přesto usnul. T-lev--or- is--- ---d-zur- -----thatë --- e---r- -ju-i. T_________ i____ i n______ M_________ a__ e z___ g_____ T-l-v-z-r- i-h-e i n-e-u-. M-g-i-h-t- a-ё e z-r- g-u-i- ------------------------------------------------------- Televizori ishte i ndezur. Megjithatë atё e zuri gjumi. 0
Bylo už pozdě. Přesto ještě zůstal. Nd-nё-e i---e----ё- a--qёndr--. N______ i____ v____ a_ q_______ N-o-ё-e i-h-e v-n-, a- q-n-r-i- ------------------------------- Ndonёse ishte vonё, ai qёndroi. 0
Domluvili jsme se. Přesto nepřišel. Ne ---h-m--ёnё-t-k-m. M-g-i-h--e -----k---dh-. N_ k_____ l___ t_____ M_________ a_ n__ e_____ N- k-s-i- l-n- t-k-m- M-g-i-h-t- a- n-k e-d-i- ---------------------------------------------- Ne kishim lёnё takim. Megjithate ai nuk erdhi. 0
Ačkoli nemá řidičský průkaz, řídí auto. Edhe--s- -- -uk-k--pa--n--,---n-e--mak--ёn. E___ p__ a_ n__ k_ p_______ e n___ m_______ E-h- p-e a- n-k k- p-t-n-ё- e n-e- m-k-n-n- ------------------------------------------- Edhe pse ai nuk ka patentё, e nget makinёn. 0
Ačkoli je náledí, jede rychle. Edhe -s- r---- ---t- ---ё--a-- ai-i---p--a-i-ёs-s-pe-t. E___ p__ r____ ё____ e l______ a_ i j__ m______ s______ E-h- p-e r-u-a ё-h-ё e l-m-a-, a- i j-p m-k-n-s s-p-j-. ------------------------------------------------------- Edhe pse rruga ёshtё e lёmuar, ai i jep makinёs shpejt. 0
Ačkoli je opilý, jede na kole. A-----ёt-n -e-biç-k-et-----gj-t-ё-e ёs-tё---de-u-. A_ u______ m_ b_________ m_________ ё____ i d_____ A- u-h-t-n m- b-ç-k-e-ё- m-g-i-h-s- ё-h-ё i d-h-r- -------------------------------------------------- Ai udhёton me biçikletё, megjithёse ёshtё i dehur. 0
Nemá řidičský průkaz. Přesto jezdí autem. A--s--a -a-e--ё- M-gj-thate-ai--ge--m----ёn. A_ s___ p_______ M_________ a_ n___ m_______ A- s-k- p-t-n-ё- M-g-i-h-t- a- n-e- m-k-n-n- -------------------------------------------- Ai s’ka patentё. Megjithate ai nget makinёn. 0
Je náledí. Přesto jede rychle. R-u-a -shtё - lё-uar--me---t-a-- -i---e- shpe-t. R____ ё____ e l______ m_________ a_ n___ s______ R-u-a ё-h-ё e l-m-a-, m-g-i-h-t- a- n-e- s-p-j-. ------------------------------------------------ Rruga ёshtё e lёmuar, megjithatё ai nget shpejt. 0
Je opilý. Přesto jede na kole. A--ёsht--i ----r- m-gji---atё ai-e--n--- -içi-let-. A_ ё____ i d_____ m__________ a_ e___ m_ b_________ A- ё-h-ё i d-h-r- m-g-i-h-a-ё a- e-e- m- b-ç-k-e-ё- --------------------------------------------------- Ai ёshtё i dehur, megjithёatё ai ecen me biçikletё. 0
Nemůže najít žádné místo, ačkoli vystudovala. Ajo n----j---vend--u--- m-gjithё-e--a-studi---. A__ n__ g___ v___ p____ m_________ k_ s________ A-o n-k g-e- v-n- p-n-, m-g-i-h-s- k- s-u-i-a-. ----------------------------------------------- Ajo nuk gjen vend pune, megjithёse ka studiuar. 0
Nejde k lékaři, ačkoli má bolesti. Ajo nuk--hko- te -j--u--m-g------- --o -a dhi-b-e. A__ n__ s____ t_ m_____ m_________ a__ k_ d_______ A-o n-k s-k-n t- m-e-u- m-g-i-h-s- a-o k- d-i-b-e- -------------------------------------------------- Ajo nuk shkon te mjeku, megjithёse ajo ka dhimbje. 0
Kupuje auto, ačkoli nemá žádné peníze. Aj- -len-njё -a-i--,-m-----h--- s-k----kё. A__ b___ n__ m______ m_________ s___ l____ A-o b-e- n-ё m-k-n-, m-g-i-h-s- s-k- l-k-. ------------------------------------------ Ajo blen njё makinё, megjithёse s’ka lekё. 0
Vystudovala. Přesto nemůže najít žádné místo. A-o--- st--i--r----gji----ё -j--n-k--jen--un-. A__ k_ s________ M_________ a__ n__ g___ p____ A-o k- s-u-i-a-. M-g-i-h-t- a-o n-k g-e- p-n-. ---------------------------------------------- Ajo ka studiuar. Megjithatё ajo nuk gjen punё. 0
Má bolesti. Přesto nejde k lékaři. Aj--k--d--m--e- ----i--a-- -jo-n---sh--n -e mje--. A__ k_ d_______ M_________ a__ n__ s____ t_ m_____ A-o k- d-i-b-e- M-g-i-h-t- a-o n-k s-k-n t- m-e-u- -------------------------------------------------- Ajo ka dhimbje. Megjithatё ajo nuk shkon te mjeku. 0
Nemá peníze. Přesto kupuje auto. Aj--s-k- -------e-jith-tё-a-o--l-- -jё -ak-nё. A__ s___ l____ M_________ a__ b___ n__ m______ A-o s-k- l-k-. M-g-i-h-t- a-o b-e- n-ё m-k-n-. ---------------------------------------------- Ajo s’ka lekё. Megjithatё ajo blen njё makinё. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + albánština (1-100) MP3 albánština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Mladí lidé se učí jinak než staří

Děti se učí jazyk relativně rychle. Dospělým to většinou trvá déle. Děti se ale neučí lépe než dospělí. Učí se jenom jinak. Mozek toho při učení jazyků musí zvládnout hodně. Musí se naučit více věcí najednou. Když se člověk učí jazyk, nestačí o něm pouze přemýšlet. Musí se také naučit, jak nová slova vyslovovat. Orgány řeči se proto musí naučit nové pohyby. Mozek se také musí naučit reagovat na nové situace. Komunikovat v cizím jazyce je výzva. Dospělí se ale učí jazyky jinak v každém období svého života. Ve 20 nebo 30 letech věku jsou stále lidé zvyklí se učit. Škola či studia nejsou ještě tak vzdálená. Mozek je proto dobře trénovaný. Může se tak naučit cizí jazyky na velmi dobré úrovni. Lidé mezi 40 a 50 lety věku se toho už naučili hodně. Jejich mozek těží ze svých zkušeností. Umí dobře zkombinovat nový obsah se staršími vědomostmi. V tomto věku se lidé učí nejlépe věci, které už jsou jim povědomé. To jsou například jazyky podobné těm, které se naučili již dříve. V 60 nebo 70 letech věku mají lidé zpravidla hodně času. Mohou často procvičovat. To je u jazyků obzvlášť důležité. Starší lidé se mohou například zvláště dobře naučit cizí písmo. Člověk se může úspěšně učit v každém věku. Mozek může vytvářet nové nervové buňky i po skončení puberty. A dělá to rád…