Konverzační příručka

cs Roční období a počasí   »   sq Stinёt dhe moti

16 [šestnáct]

Roční období a počasí

Roční období a počasí

16 [gjashtёmbёdhjetё]

Stinёt dhe moti

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
Toto jsou roční období: Kёto ja-- sti-ё----v--i-: K___ j___ s_____ e v_____ K-t- j-n- s-i-ё- e v-t-t- ------------------------- Kёto janё stinёt e vitit: 0
Jaro, léto, p-an-e-a- v-ra p________ v___ p-a-v-r-, v-r- -------------- pranvera, vera 0
podzim a zima. vj-sh-a -h- --mr-. v______ d__ d_____ v-e-h-a d-e d-m-i- ------------------ vjeshta dhe dimri. 0
Léto je horké. Ve-a ё---ё---nx--tё. V___ ё____ e n______ V-r- ё-h-ё e n-e-t-. -------------------- Vera ёshtё e nxehtё. 0
V létě svítí slunce. Nё-v--ё d-e-l- s---l-e-. N_ v___ d_____ s________ N- v-r- d-e-l- s-k-l-e-. ------------------------ Nё verё dielli shkёlqen. 0
V létě chodíme rádi na procházky. N--ve-ё ---i- -h-ti----me -ejf. N_ v___ d____ s_______ m_ q____ N- v-r- d-l-m s-ё-i-j- m- q-j-. ------------------------------- Nё verё dalim shёtitje me qejf. 0
Zima je chladná. D--------t- i-f--h-ё. D____ ё____ i f______ D-m-i ё-h-ё i f-o-t-. --------------------- Dimri ёshtё i ftohtё. 0
V zimě sněží nebo prší. Nё -imё- b-e----ё-o-e shi. N_ d____ b__ b___ o__ s___ N- d-m-r b-e b-r- o-e s-i- -------------------------- Nё dimёr bie borё ose shi. 0
V zimě zůstáváme rádi doma. N--d---- ----ё -ё---tёpi--e--e--. N_ d____ r____ n_ s_____ m_ q____ N- d-m-r r-i-ё n- s-t-p- m- q-j-. --------------------------------- Nё dimёr rrimё nё shtёpi me qejf. 0
Je chladno. Ё-----f-o--ё. Ё____ f______ Ё-h-ё f-o-t-. ------------- Ёshtё ftohtё. 0
Prší. B-- sh-. B__ s___ B-e s-i- -------- Bie shi. 0
Fouká vítr. F-y----ё. F___ e___ F-y- e-ё- --------- Fryn erё. 0
Je teplo. Ёsh-- --ro---. Ё____ n_______ Ё-h-ё n-r-h-ё- -------------- Ёshtё ngrohtё. 0
Je slunečno. Ёsh-ё -i----e diell. Ё____ d___ m_ d_____ Ё-h-ё d-t- m- d-e-l- -------------------- Ёshtё ditë me diell. 0
Je jasno. Ёs--- k--ё ---t--el--t. Ё____ k___ e k_________ Ё-h-ё k-h- e k-h-e-l-t- ----------------------- Ёshtё kohё e kthjellёt. 0
Jaké je dnes počasí? S----ht- -ot- so-? S_ ё____ m___ s___ S- ё-h-ё m-t- s-t- ------------------ Si ёshtё moti sot? 0
Dnes je chladno. So--ёsh-ё --oht-. S__ ё____ f______ S-t ё-h-ё f-o-t-. ----------------- Sot ёshtё ftohtё. 0
Dnes je teplo. So- ----- n----tё. S__ ё____ n_______ S-t ё-h-ё n-r-h-ё- ------------------ Sot ёshtё ngrohtё. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + albánština (1-100) MP3 albánština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Učení a emoce

Když umíme komunikovat v cizím jazyce, jsme štastní. Jsme hrdí na sebe i na své pokroky. Když nám to nejde, jsme naštvaní nebo zklamaní. S učením jsou tudíž spojeny různé pocity. Nové studie však došly k dalším zajímavým závěrům. Ukazují, že pocity mohou hrát důležitou roli už při učení. Neboť naše emoce ovlivňují i náš úspěch při učení. Pro náš mozek představuje učení vždy určitý úkol. A tento úkol má vyřešit. To, zda se mu to podaří, záleží na našich pocitech. Jestliže věříme, že úkol vyřešíme, jsme sebevědomí. Tato emocionální stabilita nám při učení pomáhá. Pozitivní myšlení tak podporuje naše intelektuální schopnosti. Učení a stres naproti tomu fungují mnohem hůř. Pochybnosti nebo starosti brání dobrému výkonu. Obzvlášť špatně se učíme, když máme strach. Náš mozek potom není schopen nové informace dobře ukládat. Důležité proto je, abychom měli při učení vždy motivaci. Pocity tedy ovlivňují učení. Ale učení také ovlivňuje naše pocity! Struktury mozku, které fakta zpracovávají, zpracovávají i pocity. Takže učení nás může těšit a kdo je šťastný, ten se lépe učí. Samozřejmě ne vždy nám učení dělá radost, může být také namáhavé. Proto bychom si měli vždy klást malé cíle. Nepřetěžujme tolik mozek. Potom můžeme zaručit, že se naše očekávání splní. Náš úspěch je nám odměnou, což nás znovu motivuje. Tedy: učte se a usmívejte se přitom!