Konverzační příručka

cs Práce   »   sq Punoj

55 [padesát pět]

Práce

Práce

55 [pesёdhjetёepesё]

Punoj

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
Čím se živíte? Çfarё--ro--------ke--? Ç____ p_________ k____ Ç-a-ё p-o-e-i-n- k-n-? ---------------------- Çfarё profesioni keni? 0
Můj manžel je povoláním lékař. Bur-- -m---h-- mj--. B____ i_ ё____ m____ B-r-i i- ё-h-ё m-e-. -------------------- Burri im ёshtё mjek. 0
Já pracuji jako zdravotní sestra na půl úvazku. Unё-p-noj--jys-ё-d--e si-i--ermie-e. U__ p____ g_____ d___ s_ i__________ U-ё p-n-j g-y-m- d-t- s- i-f-r-i-r-. ------------------------------------ Unё punoj gjysmё dite si infermiere. 0
Brzy půjdeme do důchodu. Sё -h---t--do-tё---r--m pe-s-o---. S_ s______ d_ t_ m_____ p_________ S- s-p-j-i d- t- m-r-i- p-n-i-n-n- ---------------------------------- Sё shpejti do tё marrim pensionin. 0
Ale daně jsou vysoké. P-r tak-at j-n------a---. P__ t_____ j___ t_ l_____ P-r t-k-a- j-n- t- l-r-a- ------------------------- Por taksat janё tё larta. 0
A zdravotní pojištění je drahé. S--urimi -h---etё-or--shtё --l----. S_______ s__________ ё____ i l_____ S-g-r-m- s-ё-d-t-s-r ё-h-ё i l-r-ё- ----------------------------------- Sigurimi shёndetёsor ёshtё i lartё. 0
Čím chceš jednou být? Ç------o--ё-bё-esh? Ç____ d_ t_ b______ Ç-a-ё d- t- b-h-s-? ------------------- Çfarё do tё bёhesh? 0
Chtěl / chtěla bych být inženýrem / inženýrkou. D-a--- -ё-----nxhi-i-r. D__ t_ b____ i_________ D-a t- b-h-m i-x-i-i-r- ----------------------- Dua tё bёhem inxhinier. 0
Chci jít na univerzitu. D-a tё s-u--oj -----i--rs---t. D__ t_ s______ n_ u___________ D-a t- s-u-i-j n- u-i-e-s-t-t- ------------------------------ Dua tё studioj nё universitet. 0
Jsem na stáži. Ja- -rak--kan-. J__ p__________ J-m p-a-t-k-n-. --------------- Jam praktikant. 0
Nevydělávám moc. Nu- fito--s----. N__ f____ s_____ N-k f-t-j s-u-ё- ---------------- Nuk fitoj shumё. 0
Dělám stáž v zahraničí. P---ёj-nj--p-ak-ikё----htё s-te--t. P_ b__ n__ p_______ j_____ s_______ P- b-j n-ё p-a-t-k- j-s-t- s-t-t-t- ----------------------------------- Po bёj njё praktikё jashtё shtetit. 0
To je můj šéf. Ky-ёs--ё s-e-i--m. K_ ё____ s____ i__ K- ё-h-ё s-e-i i-. ------------------ Ky ёshtё shefi im. 0
Mám milé spolupracovníky. K---k-leg--tё m--ё. K__ k_____ t_ m____ K-m k-l-g- t- m-r-. ------------------- Kam kolegё tё mirё. 0
V poledne jdeme vždy do kantýny. D-e---- s-kojmё g----m-nё -ё---n--. D______ s______ g________ n_ m_____ D-e-a-e s-k-j-ё g-i-h-o-ё n- m-n-ё- ----------------------------------- Drekave shkojmё gjithmonё nё mencё. 0
Hledám práci. Po kёr--j -j- ven- -u-e. P_ k_____ n__ v___ p____ P- k-r-o- n-ё v-n- p-n-. ------------------------ Po kёrkoj njё vend pune. 0
Už rok jsem nezaměstnaný / nezaměstnaná. Qё-p-ej-n---v--i--a--p- p---. Q_ p___ n__ v___ j__ p_ p____ Q- p-e- n-ё v-t- j-m p- p-n-. ----------------------------- Qё prej njё viti jam pa punё. 0
V této zemi je příliš mnoho nezaměstnaných. N- k--ё-vend -a---u-- t--pa--n-. N_ k___ v___ k_ s____ t_ p______ N- k-t- v-n- k- s-u-ё t- p-p-n-. -------------------------------- Nё kёtё vend ka shumё tё papunё. 0

Paměť potřebuje řeč

Většina lidí si pamatuje svůj první den ve škole. Avšak den, který tomu předcházel, si už nevybavuje. Z prvních let našeho života si nepamatujeme téměř nic. Ale proč tomu tak je? Proč si nepamatujeme, co jsme jako malé děti zažily? Důvodem je náš vývoj. Řeč a paměť se vyvíjejí zhruba ve stejnou dobu. A proto, abychom si něco zapamatovali, potřebujeme řeč. To znamená, že člověk potřebuje mít slova k tomu, co prožil. Vědci provedli s dětmi různé testy. Učinili přitom zajímavý objev. Jakmile se děti naučí mluvit, zapomenou vše, co se stalo předtím. Počátek řeči je tedy zároveň počátkem paměti. Děti se naučí mnohé během prvních tří let života. Každým dnem zažívají něco nového. Mají v tomto věku také důležité zkušenosti. Přesto to všechno zmizí. Psychologové označují tento fenomén jako dětskou amnézii. Zůstanou pouze věci, které jsou děti schopné pojmenovat. Osobní zážitky uchovává autobiografická paměť. Funguje jako deník. Zaznamenává se do ní vše důležité v našem životě. Tím formuje autobiografická paměť také naši identitu. Její vývoj je však závislý na učení rodného jazyka. A svou paměť můžeme aktivovat pouze pomocí řeči. Věci, které jsme se jako děti naučili, nejsou pochopitelně ztraceny. Jsou uloženy někde v našem mozku. Už k nim však nemáme přístup… -- smůla, že?