Konverzační příručka

cs Spojky 4   »   et Sidesõnad 4

97 [devadesát sedm]

Spojky 4

Spojky 4

97 [üheksakümmend seitse]

Sidesõnad 4

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Usnul, ačkoli televizor hrál. T- -äi---ga-a, -uig- -el-kas t-öt-s. T_ j__ m______ k____ t______ t______ T- j-i m-g-m-, k-i-i t-l-k-s t-ö-a-. ------------------------------------ Ta jäi magama, kuigi telekas töötas. 0
Zůstal ještě, ačkoli bylo už pozdě. Ta --i ----- --i-- -------- --l-a. T_ j__ v____ k____ j___ o__ h_____ T- j-i v-e-, k-i-i j-b- o-i h-l-a- ---------------------------------- Ta jäi veel, kuigi juba oli hilja. 0
Nepřišel, ačkoli jsme byli domluveni. Ta ------nu---k-ig- -----p-i---e ko-t-m-s--ko-ku. T_ e_ t______ k____ m_ l________ k________ k_____ T- e- t-l-u-, k-i-i m- l-p-i-i-e k-h-u-i-e k-k-u- ------------------------------------------------- Ta ei tulnud, kuigi me leppisime kohtumise kokku. 0
Televizor byl zapnutý. Přesto usnul. Te-e-as------s.-Sell--e --at-ma-- j---ta--a-a-a. T______ t______ S______ v________ j__ t_ m______ T-l-k-s t-ö-a-. S-l-e-e v-a-a-a-a j-i t- m-g-m-. ------------------------------------------------ Telekas töötas. Sellele vaatamata jäi ta magama. 0
Bylo už pozdě. Přesto ještě zůstal. Oli --b- ---ja---e--e---v---ama-a jä- t--ve--. O__ j___ h_____ S______ v________ j__ t_ v____ O-i j-b- h-l-a- S-l-e-e v-a-a-a-a j-i t- v-e-. ---------------------------------------------- Oli juba hilja. Sellele vaatamata jäi ta veel. 0
Domluvili jsme se. Přesto nepřišel. Me l--p--i-- --htum-s---ok-u.--e-l--e v-ata-ata-t--e- -u-n--. M_ l________ k________ k_____ S______ v________ t_ e_ t______ M- l-p-i-i-e k-h-u-i-e k-k-u- S-l-e-e v-a-a-a-a t- e- t-l-u-. ------------------------------------------------------------- Me leppisime kohtumise kokku. Sellele vaatamata ta ei tulnud. 0
Ačkoli nemá řidičský průkaz, řídí auto. E-kki t-- -i--le-j--i-uba,-sõi--b ta----oga. E____ t__ e_ o__ j________ s_____ t_ a______ E-k-i t-l e- o-e j-h-l-b-, s-i-a- t- a-t-g-. -------------------------------------------- Ehkki tal ei ole juhiluba, sõidab ta autoga. 0
Ačkoli je náledí, jede rychle. E---i--ä----o------,---id-- t- --i----i. E____ t____ o_ l____ s_____ t_ k________ E-k-i t-n-v o- l-b-, s-i-a- t- k-i-e-t-. ---------------------------------------- Ehkki tänav on libe, sõidab ta kiiresti. 0
Ačkoli je opilý, jede na kole. Ehk-- t--o- purj--, sõida- -a--a-ta-a. E____ t_ o_ p______ s_____ t_ r_______ E-k-i t- o- p-r-u-, s-i-a- t- r-t-a-a- -------------------------------------- Ehkki ta on purjus, sõidab ta rattaga. 0
Nemá řidičský průkaz. Přesto jezdí autem. Ta---i o-------l-ba--Se----e--a--amat- -õi--b -a -u-o--. T__ e_ o__ j________ S______ v________ s_____ t_ a______ T-l e- o-e j-h-l-b-. S-l-e-e v-a-a-a-a s-i-a- t- a-t-g-. -------------------------------------------------------- Tal ei ole juhiluba. Sellele vaatamata sõidab ta autoga. 0
Je náledí. Přesto jede rychle. T---v-o- -ibe.-S-ll--e -aa-a--ta-s---a- ta ni- k--resti. T____ o_ l____ S______ v________ s_____ t_ n__ k________ T-n-v o- l-b-. S-l-e-e v-a-a-a-a s-i-a- t- n-i k-i-e-t-. -------------------------------------------------------- Tänav on libe. Sellele vaatamata sõidab ta nii kiiresti. 0
Je opilý. Přesto jede na kole. Ta on pur--s.---l-e-e v--t---t- sõ--ab--a r-t-ag-. T_ o_ p______ S______ v________ s_____ t_ r_______ T- o- p-r-u-. S-l-e-e v-a-a-a-a s-i-a- t- r-t-a-a- -------------------------------------------------- Ta on purjus. Sellele vaatamata sõidab ta rattaga. 0
Nemůže najít žádné místo, ačkoli vystudovala. T- -i---ia t-ök--t-- ku-g---a-o- õpp-n-d. T_ e_ l___ t________ k____ t_ o_ õ_______ T- e- l-i- t-ö-o-t-, k-i-i t- o- õ-p-n-d- ----------------------------------------- Ta ei leia töökohta, kuigi ta on õppinud. 0
Nejde k lékaři, ačkoli má bolesti. Ta -- -ä-e---s-i----r--, k-ig- -al-on va-u-. T_ e_ l___ a____ j______ k____ t__ o_ v_____ T- e- l-h- a-s-i j-u-d-, k-i-i t-l o- v-l-d- -------------------------------------------- Ta ei lähe arsti juurde, kuigi tal on valud. 0
Kupuje auto, ačkoli nemá žádné peníze. T- o---- -ut-, -u--- t-l -- -----aha. T_ o____ a____ k____ t__ e_ o__ r____ T- o-t-b a-t-, k-i-i t-l e- o-e r-h-. ------------------------------------- Ta ostab auto, kuigi tal ei ole raha. 0
Vystudovala. Přesto nemůže najít žádné místo. T- -- -----------llel---a----at---i-lei---a-tö-koh-a. T_ o_ õ_______ S______ v________ e_ l___ t_ t________ T- o- õ-p-n-d- S-l-e-e v-a-a-a-a e- l-i- t- t-ö-o-t-. ----------------------------------------------------- Ta on õppinud. Sellele vaatamata ei leia ta töökohta. 0
Má bolesti. Přesto nejde k lékaři. T---on -al-d. S-ll-le va-tamat- -- -ä-e -----sti---u---. T__ o_ v_____ S______ v________ e_ l___ t_ a____ j______ T-l o- v-l-d- S-l-e-e v-a-a-a-a e- l-h- t- a-s-i j-u-d-. -------------------------------------------------------- Tal on valud. Sellele vaatamata ei lähe ta arsti juurde. 0
Nemá peníze. Přesto kupuje auto. Ta- -- o-- --ha.-S--lele-v--t--at- os-ab--a-auto. T__ e_ o__ r____ S______ v________ o____ t_ a____ T-l e- o-e r-h-. S-l-e-e v-a-a-a-a o-t-b t- a-t-. ------------------------------------------------- Tal ei ole raha. Sellele vaatamata ostab ta auto. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + estonština (1-100) MP3 estonština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Mladí lidé se učí jinak než staří

Děti se učí jazyk relativně rychle. Dospělým to většinou trvá déle. Děti se ale neučí lépe než dospělí. Učí se jenom jinak. Mozek toho při učení jazyků musí zvládnout hodně. Musí se naučit více věcí najednou. Když se člověk učí jazyk, nestačí o něm pouze přemýšlet. Musí se také naučit, jak nová slova vyslovovat. Orgány řeči se proto musí naučit nové pohyby. Mozek se také musí naučit reagovat na nové situace. Komunikovat v cizím jazyce je výzva. Dospělí se ale učí jazyky jinak v každém období svého života. Ve 20 nebo 30 letech věku jsou stále lidé zvyklí se učit. Škola či studia nejsou ještě tak vzdálená. Mozek je proto dobře trénovaný. Může se tak naučit cizí jazyky na velmi dobré úrovni. Lidé mezi 40 a 50 lety věku se toho už naučili hodně. Jejich mozek těží ze svých zkušeností. Umí dobře zkombinovat nový obsah se staršími vědomostmi. V tomto věku se lidé učí nejlépe věci, které už jsou jim povědomé. To jsou například jazyky podobné těm, které se naučili již dříve. V 60 nebo 70 letech věku mají lidé zpravidla hodně času. Mohou často procvičovat. To je u jazyků obzvlášť důležité. Starší lidé se mohou například zvláště dobře naučit cizí písmo. Člověk se může úspěšně učit v každém věku. Mozek může vytvářet nové nervové buňky i po skončení puberty. A dělá to rád…