Konverzační příručka

cs Příslovce   »   sq Ndajfoljet

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

100 [njёqind]

Ndajfoljet

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy n-ёh-rё----u-rё n______ – k____ n-ё-e-ё – k-r-ё --------------- njёherё – kurrё 0
Byl / a jste už někdy v Berlíně? A---ni-qen--ndo-----r--nё-B--lin? A k___ q___ n_________ n_ B______ A k-n- q-n- n-o-j-h-r- n- B-r-i-? --------------------------------- A keni qenё ndonjёherё nё Berlin? 0
Ne, ještě nikdy. J-,-asnjёher-. J__ a_________ J-, a-n-ё-e-ё- -------------- Jo, asnjёherё. 0
někdo – nikdo d--u-- - as--sh d_____ – a_____ d-k-s- – a-k-s- --------------- dikush – askush 0
Znáte tady někoho? A --i--- ----jё? A n_____ n______ A n-i-n- n-o-j-? ---------------- A njihni ndonjё? 0
Ne, neznám tady nikoho. Jo- --k nj-h nj--- kёtu. J__ n__ n___ n____ k____ J-, n-k n-o- n-e-i k-t-. ------------------------ Jo, nuk njoh njeri kёtu. 0
ještě – už ne a------ jo-mё a____ – j_ m_ a-o-a – j- m- ------------- akoma – jo mё 0
Zůstanete tady ještě dlouho? A-do---in---k--- g-----kё-u? A d_ r____ a____ g____ k____ A d- r-i-i a-o-a g-a-ё k-t-? ---------------------------- A do rrini akoma gjatё kёtu? 0
Ne, nezůstanu tady dlouho. Jo--n-- -r- -- --at--k-tu. J__ n__ r__ m_ g____ k____ J-, n-k r-i m- g-a-ё k-t-. -------------------------- Jo, nuk rri mё gjatё kёtu. 0
ještě něco – už nic a-oma mё----- mё a____ m_ – j_ m_ a-o-a m- – j- m- ---------------- akoma mё – jo mё 0
Chcete ještě něco k pití? A dёs-i--ni-t- pin- ako--? A d________ t_ p___ a_____ A d-s-i-o-i t- p-n- a-o-a- -------------------------- A dёshironi tё pini akoma? 0
Ne, už nic nechci. J-,-s’dua-mё. J__ s____ m__ J-, s-d-a m-. ------------- Jo, s’dua mё. 0
už něco – ještě nic di-ka - ak--a-asg-ё d____ – a____ a____ d-ç-a – a-o-a a-g-ё ------------------- diçka – akoma asgjё 0
Jedl / jedla jste už něco? A------ngrё-ё-nd-n-ё --ё? A k___ n_____ n_____ g___ A k-n- n-r-n- n-o-j- g-ё- ------------------------- A keni ngrёnё ndonjё gjё? 0
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. Jo, s-k-m ng--nё--ko-a--sgj-. J__ s____ n_____ a____ a_____ J-, s-k-m n-r-n- a-o-a a-g-ё- ----------------------------- Jo, s’kam ngrёnё akoma asgjё. 0
ještě někdo – už nikdo n-o-jё--koma-- ----s--mё n_____ a____ – a_____ m_ n-o-j- a-o-a – a-k-s- m- ------------------------ ndonjё akoma – askush mё 0
Chce ještě někdo kávu? A-dё-hi-o--dikush---etё--n-ё--a-e? A d_______ d_____ t_____ n__ k____ A d-s-i-o- d-k-s- t-e-ё- n-ё k-f-? ---------------------------------- A dёshiron dikush tjetёr njё kafe? 0
Ne, už nikdo. J---as-us----. J__ a_____ m__ J-, a-k-s- m-. -------------- Jo, askush mё. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + albánština (1-100) MP3 albánština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…