Он водит машину, несмотря на то, что у него нет прав.
Ačkoli je náledí, jede rychle.
В--р-к- -е--ът---е-------в------к-р----р--.
В______ ч_ п____ е х_______ т__ к___ б_____
В-п-е-и ч- п-т-т е х-ъ-г-в- т-й к-р- б-р-о-
-------------------------------------------
Въпреки че пътят е хлъзгав, той кара бързо. 0 V-pre-i--he----y----- khlyz-a----oy-k-ra-by-z-.V______ c__ p_____ y_ k________ t__ k___ b_____V-p-e-i c-e p-t-a- y- k-l-z-a-, t-y k-r- b-r-o------------------------------------------------Vypreki che pytyat ye khlyzgav, toy kara byrzo.
Тя ---си на---- ра---а- в-пр-к- че - --едвала.
Т_ н_ с_ н_____ р______ в______ ч_ е с________
Т- н- с- н-м-р- р-б-т-, в-п-е-и ч- е с-е-в-л-.
----------------------------------------------
Тя не си намира работа, въпреки че е следвала. 0 T---n- s- ---ira -ab--a, vyp---- c-e -e---ed----.T__ n_ s_ n_____ r______ v______ c__ y_ s________T-a n- s- n-m-r- r-b-t-, v-p-e-i c-e y- s-e-v-l-.-------------------------------------------------Tya ne si namira rabota, vypreki che ye sledvala.
У неё высшее образование. Несмотря на это, она не может найти работу.
Má bolesti. Přesto nejde k lékaři.
Тя --а б--ки- -ъпре-и-т------ не о--в--н- л--ар.
Т_ и__ б_____ В______ т___ т_ н_ о____ н_ л_____
Т- и-а б-л-и- В-п-е-и т-в- т- н- о-и-а н- л-к-р-
------------------------------------------------
Тя има болки. Въпреки това тя не отива на лекар. 0 Ty--ima-b--k-- -----k- --va-tya -e-o-i---n--lekar.T__ i__ b_____ V______ t___ t__ n_ o____ n_ l_____T-a i-a b-l-i- V-p-e-i t-v- t-a n- o-i-a n- l-k-r---------------------------------------------------Tya ima bolki. Vypreki tova tya ne otiva na lekar.
Další jazyky
Klikněte na vlajku!
Má bolesti. Přesto nejde k lékaři.
Тя има болки. Въпреки това тя не отива на лекар.
Tya ima bolki. Vypreki tova tya ne otiva na lekar.
Děti se učí jazyk relativně rychle.
Dospělým to většinou trvá déle.
Děti se ale neučí lépe než dospělí.
Učí se jenom jinak.
Mozek toho při učení jazyků musí zvládnout hodně.
Musí se naučit více věcí najednou.
Když se člověk učí jazyk, nestačí o něm pouze přemýšlet.
Musí se také naučit, jak nová slova vyslovovat.
Orgány řeči se proto musí naučit nové pohyby.
Mozek se také musí naučit reagovat na nové situace.
Komunikovat v cizím jazyce je výzva.
Dospělí se ale učí jazyky jinak v každém období svého života.
Ve 20 nebo 30 letech věku jsou stále lidé zvyklí se učit.
Škola či studia nejsou ještě tak vzdálená.
Mozek je proto dobře trénovaný.
Může se tak naučit cizí jazyky na velmi dobré úrovni.
Lidé mezi 40 a 50 lety věku se toho už naučili hodně.
Jejich mozek těží ze svých zkušeností.
Umí dobře zkombinovat nový obsah se staršími vědomostmi.
V tomto věku se lidé učí nejlépe věci, které už jsou jim povědomé.
To jsou například jazyky podobné těm, které se naučili již dříve.
V 60 nebo 70 letech věku mají lidé zpravidla hodně času.
Mohou často procvičovat.
To je u jazyků obzvlášť důležité.
Starší lidé se mohou například zvláště dobře naučit cizí písmo.
Člověk se může úspěšně učit v každém věku.
Mozek může vytvářet nové nervové buňky i po skončení puberty.
A dělá to rád…