Konverzační příručka

cs Ve vlaku   »   sq Nё tren

34 [třicet čtyři]

Ve vlaku

Ve vlaku

34 [tridhjetёekatёr]

Nё tren

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
Je to vlak do Berlína? A ёsh-- -y-tren- -ёr---r-in? A ёshtё ky treni pёr Berlin? A ё-h-ё k- t-e-i p-r B-r-i-? ---------------------------- A ёshtё ky treni pёr Berlin? 0
V kolik hodin ten vlak odjíždí? Ku---is-t ---n-? Kur niset treni? K-r n-s-t t-e-i- ---------------- Kur niset treni? 0
V kolik hodin dorazí ten vlak do Berlína? Kur-a-r-- nё B-rli-? Kur arrin nё Berlin? K-r a-r-n n- B-r-i-? -------------------- Kur arrin nё Berlin? 0
S dovolením, mohu projít? M--f--ni, a-mu-d ----alo-? Mё falni, a mund tё kaloj? M- f-l-i- a m-n- t- k-l-j- -------------------------- Mё falni, a mund tё kaloj? 0
Myslím, že toto je mé místo. Mё--uk---se k- --h-- --n-- i-. Mё duket se ky ёshtё vendi im. M- d-k-t s- k- ё-h-ё v-n-i i-. ------------------------------ Mё duket se ky ёshtё vendi im. 0
Myslím, že sedíte na mém místě. M- -u-et se-ju j-ni ul-- n---end-- -im. Mё duket se ju jeni ulur nё vendin tim. M- d-k-t s- j- j-n- u-u- n- v-n-i- t-m- --------------------------------------- Mё duket se ju jeni ulur nё vendin tim. 0
Kde je spací vůz? Ku-ёs-tё-v-g-ni-me------t--? Ku ёshtё vagoni me shtretёr? K- ё-h-ё v-g-n- m- s-t-e-ё-? ---------------------------- Ku ёshtё vagoni me shtretёr? 0
Spací vůz je na konci vlaku. V--o-i me -htr-t---ё-ht- nё-fund tё--r-nit. Vagoni me shtretёr ёshtё nё fund tё trenit. V-g-n- m- s-t-e-ё- ё-h-ё n- f-n- t- t-e-i-. ------------------------------------------- Vagoni me shtretёr ёshtё nё fund tё trenit. 0
A kde je jídelní vůz? – Vepředu. K- ё---- v--o-i restor-n-?-– Nё-f-----. Ku ёshtё vagoni restorant? – Nё fillim. K- ё-h-ё v-g-n- r-s-o-a-t- – N- f-l-i-. --------------------------------------- Ku ёshtё vagoni restorant? – Nё fillim. 0
Mohu spát dole? A m--d ---fle-pos-t-? A mund tё fle poshtё? A m-n- t- f-e p-s-t-? --------------------- A mund tё fle poshtё? 0
Mohl bych spát uprostřed? A -u---tё-f-- n- ---? A mund tё fle nё mes? A m-n- t- f-e n- m-s- --------------------- A mund tё fle nё mes? 0
Mohl bych spát nahoře? A -u----ё -le-la--? A mund tё fle lart? A m-n- t- f-e l-r-? ------------------- A mund tё fle lart? 0
Kdy budeme na hranici? Ku--a--i-mё----ku--? Kur arrijmё nё kufi? K-r a-r-j-ё n- k-f-? -------------------- Kur arrijmё nё kufi? 0
Jak dlouho trvá cesta do Berlína? S- z--a- --h-ti-i-p-r n----rl-n? Sa zgjat udhёtimi pёr nё Berlin? S- z-j-t u-h-t-m- p-r n- B-r-i-? -------------------------------- Sa zgjat udhёtimi pёr nё Berlin? 0
Má ten vlak zpoždění? A -s--ё t-e----e ---es-? A ёshtё treni me vonesё? A ё-h-ё t-e-i m- v-n-s-? ------------------------ A ёshtё treni me vonesё? 0
Máte něco na čtení? A----i ---n-- -jё p-r -- -ex-ar? A keni ndonjё gjё pёr tё lexuar? A k-n- n-o-j- g-ё p-r t- l-x-a-? -------------------------------- A keni ndonjё gjё pёr tё lexuar? 0
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití? A-mun---ё---r-ёsh -d-n---g-- -ёr-tё--g---ё -----irё--ё--? A mund tё marrёsh ndonjё gjё pёr tё ngrёnё dhe pirё kёtu? A m-n- t- m-r-ё-h n-o-j- g-ё p-r t- n-r-n- d-e p-r- k-t-? --------------------------------------------------------- A mund tё marrёsh ndonjё gjё pёr tё ngrёnё dhe pirё kёtu? 0
Můžete mě vzbudit v 7 hodin? A-mu---t--mё--g-o-- n- -r-n-7-0-? A mund tё mё zgjoni nё orёn 7.00? A m-n- t- m- z-j-n- n- o-ё- 7-0-? --------------------------------- A mund tё mё zgjoni nё orёn 7.00? 0

Miminka umí odezírat ze rtů!

Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa. K tomu dospěli vývojoví psychologové. Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů. Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku. Když je dětem rok, už některým slovům rozumí. Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí. Získávají tím mnoho důležitých informací. Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní. Tímto způsobem se učí poznávat pocity. Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem. Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů. Učí se tak tvořit cizí hlásky. Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat. Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog. Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou. Děti tedy dostávají zpětnou vazbu. Pro malé děti je velmi důležitá. Vědí, že jim rozumíte. A to je motivuje. Rády potom v učení pokračují. Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety. To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie. Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku. Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce. Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle. Dávaly při nich i větší pozor. První slova dětí jsou však na celém světě stejná. Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!