Չ-այ-ծ -- նա -ա-----կ-ն -ր-վո--ք--ո-նի---ա մ-ք--ա-- վ-ր-ւմ:
Չ_____ ո_ ն_ վ_________ ի_______ չ_____ ն_ մ_____ է վ______
Չ-ա-ա- ո- ն- վ-ր-ր-ա-ա- ի-ա-ո-ն- չ-ւ-ի- ն- մ-ք-ն- է վ-ր-ւ-:
-----------------------------------------------------------
Չնայած որ նա վարորդական իրավունք չունի, նա մեքենա է վարում: 0 C-’---a-- vor-n- v--o---kan-i-a-unk’-ch-uni--na--e-’yena --varumC________ v__ n_ v_________ i_______ c______ n_ m_______ e v____C-’-a-a-s v-r n- v-r-r-a-a- i-a-u-k- c-’-n-, n- m-k-y-n- e v-r-m----------------------------------------------------------------Ch’nayats vor na varordakan iravunk’ ch’uni, na mek’yena e varum
Další jazyky
Klikněte na vlajku!
Ačkoli nemá řidičský průkaz, řídí auto.
Չնայած որ նա վարորդական իրավունք չունի, նա մեքենա է վարում:
Ch’nayats vor na varordakan iravunk’ ch’uni, na mek’yena e varum
Он водит машину, несмотря на то, что у него нет прав.
Ačkoli je náledí, jede rychle.
Չնա-ած----փ-ղ--- ս-------,-ն- ար---է-վարում:
Չ_____ ո_ փ_____ ս_____ է_ ն_ ա___ է վ______
Չ-ա-ա- ո- փ-ղ-ց- ս-հ-ւ- է- ն- ա-ա- է վ-ր-ւ-:
--------------------------------------------
Չնայած որ փողոցը սահուն է, նա արագ է վարում: 0 Ch--ay--- v----’---h---’y s---n-e--na a--g e-va-umC________ v__ p__________ s____ e_ n_ a___ e v____C-’-a-a-s v-r p-v-g-o-s-y s-h-n e- n- a-a- e v-r-m--------------------------------------------------Ch’nayats vor p’voghots’y sahun e, na arag e varum
Další jazyky
Klikněte na vlajku!
Ačkoli je náledí, jede rychle.
Չնայած որ փողոցը սահուն է, նա արագ է վարում:
Ch’nayats vor p’voghots’y sahun e, na arag e varum
Он едет быстро, несмотря на то, что дорога скользкая.
Ačkoli je opilý, jede na kole.
Չնա-ած-որ-նա-խմած-է- ն- -եծ-նիվ է ք--ւմ:
Չ_____ ո_ ն_ խ___ է_ ն_ հ______ է ք_____
Չ-ա-ա- ո- ն- խ-ա- է- ն- հ-ծ-ն-վ է ք-ո-մ-
----------------------------------------
Չնայած որ նա խմած է, նա հեծանիվ է քշում: 0 Ch---yats v-r ---k-m--s e,----hetsan-v-e-k---umC________ v__ n_ k_____ e_ n_ h_______ e k_____C-’-a-a-s v-r n- k-m-t- e- n- h-t-a-i- e k-s-u------------------------------------------------Ch’nayats vor na khmats e, na hetsaniv e k’shum
Փո-ոցը-սա-ո-- -----ն-ւա--ն--ն-վ-ն--ա-ա-----ա-ո--:
Փ_____ ս_____ է_ Ա_____________ ն_ ա___ է վ______
Փ-ղ-ց- ս-հ-ւ- է- Ա-ն-ւ-մ-ն-յ-ի- ն- ա-ա- է վ-ր-ւ-:
-------------------------------------------------
Փողոցը սահուն է: Այնուամենայնիվ նա արագ է վարում: 0 P---g-ots’y s--u--e -y------a-n-v n- ar-g - -a--mP__________ s____ e A____________ n_ a___ e v____P-v-g-o-s-y s-h-n e A-n-a-e-a-n-v n- a-a- e v-r-m-------------------------------------------------P’voghots’y sahun e Aynuamenayniv na arag e varum
Дорога скользкая. Несмотря на это он едет так быстро.
Je opilý. Přesto jede na kole.
Նա-խ--ծ-է: Այ--ւա-ե-այն----- ------վ-- ---ւ-:
Ն_ խ___ է_ Ա_____________ ն_ հ______ է ք_____
Ն- խ-ա- է- Ա-ն-ւ-մ-ն-յ-ի- ն- հ-ծ-ն-վ է ք-ո-մ-
---------------------------------------------
Նա խմած է: Այնուամենայնիվ նա հեծանիվ է քշում: 0 Na -h------ -y-------yn---na---tsani--e-----umN_ k_____ e A____________ n_ h_______ e k_____N- k-m-t- e A-n-a-e-a-n-v n- h-t-a-i- e k-s-u-----------------------------------------------Na khmats e Aynuamenayniv na hetsaniv e k’shum
Она не идёт к врачу, несмотря на то, что у неё что-то болит.
Kupuje auto, ačkoli nemá žádné peníze.
Նա մ--ե-ա է -նո-մ- -ն-յ-ծ -ր-փ----ու-ի:
Ն_ մ_____ է գ_____ չ_____ ո_ փ__ չ_____
Ն- մ-ք-ն- է գ-ո-մ- չ-ա-ա- ո- փ-ղ չ-ւ-ի-
---------------------------------------
Նա մեքենա է գնում, չնայած որ փող չունի: 0 N- m-k’-e-a - ---m- c-’n--at- vor-p-vog- -h---iN_ m_______ e g____ c________ v__ p_____ c_____N- m-k-y-n- e g-u-, c-’-a-a-s v-r p-v-g- c-’-n------------------------------------------------Na mek’yena e gnum, ch’nayats vor p’vogh ch’uni
Děti se učí jazyk relativně rychle.
Dospělým to většinou trvá déle.
Děti se ale neučí lépe než dospělí.
Učí se jenom jinak.
Mozek toho při učení jazyků musí zvládnout hodně.
Musí se naučit více věcí najednou.
Když se člověk učí jazyk, nestačí o něm pouze přemýšlet.
Musí se také naučit, jak nová slova vyslovovat.
Orgány řeči se proto musí naučit nové pohyby.
Mozek se také musí naučit reagovat na nové situace.
Komunikovat v cizím jazyce je výzva.
Dospělí se ale učí jazyky jinak v každém období svého života.
Ve 20 nebo 30 letech věku jsou stále lidé zvyklí se učit.
Škola či studia nejsou ještě tak vzdálená.
Mozek je proto dobře trénovaný.
Může se tak naučit cizí jazyky na velmi dobré úrovni.
Lidé mezi 40 a 50 lety věku se toho už naučili hodně.
Jejich mozek těží ze svých zkušeností.
Umí dobře zkombinovat nový obsah se staršími vědomostmi.
V tomto věku se lidé učí nejlépe věci, které už jsou jim povědomé.
To jsou například jazyky podobné těm, které se naučili již dříve.
V 60 nebo 70 letech věku mají lidé zpravidla hodně času.
Mohou často procvičovat.
To je u jazyků obzvlášť důležité.
Starší lidé se mohou například zvláště dobře naučit cizí písmo.
Člověk se může úspěšně učit v každém věku.
Mozek může vytvářet nové nervové buňky i po skončení puberty.
A dělá to rád…