Konverzační příručka

cs Seznamování   »   sq Njoh

3 [tři]

Seznamování

Seznamování

3 [tre]

Njoh

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
Ahoj! Tu-g---j-t---/ ----m-! Tungjatjeta! / Ç’kemi! T-n-j-t-e-a- / Ç-k-m-! ---------------------- Tungjatjeta! / Ç’kemi! 0
Dobrý den! M-------! Mirёdita! M-r-d-t-! --------- Mirёdita! 0
Jak se máte? Si--e-i? Si jeni? S- j-n-? -------- Si jeni? 0
Jste z Evropy? Vini--ga-E----a? Vini nga Europa? V-n- n-a E-r-p-? ---------------- Vini nga Europa? 0
Jste z Ameriky? V--i -g---m-rika? Vini nga Amerika? V-n- n-a A-e-i-a- ----------------- Vini nga Amerika? 0
Jste z Asie? V--i --a Az-a? Vini nga Azia? V-n- n-a A-i-? -------------- Vini nga Azia? 0
Ve kterém hotelu bydlíte? Nё c---n----el-p- rr--i? Nё cilin hotel po rrini? N- c-l-n h-t-l p- r-i-i- ------------------------ Nё cilin hotel po rrini? 0
Jak dlouho už tu jste? Sa -oh--k-n--k-t-? Sa kohё keni kёtu? S- k-h- k-n- k-t-? ------------------ Sa kohё keni kёtu? 0
Jak dlouho tu zůstanete? S--do-t- --ini? Sa do tё rrini? S- d- t- r-i-i- --------------- Sa do tё rrini? 0
Líbí se Vám tady? A-j---ё---n kё-u? A ju pёlqen kёtu? A j- p-l-e- k-t-? ----------------- A ju pёlqen kёtu? 0
Jste tu na dovolené? Kё----o-i-k--o---p----m-t? Kёtu po i kaloni pushimet? K-t- p- i k-l-n- p-s-i-e-? -------------------------- Kёtu po i kaloni pushimet? 0
Přijďte ke mně někdy na návštěvu! E-a-i --o---he-ё p-r viz-t-! Ejani ndonjёherё pёr vizitё! E-a-i n-o-j-h-r- p-r v-z-t-! ---------------------------- Ejani ndonjёherё pёr vizitё! 0
Tady máte mou adresu. Kj- -shtë adres--ime. Kjo është adresa ime. K-o ë-h-ë a-r-s- i-e- --------------------- Kjo është adresa ime. 0
Uvidíme se zítra? A--o------ihem- --sё-? A do tё shihemi nesёr? A d- t- s-i-e-i n-s-r- ---------------------- A do tё shihemi nesёr? 0
Mrzí mě to, ale už mám v plánu něco jiného. Mё-vj---------or---- pu-ё. Mё vjen keq, por kam punё. M- v-e- k-q- p-r k-m p-n-. -------------------------- Mё vjen keq, por kam punё. 0
Čau! Mir--------! Mirupafshim! M-r-p-f-h-m- ------------ Mirupafshim! 0
Na shledanou! M--upa-s-im! Mirupafshim! M-r-p-f-h-m- ------------ Mirupafshim! 0
Tak zatím! Sh-h--i pas-aj! Shihemi pastaj! S-i-e-i p-s-a-! --------------- Shihemi pastaj! 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Abeceda

Pomocí jazyka jsme schopni se dorozumět. Můžeme říci jiným, co si myslíme nebo co cítíme. Stejnou funkci má i písmo. Většina jazyků má své písmo. Písmo tvoří znaky. Tyto znaky mohou vypadat různě. Základem většiny druhů písma jsou písmena. Takovému písmu říkáme abeceda. Abeceda je organizovaná sada grafických znaků. Znaky se podle určitých pravidel spojují do slov. Každý znak se vyslovuje určitým způsobem. Pojem abeceda pochází z řečtiny. První dvě písmena v řečtině jsou totiž alfa a beta. Z dějin známe mnoho různých abeced. Již více než 3 000 let používají lidé písemné znaky. Dříve byly písemné znaky magickými symboly. Pouze několik lidí vědělo, co znamenají. Později znaky svůj symbolický charakter ztratily. Dnes již písmena svůj význam nemají. Dávají smysl teprve v kombinaci s jinými písmeny. Písmo jako např. čínština fungují jinak. Podobá se obrázkům a často znázorňuje to, co znamená. Když píšeme, kódujeme naše myšlenky. Používáme znaky, abychom zaznamenali své vědomosti. Náš mozek se naučil abecedu dekódovat. Znaky tvoří slova a slova vyjadřují myšlenku. Tímto způsobem je možné zachovat text po celá tisíciletí. A stále mu rozumět ….