Konverzační příručka

cs Minulý čas 3   »   ml കഴിഞ്ഞ 3

83 [osmdesát tři]

Minulý čas 3

Minulý čas 3

83 [എൺപത്തിമൂന്ന്]

83 [enpathimoonnu]

കഴിഞ്ഞ 3

kazhinja 3

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština malajálamština Poslouchat Více
telefonovat ഒ-- ഫ-- കോ----യ്-ുക ഒ_ ഫോ_ കോ_ ചെ___ ഒ-ു ഫ-ൺ ക-ൾ ച-യ-യ-ക ------------------- ഒരു ഫോൺ കോൾ ചെയ്യുക 0
or- f-n---- chey-u-a o__ f__ k__ c_______ o-u f-n k-l c-e-y-k- -------------------- oru fon kol cheyyuka
Telefonoval jsem. ഞാ- ഒ-ു-ഫോൺ--ോ- -െയ്ത-. ഞാ_ ഒ_ ഫോ_ കോ_ ചെ___ ഞ-ൻ ഒ-ു ഫ-ൺ ക-ൾ ച-യ-ത-. ----------------------- ഞാൻ ഒരു ഫോൺ കോൾ ചെയ്തു. 0
n-a-n o-u--o- -ol---e-th-. n____ o__ f__ k__ c_______ n-a-n o-u f-n k-l c-e-t-u- -------------------------- njaan oru fon kol cheythu.
Celou dobu jsem telefonoval. ഞാൻ ---ു-- -മ--ും -ോ----ആയി-ുന്നു. ഞാ_ മു___ സ___ ഫോ__ ആ_____ ഞ-ൻ മ-ഴ-വ- സ-യ-ു- ഫ-ണ-ൽ ആ-ി-ു-്-ു- ---------------------------------- ഞാൻ മുഴുവൻ സമയവും ഫോണിൽ ആയിരുന്നു. 0
nj----m-z---a- -ama----m-f-n-----y-ru--u. n____ m_______ s________ f____ a_________ n-a-n m-z-u-a- s-m-y-v-m f-n-l a-y-r-n-u- ----------------------------------------- njaan muzhuvan samayavum fonil aayirunnu.
ptát se ച-ദി--കുക ചോ____ ച-ദ-ക-ക-ക --------- ചോദിക്കുക 0
cho-i-ku-a c_________ c-o-i-k-k- ---------- chodikkuka
Zeptal jsem se. ഞാ--ചോദിച--ു. ഞാ_ ചോ____ ഞ-ൻ ച-ാ-ി-്-ു- -------------- ഞാൻ ചോദിച്ചു. 0
n--a---h--ad--hu. n____ c__________ n-a-n c-e-a-i-h-. ----------------- njaan cheaadichu.
Vždy jsem se ptal. ഞാൻ-എപ്-ോഴു---ോദിച-ചു. ഞാ_ എ___ ചോ____ ഞ-ൻ എ-്-ോ-ു- ച-ദ-ച-ച-. ---------------------- ഞാൻ എപ്പോഴും ചോദിച്ചു. 0
n-a-n ----z-u- ch-di--u. n____ a_______ c________ n-a-n a-p-z-u- c-o-i-h-. ------------------------ njaan appozhum chodichu.
vyprávět പറ-ൂ പ__ പ-യ- ---- പറയൂ 0
paray-o p______ p-r-y-o ------- parayoo
Vyprávěl jsem. ഞാൻ--റ-്--. ഞാ_ പ____ ഞ-ൻ പ-ഞ-ഞ-. ----------- ഞാൻ പറഞ്ഞു. 0
nj----paran--. n____ p_______ n-a-n p-r-n-u- -------------- njaan paranju.
Vyprávěl jsem celou příhodu. ഞ-- ക- -----ൻ--റഞ്--. ഞാ_ ക_ മു___ പ____ ഞ-ൻ ക- മ-ഴ-വ- പ-ഞ-ഞ-. --------------------- ഞാൻ കഥ മുഴുവൻ പറഞ്ഞു. 0
n---n--a-ha---z--v-n--------. n____ k____ m_______ p_______ n-a-n k-t-a m-z-u-a- p-r-n-u- ----------------------------- njaan katha muzhuvan paranju.
učit se പ--ക്-ാൻ പ____ പ-ി-്-ാ- -------- പഠിക്കാൻ 0
p--i-kan p_______ p-d-k-a- -------- padikkan
Učil jsem se. ഞാ-് -----ചു. ഞാ_ പ____ ഞ-ന- പ-ി-്-ു- ------------- ഞാന് പഠിച്ചു. 0
njanu--a-i-hu. n____ p_______ n-a-u p-d-c-u- -------------- njanu padichu.
Učil jsem se celý večer. വൈ--ന-ന-രം-മുഴ--ൻ------ഠ--്ചു. വൈ____ മു___ ഞാ_ പ____ വ-ക-ന-ന-ര- മ-ഴ-വ- ഞ-ൻ പ-ി-്-ു- ------------------------------ വൈകുന്നേരം മുഴുവൻ ഞാൻ പഠിച്ചു. 0
v-i--nn---m-muzh--a- --aan p-di---. v__________ m_______ n____ p_______ v-i-u-n-r-m m-z-u-a- n-a-n p-d-c-u- ----------------------------------- vaikunneram muzhuvan njaan padichu.
pracovat ജ-ലി ജോ_ ജ-ല- ---- ജോലി 0
j--i j___ j-l- ---- joli
Pracoval jsem. ഞാ---ോ---ചെയ----്--ണ്ട-. ഞാ_ ജോ_ ചെ_______ ഞ-ൻ ജ-ല- ച-യ-ത-ട-ട-ണ-ട-. ------------------------ ഞാൻ ജോലി ചെയ്തിട്ടുണ്ട്. 0
n-a-n -ol- c-e---i--u-du. n____ j___ c_____________ n-a-n j-l- c-e-t-i-t-n-u- ------------------------- njaan joli cheythittundu.
Pracoval jsem celý den. ഞ-ൻ--ിവസ--മു---- --ല--ച-യ്--. ഞാ_ ദി__ മു___ ജോ_ ചെ___ ഞ-ൻ ദ-വ-ം മ-ഴ-വ- ജ-ല- ച-യ-ത-. ----------------------------- ഞാൻ ദിവസം മുഴുവൻ ജോലി ചെയ്തു. 0
nj--n ---asa--muz--van -ol--cheyth-. n____ d______ m_______ j___ c_______ n-a-n d-v-s-m m-z-u-a- j-l- c-e-t-u- ------------------------------------ njaan divasam muzhuvan joli cheythu.
jíst ഭക-ഷ-ം ഭ___ ഭ-്-ണ- ------ ഭക്ഷണം 0
b-aks-a--m b_________ b-a-s-a-a- ---------- bhakshanam
Jedl jsem. ഞ-ൻ---ിച്---്ട---ട്. ഞാ_ ക________ ഞ-ൻ ക-ി-്-ി-്-ു-്-്- -------------------- ഞാൻ കഴിച്ചിട്ടുണ്ട്. 0
nja--------c-i-tund-. n____ k______________ n-a-n k-z-i-h-t-u-d-. --------------------- njaan kazhichittundu.
Snědl jsem všechno jídlo. ഭക്ഷ----്-ാം ക--ച്-ു. ഭ______ ക____ ഭ-്-ണ-െ-്-ാ- ക-ി-്-ു- --------------------- ഭക്ഷണമെല്ലാം കഴിച്ചു. 0
b-ak-h-na---l-- -------u. b______________ k________ b-a-s-a-a-e-l-m k-z-i-h-. ------------------------- bhakshanamellam kazhichu.

Dějiny lingvistiky

Člověka od nedávna fascinují jazyky. Dějiny lingvistiky jsou tedy velmi dlouhé. Lingvistika je systematické zkoumání jazyka. Lidé zkoumají jazyk už tisíce let. Různé kultury si k tomu vyvinuly různé systémy. Vznikly tak různé způsoby popisu jazyků. Dnešní lingvistika je založena především na starověkých teoriích. Mnoho tradic pochází především ze starého Řecka. Nejstarší známá práce zabývající se jazykem však pochází z Indie. Napsal ji gramatik Sakatayana před 3 000 lety. V antice se jazykem zabývali filozofové, např. Platón. Později tyto teorie dále rozvinuli Římané. Své vlastní tradice měli v 8. století také Arabové. Už tehdy jejich díla obsahovala přesný popis arabštiny. V novověku se člověk snažil především zkoumat původ jazyků. Učenci se zvláště zajímali o historii jazyka. V 18. století začali lidé porovnávat jazyky mezi sebou. Chtěli porozumět tomu, jak se jazyky vyvíjejí. Později se soustředili na jazyk jako na systém. Otázka, jak jazyky fungují, byla klíčová. Dnes existuje v lingvistice mnoho myšlenkových proudů. Od padesátých let vzniklo mnoho nových disciplín. Ty byly zčásti ovlivněny i jinými vědami. Příkladem jsou psycholingvistika nebo mezikulturní komunikace. Novější myšlenkové proudy v lingvistice jsou velmi úzce specializované. Například feministická lingvistika. Dějiny lingvistiky se tedy píší i nadále… Dokud budou na světě jazyky, člověk je bude zkoumat!