Slovníček fráz

sk Minulý čas 2   »   be Прошлы час 2

82 [osemdesiatdva]

Minulý čas 2

Minulý čas 2

82 [восемдзесят два]

82 [vosemdzesyat dva]

Прошлы час 2

Proshly chas 2

Vyberte, ako chcete vidieť preklad:   
slovenčina bieloruština Prehrať Viac
Musel si zavolať sanitku? Таб- да-я---- -ы--і-аць-----ую-да--мо-у? Т___ д_______ в________ х_____ д________ Т-б- д-в-л-с- в-к-і-а-ь х-т-у- д-п-м-г-? ---------------------------------------- Табе давялося выклікаць хуткую дапамогу? 0
T---------lo-y--vyk---at-’ ----k-yu-dapa-og-? T___ d_________ v_________ k_______ d________ T-b- d-v-a-o-y- v-k-і-a-s- k-u-k-y- d-p-m-g-? --------------------------------------------- Tabe davyalosya vyklіkats’ khutkuyu dapamogu?
Musel si zavolať lekára? Т--е-давялося-в-клік-ц- ----ара? Т___ д_______ в________ д_______ Т-б- д-в-л-с- в-к-і-а-ь д-к-а-а- -------------------------------- Табе давялося выклікаць доктара? 0
T--- -a-yalo-y-------ka-s’ d---a--? T___ d_________ v_________ d_______ T-b- d-v-a-o-y- v-k-і-a-s- d-k-a-a- ----------------------------------- Tabe davyalosya vyklіkats’ doktara?
Musel si zavolať políciu? Та-е д-вя-ос--выкл-ка-- ------ю? Т___ д_______ в________ п_______ Т-б- д-в-л-с- в-к-і-а-ь п-л-ц-ю- -------------------------------- Табе давялося выклікаць паліцыю? 0
T-be--a-y-lo--a-vy-lіka-s’---lіtsyy-? T___ d_________ v_________ p_________ T-b- d-v-a-o-y- v-k-і-a-s- p-l-t-y-u- ------------------------------------- Tabe davyalosya vyklіkats’ palіtsyyu?
Máte telefónne číslo? Pred chvíľou som ho ešte mal. У---с-ё-ц--------тэл-ф---- У--я---ён ---ьк- --о --ў. У В__ ё___ н____ т________ У м___ ё_ т_____ ш__ б___ У В-с ё-ц- н-м-р т-л-ф-н-? У м-н- ё- т-л-к- ш-о б-ў- ---------------------------------------------------- У Вас ёсць нумар тэлефона? У мяне ён толькі што быў. 0
U-Va- -osts’--u-a- -el--o----U m---------to---і----o-byu. U V__ y_____ n____ t________ U m____ y__ t_____ s___ b___ U V-s y-s-s- n-m-r t-l-f-n-? U m-a-e y-n t-l-k- s-t- b-u- --------------------------------------------------------- U Vas yosts’ numar telefona? U myane yon tol’kі shto byu.
Máte adresu? Pred chvíľou som ju ešte mal. У--а--ёсц- а--ас?---м--- ё- тол-к--што -ыў. У В__ ё___ а_____ У м___ ё_ т_____ ш__ б___ У В-с ё-ц- а-р-с- У м-н- ё- т-л-к- ш-о б-ў- ------------------------------------------- У Вас ёсць адрас? У мяне ён толькі што быў. 0
U V-s-y-sts’-ad--s?-U-m--ne-yon ---’---sht- --u. U V__ y_____ a_____ U m____ y__ t_____ s___ b___ U V-s y-s-s- a-r-s- U m-a-e y-n t-l-k- s-t- b-u- ------------------------------------------------ U Vas yosts’ adras? U myane yon tol’kі shto byu.
Máte mapu mesta? Pred chvíľou som ju ešte mal. У---- ё-ць -а------р-да? У-м--е -н- толькі ш----ы-а. У В__ ё___ к____ г______ У м___ я__ т_____ ш__ б____ У В-с ё-ц- к-р-а г-р-д-? У м-н- я-а т-л-к- ш-о б-л-. ---------------------------------------------------- У Вас ёсць карта горада? У мяне яна толькі што была. 0
U V------ts- kart- g--a--? U-----e ---a ----kі-s--o -yla. U V__ y_____ k____ g______ U m____ y___ t_____ s___ b____ U V-s y-s-s- k-r-a g-r-d-? U m-a-e y-n- t-l-k- s-t- b-l-. --------------------------------------------------------- U Vas yosts’ karta gorada? U myane yana tol’kі shto byla.
Prišiel načas? Nemohol prísť načas. Ё--п------ с-о-ча---а?-Ё---е-мог пры---і--в---асов-. Ё_ п______ с__________ Ё_ н_ м__ п______ с__________ Ё- п-ы-ш-ў с-о-ч-с-в-? Ё- н- м-г п-ы-с-і с-о-ч-с-в-. ---------------------------------------------------- Ён прыйшоў своечасова? Ён не мог прыйсці своечасова. 0
E--pry--h-u s---c-aso--? -----e m-g -r---------o-c--s-va. E_ p_______ s___________ Y__ n_ m__ p_______ s___________ E- p-y-s-o- s-o-c-a-o-a- Y-n n- m-g p-y-s-s- s-o-c-a-o-a- --------------------------------------------------------- En pryyshou svoechasova? YOn ne mog pryystsі svoechasova.
Našiel cestu? Nemohol nájsť cestu. Ён--най-оў шл--? -- н--мо- зн-йсці шлях. Ё_ з______ ш____ Ё_ н_ м__ з______ ш____ Ё- з-а-ш-ў ш-я-? Ё- н- м-г з-а-с-і ш-я-. ---------------------------------------- Ён знайшоў шлях? Ён не мог знайсці шлях. 0
En-zn--s-o----lya----YOn-n----- ----st-і s------. E_ z_______ s_______ Y__ n_ m__ z_______ s_______ E- z-a-s-o- s-l-a-h- Y-n n- m-g z-a-s-s- s-l-a-h- ------------------------------------------------- En znayshou shlyakh? YOn ne mog znaystsі shlyakh.
Rozumel ti? Nerozumel mi. Ён---б--з-----е-? -н не м-г----е--разу-е-ь. Ё_ ц___ з________ Ё_ н_ м__ м___ з_________ Ё- ц-б- з-а-у-е-? Ё- н- м-г м-н- з-а-у-е-ь- ------------------------------------------- Ён цябе зразумеў? Ён не мог мяне зразумець. 0
En-t----- ------e---Y-- -e--og-my-ne-zr---me--’. E_ t_____ z________ Y__ n_ m__ m____ z__________ E- t-y-b- z-a-u-e-? Y-n n- m-g m-a-e z-a-u-e-s-. ------------------------------------------------ En tsyabe zrazumeu? YOn ne mog myane zrazumets’.
Prečo si nemohol prísť načas? Ч-м- -- н- м-г----йсці ---е--сова? Ч___ т_ н_ м__ п______ с__________ Ч-м- т- н- м-г п-ы-с-і с-о-ч-с-в-? ---------------------------------- Чаму ты не мог прыйсці своечасова? 0
Ch-mu ty--e mo--pry--tsі-s-o-ch----a? C____ t_ n_ m__ p_______ s___________ C-a-u t- n- m-g p-y-s-s- s-o-c-a-o-a- ------------------------------------- Chamu ty ne mog pryystsі svoechasova?
Prečo si nemohol nájsť cestu? Чам- ---не -о- з---с-- ш---? Ч___ т_ н_ м__ з______ ш____ Ч-м- т- н- м-г з-а-с-і ш-я-? ---------------------------- Чаму ты не мог знайсці шлях? 0
Cha-- -y-n- m-g z-ayst-і --l---h? C____ t_ n_ m__ z_______ s_______ C-a-u t- n- m-g z-a-s-s- s-l-a-h- --------------------------------- Chamu ty ne mog znaystsі shlyakh?
Prečo si mu nemohol rozumieť? Ч--у--------о---г- з--з----ь? Ч___ т_ н_ м__ я__ з_________ Ч-м- т- н- м-г я-о з-а-у-е-ь- ----------------------------- Чаму ты не мог яго зразумець? 0
Chamu -y ne-mo- yag- --a-ume---? C____ t_ n_ m__ y___ z__________ C-a-u t- n- m-g y-g- z-a-u-e-s-? -------------------------------- Chamu ty ne mog yago zrazumets’?
Nemohol som prísť načas, pretože nešiel žiaden autobus. Я--е --г-/ -- -а--а--р-й--- своечасова,--- ---б-л----то-у-а. Я н_ м__ / н_ м____ п______ с__________ б_ н_ б___ а________ Я н- м-г / н- м-г-а п-ы-с-і с-о-ч-с-в-, б- н- б-л- а-т-б-с-. ------------------------------------------------------------ Я не мог / не магла прыйсці своечасова, бо не было аўтобуса. 0
Y- ne-mog --ne----la -r--sts--sv-e-h--ov---bo--- b--o a--obu--. Y_ n_ m__ / n_ m____ p_______ s___________ b_ n_ b___ a________ Y- n- m-g / n- m-g-a p-y-s-s- s-o-c-a-o-a- b- n- b-l- a-t-b-s-. --------------------------------------------------------------- Ya ne mog / ne magla pryystsі svoechasova, bo ne bylo autobusa.
Nemohol som nájsť cestu, pretože som nemal mapu mesta. Я н- м---/--------а --ай-ц------- бо ў -я-е-не ---о-кар-ы г-ра--. Я н_ м__ / н_ м____ з______ ш____ б_ ў м___ н_ б___ к____ г______ Я н- м-г / н- м-г-а з-а-с-і ш-я-, б- ў м-н- н- б-л- к-р-ы г-р-д-. ----------------------------------------------------------------- Я не мог / не магла знайсці шлях, бо ў мяне не было карты горада. 0
Ya-n- m-g-/-n- m--la----y---і ---ya-h- bo-- -y-ne -----lo--a-----ora-a. Y_ n_ m__ / n_ m____ z_______ s_______ b_ u m____ n_ b___ k____ g______ Y- n- m-g / n- m-g-a z-a-s-s- s-l-a-h- b- u m-a-e n- b-l- k-r-y g-r-d-. ----------------------------------------------------------------------- Ya ne mog / ne magla znaystsі shlyakh, bo u myane ne bylo karty gorada.
Nerozumel som mu, pretože hudba bola príliš hlasná. Я--е--о- / н--м-г---яго з--зу-е--- бо музы----ыл---ел-м--гу--а-. Я н_ м__ / н_ м____ я__ з_________ б_ м_____ б___ в_____ г______ Я н- м-г / н- м-г-а я-о з-а-у-е-ь- б- м-з-к- б-л- в-л-м- г-ч-а-. ---------------------------------------------------------------- Я не мог / не магла яго зразумець, бо музыка была вельмі гучная. 0
Ya--e m------e -a-l- y--- zr-z--et--, ------y-a----a v--’---gu----ya. Y_ n_ m__ / n_ m____ y___ z__________ b_ m_____ b___ v_____ g________ Y- n- m-g / n- m-g-a y-g- z-a-u-e-s-, b- m-z-k- b-l- v-l-m- g-c-n-y-. --------------------------------------------------------------------- Ya ne mog / ne magla yago zrazumets’, bo muzyka byla vel’mі guchnaya.
Musel som ísť taxíkom. М-е --в-л-с- ----ь -а--і. М__ д_______ ў____ т_____ М-е д-в-л-с- ў-я-ь т-к-і- ------------------------- Мне давялося ўзяць таксі. 0
Mn- d-vya-osy- u-yat-- taksі. M__ d_________ u______ t_____ M-e d-v-a-o-y- u-y-t-’ t-k-і- ----------------------------- Mne davyalosya uzyats’ taksі.
Musel som kúpiť mapu mesta. М-е--а-ял-с---у-і---ка-ту г-рад-. М__ д_______ к_____ к____ г______ М-е д-в-л-с- к-п-ц- к-р-у г-р-д-. --------------------------------- Мне давялося купіць карту горада. 0
M---da--al-sya--upіt-’ k--t--gor-d-. M__ d_________ k______ k____ g______ M-e d-v-a-o-y- k-p-t-’ k-r-u g-r-d-. ------------------------------------ Mne davyalosya kupіts’ kartu gorada.
Musel som vypnúť rádio. Я -ыў---была---муш--- ---ы--ш-----ы--ю-----ра---. Я б__ / б___ в_______ / в_______ в________ р_____ Я б-ў / б-л- в-м-ш-н- / в-м-ш-н- в-к-ю-ы-ь р-д-ё- ------------------------------------------------- Я быў / была вымушаны / вымушана выключыць радыё. 0
Y- --- /-by-a vy--s--ny - --m----n--v-k-yu--y--- --d-e. Y_ b__ / b___ v________ / v________ v___________ r_____ Y- b-u / b-l- v-m-s-a-y / v-m-s-a-a v-k-y-c-y-s- r-d-e- ------------------------------------------------------- Ya byu / byla vymushany / vymushana vyklyuchyts’ radye.

Cudzí jazyk sa lepšie učí v cudzine!

Dospelí sa neučia jazyk tak ľahko ako deti. Ich mozog je už úplne vyvinutý. Nedokáže si už tak ľahko vytvoriť nové štruktúry. V dospelosti je ale stále možné sa jazyk naučiť veľmi dobre! K tomu je potrebné vycestovať do krajiny, kde sa daným jazykom hovorí. Cudzí jazyk sa naozaj dobre naučíte v cudzine. To vie každý, kto si už niekedy urobil jazykové prázdniny. Človek sa lepšie naučí nový jazyk v prirodzenom prostredí. Jedna nová štúdia nedávno dospela k zaujímavému záveru. Ukazuje, že človek sa nový jazyk v cudzine naučí tiež inak. Mozog je schopný cudzí jazyk spracovávať ako materinský. Vedci už dlho verili, že existujú rôzne učebné procesy. Teraz to zjavne preukázal aj test. Skupina ľudí sa pri ňom mala učiť fiktívne jazyky. Časť ľudí chodila na normálne vyučovanie. Druhá časť ľudí sa učila v simulovanom prostredí cudziny. Títo ľudia sa museli v cudzom prostredí zorientovať. Každý, s kým prišli do styku, hovoril novým jazykom. Ľudia z tejto skupiny teda neboli bežní študenti jazykov. Patrili medzi neznámu komunitu ‘rodených’ hovoriacich. Boli tak nútení rýchlo si s novým jazykom poradiť. Po nejakej dobe prešli obe skupiny testami. Obe skupiny prejavili rovnako dobrú znalosť nového jazyka. Ich mozgy však cudzí jazyk spracovávali odlišne. Tí, čo sa učili „v cudzine“, vykazovali pozoruhodnú mozgovú aktivitu. Ich mozog spracovával gramatiku cudzieho jazyka, ako by to bol ich vlastný jazyk. Boli to rovnaké mechanizmy ako u rodených hovoriacich. Jazykové prázdniny sú najpríjemnejším a najúčinnejším spôsobom učenia!