Konverzační příručka

cs Roční období a počasí   »   it Stagioni e tempo

16 [šestnáct]

Roční období a počasí

Roční období a počasí

16 [sedici]

Stagioni e tempo

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština italština Poslouchat Více
Toto jsou roční období: Q---te so-o -e-s-a--on-: Q_____ s___ l_ s________ Q-e-t- s-n- l- s-a-i-n-: ------------------------ Queste sono le stagioni: 0
Jaro, léto, L---r---v--a- l’-s----, L_ p_________ l________ L- p-i-a-e-a- l-e-t-t-, ----------------------- La primavera, l’estate, 0
podzim a zima. l---tun---e-l-i--e-n-. l________ e l_________ l-a-t-n-o e l-i-v-r-o- ---------------------- l’autunno e l’inverno. 0
Léto je horké. D’-sta-- -- c--do--/-L--sta---è-ca-da. D_______ f_ c_____ / L_______ è c_____ D-e-t-t- f- c-l-o- / L-e-t-t- è c-l-a- -------------------------------------- D’estate fa caldo. / L’estate è calda. 0
V létě svítí slunce. D’es--te c-è-- spl-n-e-il -ole. D_______ c__ / s______ i_ s____ D-e-t-t- c-è / s-l-n-e i- s-l-. ------------------------------- D’estate c’è / splende il sole. 0
V létě chodíme rádi na procházky. D’es-a---c- -i-ce --dare-- -n-i-------e---eri a-p------i-. D_______ c_ p____ a_____ / a______ v_________ a p_________ D-e-t-t- c- p-a-e a-d-r- / a-d-a-o v-l-n-i-r- a p-s-e-g-o- ---------------------------------------------------------- D’estate ci piace andare / andiamo volentieri a passeggio. 0
Zima je chladná. D-in-er---f--f-ed--- /---inverno---f--d--. D________ f_ f______ / L________ è f______ D-i-v-r-o f- f-e-d-. / L-i-v-r-o è f-e-d-. ------------------------------------------ D’inverno fa freddo. / L’inverno è freddo. 0
V zimě sněží nebo prší. D-in-ern---e---- --p--v-. D________ n_____ o p_____ D-i-v-r-o n-v-c- o p-o-e- ------------------------- D’inverno nevica o piove. 0
V zimě zůstáváme rádi doma. D’---er-o---e-er-a-o--e-tar------as--- -iman-a---vo-ent-e-- a --sa. D________ p_________ r______ i_ c___ / r________ v_________ a c____ D-i-v-r-o p-e-e-i-m- r-s-a-e i- c-s- / r-m-n-a-o v-l-n-i-r- a c-s-. ------------------------------------------------------------------- D’inverno preferiamo restare in casa / rimaniamo volentieri a casa. 0
Je chladno. F---redd-. F_ f______ F- f-e-d-. ---------- Fa freddo. 0
Prší. Pi-v-. P_____ P-o-e- ------ Piove. 0
Fouká vítr. Ti-a---n-o--/--’ v---oso. T___ v_____ / E_ v_______ T-r- v-n-o- / E- v-n-o-o- ------------------------- Tira vento. / E’ ventoso. 0
Je teplo. F--c-ldo. F_ c_____ F- c-l-o- --------- Fa caldo. 0
Je slunečno. C’- i- s-le- / -’ --legg-a-o. C__ i_ s____ / E_ s__________ C-è i- s-l-. / E- s-l-g-i-t-. ----------------------------- C’è il sole. / E’ soleggiato. 0
Je jasno. È ---e--. È s______ È s-r-n-. --------- È sereno. 0
Jaké je dnes počasí? C-e--e-po fa --gi? C__ t____ f_ o____ C-e t-m-o f- o-g-? ------------------ Che tempo fa oggi? 0
Dnes je chladno. O-gi-f- f----o. O___ f_ f______ O-g- f- f-e-d-. --------------- Oggi fa freddo. 0
Dnes je teplo. O--- f- --ld-. O___ f_ c_____ O-g- f- c-l-o- -------------- Oggi fa caldo. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + italština (1-100) MP3 italština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Učení a emoce

Když umíme komunikovat v cizím jazyce, jsme štastní. Jsme hrdí na sebe i na své pokroky. Když nám to nejde, jsme naštvaní nebo zklamaní. S učením jsou tudíž spojeny různé pocity. Nové studie však došly k dalším zajímavým závěrům. Ukazují, že pocity mohou hrát důležitou roli už při učení. Neboť naše emoce ovlivňují i náš úspěch při učení. Pro náš mozek představuje učení vždy určitý úkol. A tento úkol má vyřešit. To, zda se mu to podaří, záleží na našich pocitech. Jestliže věříme, že úkol vyřešíme, jsme sebevědomí. Tato emocionální stabilita nám při učení pomáhá. Pozitivní myšlení tak podporuje naše intelektuální schopnosti. Učení a stres naproti tomu fungují mnohem hůř. Pochybnosti nebo starosti brání dobrému výkonu. Obzvlášť špatně se učíme, když máme strach. Náš mozek potom není schopen nové informace dobře ukládat. Důležité proto je, abychom měli při učení vždy motivaci. Pocity tedy ovlivňují učení. Ale učení také ovlivňuje naše pocity! Struktury mozku, které fakta zpracovávají, zpracovávají i pocity. Takže učení nás může těšit a kdo je šťastný, ten se lépe učí. Samozřejmě ne vždy nám učení dělá radost, může být také namáhavé. Proto bychom si měli vždy klást malé cíle. Nepřetěžujme tolik mozek. Potom můžeme zaručit, že se naše očekávání splní. Náš úspěch je nám odměnou, což nás znovu motivuje. Tedy: učte se a usmívejte se přitom!