Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   el Κτητικές αντωνυμίες 2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67 [εξήντα επτά]

67 [exḗnta eptá]

Κτητικές αντωνυμίες 2

Ktētikés antōnymíes 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština řečtina Poslouchat Více
brýle τ- γ----ά τ_ γ_____ τ- γ-α-ι- --------- τα γυαλιά 0
t- gy--iá t_ g_____ t- g-a-i- --------- ta gyaliá
Zapomněl své brýle. Ξέ--σε--α -υαλ-ά -ο-. Ξ_____ τ_ γ_____ τ___ Ξ-χ-σ- τ- γ-α-ι- τ-υ- --------------------- Ξέχασε τα γυαλιά του. 0
Xé--a-- ta--yal-á t--. X______ t_ g_____ t___ X-c-a-e t- g-a-i- t-u- ---------------------- Xéchase ta gyaliá tou.
Kdepak jsou jeho brýle? Μα πο---χ-ι-τ--γ--λι- -ου; Μ_ π__ έ___ τ_ γ_____ τ___ Μ- π-ύ έ-ε- τ- γ-α-ι- τ-υ- -------------------------- Μα πού έχει τα γυαλιά του; 0
Ma -o- éc-e- ta --a-iá tou? M_ p__ é____ t_ g_____ t___ M- p-ú é-h-i t- g-a-i- t-u- --------------------------- Ma poú échei ta gyaliá tou?
hodinky / hodiny τ- -ολ-ι τ_ ρ____ τ- ρ-λ-ι -------- το ρολόι 0
t------i t_ r____ t- r-l-i -------- to rolói
Jeho hodinky jsou rozbité. Τ- ρ-λόι--ο-----α--. Τ_ ρ____ τ__ χ______ Τ- ρ-λ-ι τ-υ χ-λ-σ-. -------------------- Το ρολόι του χάλασε. 0
T- r--ói -ou--h--ase. T_ r____ t__ c_______ T- r-l-i t-u c-á-a-e- --------------------- To rolói tou chálase.
Hodiny visí na stěně. Τ--ρ-λό--κρέ-ε-αι σ--- τ--χο. Τ_ ρ____ κ_______ σ___ τ_____ Τ- ρ-λ-ι κ-έ-ε-α- σ-ο- τ-ί-ο- ----------------------------- Το ρολόι κρέμεται στον τοίχο. 0
T--roló-----m---i --o--toí--o. T_ r____ k_______ s___ t______ T- r-l-i k-é-e-a- s-o- t-í-h-. ------------------------------ To rolói krémetai ston toícho.
pas το ---β-τή-ιο τ_ δ_________ τ- δ-α-α-ή-ι- ------------- το διαβατήριο 0
to --abatḗ--o t_ d_________ t- d-a-a-ḗ-i- ------------- to diabatḗrio
Ztratil svůj pas. Έχασ- τ- δ--β-τήρ---το-. Έ____ τ_ δ_________ τ___ Έ-α-ε τ- δ-α-α-ή-ι- τ-υ- ------------------------ Έχασε το διαβατήριό του. 0
Éc-ase--o--i--at---ó-t-u. É_____ t_ d_________ t___ É-h-s- t- d-a-a-ḗ-i- t-u- ------------------------- Échase to diabatḗrió tou.
Kde je jeho pas? Μ----ύ-έχ-- το -ι----ή-----ου; Μ_ π__ έ___ τ_ δ_________ τ___ Μ- π-ύ έ-ε- τ- δ-α-α-ή-ι- τ-υ- ------------------------------ Μα πού έχει το διαβατήριό του; 0
M- p-ú éch------d-----ḗri- -ou? M_ p__ é____ t_ d_________ t___ M- p-ú é-h-i t- d-a-a-ḗ-i- t-u- ------------------------------- Ma poú échei to diabatḗrió tou?
ona – její (svůj / svoje] αυτ--– ---ά-τους α___ – δ___ τ___ α-τ- – δ-κ- τ-υ- ---------------- αυτά – δικά τους 0
a----–--iká -ous a___ – d___ t___ a-t- – d-k- t-u- ---------------- autá – diká tous
Ty děti nemohou najít své rodiče. Τ- -α-------ν---ορ-ύ- ν----ο---το---γον-ί---ο-ς. Τ_ π_____ δ__ μ______ ν_ β____ τ___ γ_____ τ____ Τ- π-ι-ι- δ-ν μ-ο-ο-ν ν- β-ο-ν τ-υ- γ-ν-ί- τ-υ-. ------------------------------------------------ Τα παιδιά δεν μπορούν να βρουν τους γονείς τους. 0
T--p-idi- -----p---ú--n- ------to-----n-í- -o--. T_ p_____ d__ m______ n_ b____ t___ g_____ t____ T- p-i-i- d-n m-o-o-n n- b-o-n t-u- g-n-í- t-u-. ------------------------------------------------ Ta paidiá den mporoún na broun tous goneís tous.
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! Αλλ- να, -ρ-οντ-ι -- -ο-----το--! Α___ ν__ έ_______ ο_ γ_____ τ____ Α-λ- ν-, έ-χ-ν-α- ο- γ-ν-ί- τ-υ-! --------------------------------- Αλλά να, έρχονται οι γονείς τους! 0
A--á na,-é-c----a- -i-g-neís -ous! A___ n__ é________ o_ g_____ t____ A-l- n-, é-c-o-t-i o- g-n-í- t-u-! ---------------------------------- Allá na, érchontai oi goneís tous!
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje] εσε-ς –--ι-----ς ε____ – δ___ σ__ ε-ε-ς – δ-κ- σ-ς ---------------- εσείς – δικό σας 0
e--ís-– d-kó --s e____ – d___ s__ e-e-s – d-k- s-s ---------------- eseís – dikó sas
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? Π-ς-ήτα--τ--τ-ξί-ι ---, -ύριε --ller; Π__ ή___ τ_ τ_____ σ___ κ____ M______ Π-ς ή-α- τ- τ-ξ-δ- σ-ς- κ-ρ-ε M-l-e-; ------------------------------------- Πώς ήταν το ταξίδι σας, κύριε Müller; 0
Pṓ- ḗtan----ta-í-- -as,-k-rie M--ler? P__ ḗ___ t_ t_____ s___ k____ M______ P-s ḗ-a- t- t-x-d- s-s- k-r-e M-l-e-? ------------------------------------- Pṓs ḗtan to taxídi sas, kýrie Müller?
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? Π-- -ίναι η -υ-α-κα--α-, -ύρ-- M-l---; Π__ ε____ η γ______ σ___ κ____ M______ Π-ύ ε-ν-ι η γ-ν-ί-α σ-ς- κ-ρ-ε M-l-e-; -------------------------------------- Πού είναι η γυναίκα σας, κύριε Müller; 0
P-ú ----i ē---naíka s--- -ý-i--Mü-le-? P__ e____ ē g______ s___ k____ M______ P-ú e-n-i ē g-n-í-a s-s- k-r-e M-l-e-? -------------------------------------- Poú eínai ē gynaíka sas, kýrie Müller?
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje] ε-ε-ς-– δ-κ- --ς ε____ – δ___ σ__ ε-ε-ς – δ-κ- σ-ς ---------------- εσείς – δικό σας 0
e-e---– --kó---s e____ – d___ s__ e-e-s – d-k- s-s ---------------- eseís – dikó sas
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? Π-- ήτα- -ο--αξ-δ- -ας--κ--ί---c-----; Π__ ή___ τ_ τ_____ σ___ κ____ S_______ Π-ς ή-α- τ- τ-ξ-δ- σ-ς- κ-ρ-α S-h-i-t- -------------------------------------- Πώς ήταν το ταξίδι σας, κυρία Schmidt; 0
P-s ---n-t----x--i sas- kyría Schmid-? P__ ḗ___ t_ t_____ s___ k____ S_______ P-s ḗ-a- t- t-x-d- s-s- k-r-a S-h-i-t- -------------------------------------- Pṓs ḗtan to taxídi sas, kyría Schmidt?
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? Π-ύ--ί-α- ---ντ-α--σ--,-κ---α-S-----t; Π__ ε____ ο ά_____ σ___ κ____ S_______ Π-ύ ε-ν-ι ο ά-τ-α- σ-ς- κ-ρ-α S-h-i-t- -------------------------------------- Πού είναι ο άντρας σας, κυρία Schmidt; 0
Po- eí-a- -------- --s,--y--a-Sc-m-dt? P__ e____ o á_____ s___ k____ S_______ P-ú e-n-i o á-t-a- s-s- k-r-a S-h-i-t- -------------------------------------- Poú eínai o ántras sas, kyría Schmidt?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + řečtina (1-100) MP3 řečtina (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!