Konverzační příručka

cs Čísla   »   nl Getallen

7 [sedm]

Čísla

Čísla

7 [zeven]

Getallen

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština holandština Poslouchat Více
Počítám: Ik-t-l: I_ t___ I- t-l- ------- Ik tel: 0
jedna, dvě, tři e-n--twee,---ie e___ t____ d___ e-n- t-e-, d-i- --------------- een, twee, drie 0
Počítám do tří. Ik --l-tot ----. I_ t__ t__ d____ I- t-l t-t d-i-. ---------------- Ik tel tot drie. 0
Počítám dále: Ik t-l-v----r: I_ t__ v______ I- t-l v-r-e-: -------------- Ik tel verder: 0
čtyři, pět, šest, v---, -ijf,-z-s, v____ v____ z___ v-e-, v-j-, z-s- ---------------- vier, vijf, zes, 0
sedm, osm, devět ze-----a-h-- n--en z_____ a____ n____ z-v-n- a-h-, n-g-n ------------------ zeven, acht, negen 0
Počítám. I- t--. I_ t___ I- t-l- ------- Ik tel. 0
Počítáš. J-j --lt. J__ t____ J-j t-l-. --------- Jij telt. 0
Počítá. Hij -e-t. H__ t____ H-j t-l-. --------- Hij telt. 0
Jedna. První. E--.----e--s-e. E___ D_ e______ E-n- D- e-r-t-. --------------- Een. De eerste. 0
Dvě. Druhý. T--e- -e -wee--. T____ D_ t______ T-e-. D- t-e-d-. ---------------- Twee. De tweede. 0
Tři. Třetí. Dr-e- De-de--e. D____ D_ d_____ D-i-. D- d-r-e- --------------- Drie. De derde. 0
Čtyři. Čtvrtý. V-er. ---vi-r-e. V____ D_ v______ V-e-. D- v-e-d-. ---------------- Vier. De vierde. 0
Pět. Pátý. Vij---D- -ijfd-. V____ D_ v______ V-j-. D- v-j-d-. ---------------- Vijf. De vijfde. 0
Šest. Šestý. Z-s.-De-zesd-. Z___ D_ z_____ Z-s- D- z-s-e- -------------- Zes. De zesde. 0
Sedm. Sedmý. Z---n. ---z-vend-. Z_____ D_ z_______ Z-v-n- D- z-v-n-e- ------------------ Zeven. De zevende. 0
Osm. Osmý. A-h----- -cht-t-. A____ D_ a_______ A-h-. D- a-h-s-e- ----------------- Acht. De achtste. 0
Devět. Devátý. N-ge---De---g-nd-. N_____ D_ n_______ N-g-n- D- n-g-n-e- ------------------ Negen. De negende. 0

Myšlení a jazyk

Myšlení je závislé na našem jazyku. Když myslíme, „mluvíme“ sami se sebou. Náš jazyk tím ovlivňuje náš pohled na věc. Můžeme však navzdory jazykovým rozdílům myslet stejně? Nebo myslíme jinak, protože i jinak mluvíme? Každý národ má svou vlastní slovní zásobu. V mnoha jazycích určitá slova chybí. Jsou národy, které nerozlišují zelenou a modrou. Lidé používají stejné slovo pro obě barvy. A rozeznávají barvy hůře než ostatní národy! Barevné odstíny a složené barvy nerozeznají vůbec. Mají problémy i s popisem barvy. Jiné jazyky mají zase málo číslovek. Lidé, kteří je používají, umí také hůře počítat. Jsou i jazyky, ve kterých se nerozlišuje vlevo a vpravo . Lidé mluví o severu a jihu a západu a východu. A umí se velmi dobře geograficky orientovat. Pojmům vlevo a vpravo však nerozumějí. Naše myšlení však přirozeně neovlivňuje jen náš jazyk. Dotvářejí jej také prostředí a náš každodenní život. Jakou roli tedy jazyk hraje? Vymezuje určitým způsobem naše myšlení? Nebo máme slova jen pro to, co si také myslíme? Co je příčina a co je důsledek? Na všechny tyto otázky ještě neznáme odpověď. Hledají ji vědci zkoumající mozek i lingvisté. Je to však téma, které se týká nás všech… Jsi tím, jak mluvíš?!