Konverzační příručka

cs Příslovce   »   et Määrsõnad

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

100 [sada]

Määrsõnad

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy juba-ku-ag- ----t-- k----i j___ k_____ – m____ k_____ j-b- k-n-g- – m-t-e k-n-g- -------------------------- juba kunagi – mitte kunagi 0
Byl / a jste už někdy v Berlíně? Olete -- -u-a-k-nagi B--li---- -lnu-? O____ t_ j___ k_____ B________ o_____ O-e-e t- j-b- k-n-g- B-r-i-n-s o-n-d- ------------------------------------- Olete te juba kunagi Berliinis olnud? 0
Ne, ještě nikdy. Ei,-mitte-ku----. E__ m____ k______ E-, m-t-e k-n-g-. ----------------- Ei, mitte kunagi. 0
někdo – nikdo k-e-i - m-tte--ee-i k____ – m____ k____ k-e-i – m-t-e k-e-i ------------------- keegi – mitte keegi 0
Znáte tady někoho? Tun-ete t- sii--kedagi? T______ t_ s___ k______ T-n-e-e t- s-i- k-d-g-? ----------------------- Tunnete te siin kedagi? 0
Ne, neznám tady nikoho. E-,-m- e----nne -i-- m-t-e k-d-gi. E__ m_ e_ t____ s___ m____ k______ E-, m- e- t-n-e s-i- m-t-e k-d-g-. ---------------------------------- Ei, ma ei tunne siin mitte kedagi. 0
ještě – už ne ve-l --m-tte en-m v___ – m____ e___ v-e- – m-t-e e-a- ----------------- veel – mitte enam 0
Zůstanete tady ještě dlouho? J-äte te -ee--k-ua-s s-ia? J____ t_ v___ k_____ s____ J-ä-e t- v-e- k-u-k- s-i-? -------------------------- Jääte te veel kauaks siia? 0
Ne, nezůstanu tady dlouho. E-- -a--i j-ä--nam----ak-----a. E__ m_ e_ j__ e___ k_____ s____ E-, m- e- j-ä e-a- k-u-k- s-i-. ------------------------------- Ei, ma ei jää enam kauaks siia. 0
ještě něco – už nic veel---da-i-–--i-----gi v___ m_____ – e_ m_____ v-e- m-d-g- – e- m-d-g- ----------------------- veel midagi – ei midagi 0
Chcete ještě něco k pití? S-o---- -e--e-l-m-d-gi--u-a? S______ t_ v___ m_____ j____ S-o-i-e t- v-e- m-d-g- j-u-? ---------------------------- Soovite te veel midagi juua? 0
Ne, už nic nechci. E-, ma--i --ovi -----m---g-. E__ m_ e_ s____ e___ m______ E-, m- e- s-o-i e-a- m-d-g-. ---------------------------- Ei, ma ei soovi enam midagi. 0
už něco – ještě nic j-ba ----gi-– -i--e-v--l j___ m_____ – m____ v___ j-b- m-d-g- – m-t-e v-e- ------------------------ juba midagi – mitte veel 0
Jedl / jedla jste už něco? Ol-----e-j-b- ---a-i söö---? O____ t_ j___ m_____ s______ O-e-e t- j-b- m-d-g- s-ö-u-? ---------------------------- Olete te juba midagi söönud? 0
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. E-,--- e--o-----e--m-da---------. E__ m_ e_ o__ v___ m_____ s______ E-, m- e- o-e v-e- m-d-g- s-ö-u-. --------------------------------- Ei, ma ei ole veel midagi söönud. 0
ještě někdo – už nikdo v-e- k-e-i –--itte ke--i v___ k____ – m____ k____ v-e- k-e-i – m-t-e k-e-i ------------------------ veel keegi – mitte keegi 0
Chce ještě někdo kávu? S--vib ke--i veel k-h-i? S_____ k____ v___ k_____ S-o-i- k-e-i v-e- k-h-i- ------------------------ Soovib keegi veel kohvi? 0
Ne, už nikdo. E-,-mi-t---e-gi. E__ m____ k_____ E-, m-t-e k-e-i- ---------------- Ei, mitte keegi. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + estonština (1-100) MP3 estonština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…