Konverzační příručka

cs Příslovce   »   lt Prieveiksmiai

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

100 [šimtas]

Prieveiksmiai

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy j-u-(kar-ą- —-d-- -iek-da j__ (______ — d__ n______ j-u (-a-t-) — d-r n-e-a-a ------------------------- jau (kartą) — dar niekada 0
Byl / a jste už někdy v Berlíně? A- ja- e------k-rtą--b---s Be-l--e? A_ j__ e____ (______ b____ B_______ A- j-u e-a-e (-a-t-) b-v-s B-r-y-e- ----------------------------------- Ar jau esate (kartą) buvęs Berlyne? 0
Ne, ještě nikdy. Ne--dar ---k---. N__ d__ n_______ N-, d-r n-e-a-a- ---------------- Ne, dar niekada. 0
někdo – nikdo kas-no-- --ni-kas k__ n___ — n_____ k-s n-r- — n-e-a- ----------------- kas nors — niekas 0
Znáte tady někoho? Ar-čia----no-s--a-----t-? A_ č__ k_ n___ p_________ A- č-a k- n-r- p-ž-s-a-e- ------------------------- Ar čia ką nors pažįstate? 0
Ne, neznám tady nikoho. N-, -aš--či--ni-k---e-------. N__ (___ č__ n____ n_________ N-, (-š- č-a n-e-o n-p-ž-s-u- ----------------------------- Ne, (aš) čia nieko nepažįstu. 0
ještě – už ne d-r-—--au-n----ne-e - n-d---ia- - n------u d__ — j__ n_ / n___ / n________ / n_______ d-r — j-u n- / n-b- / n-d-u-i-u / n-i-g-a- ------------------------------------------ dar — jau ne / nebe / nedaugiau / neilgiau 0
Zůstanete tady ještě dlouho? Ar dar il-ai -ūsi------? A_ d__ i____ b_____ č___ A- d-r i-g-i b-s-t- č-a- ------------------------ Ar dar ilgai būsite čia? 0
Ne, nezůstanu tady dlouho. Ne,--a-) či--j-----gai ne-ū--- /-bū-i----a--e-ei--ai. N__ (___ č__ j__ i____ n______ / b____ č__ n_________ N-, (-š- č-a j-u i-g-i n-b-s-u / b-s-u č-a n-b-i-g-i- ----------------------------------------------------- Ne, (aš) čia jau ilgai nebūsiu / būsiu čia nebeilgai. 0
ještě něco – už nic da----e- t--k-- -iek--d-u-i-u d__ š___ t___ — n____ d______ d-r š-e- t-e- — n-e-o d-u-i-u ----------------------------- dar šiek tiek — nieko daugiau 0
Chcete ještě něco k pití? A- -orėtu--t- da- k- n--- -šgert-? A_ n_________ d__ k_ n___ i_______ A- n-r-t-m-t- d-r k- n-r- i-g-r-i- ---------------------------------- Ar norėtumėte dar ko nors išgerti? 0
Ne, už nic nechci. N-- (a---d---iau-n--k---eno--u-/ n-eko--ebeno-i-. N__ (___ d______ n____ n______ / n____ n_________ N-, (-š- d-u-i-u n-e-o n-n-r-u / n-e-o n-b-n-r-u- ------------------------------------------------- Ne, (aš) daugiau nieko nenoriu / nieko nebenoriu. 0
už něco – ještě nic ja--k--/------r--—-da--n---o j__ k_ / k_ n___ — d__ n____ j-u k- / k- n-r- — d-r n-e-o ---------------------------- jau ką / ko nors — dar nieko 0
Jedl / jedla jste už něco? Ar--j--)-jau--o n-r- -------? A_ (____ j__ k_ n___ v_______ A- (-ū-) j-u k- n-r- v-l-ė-e- ----------------------------- Ar (jūs) jau ko nors valgėte? 0
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. Ne--(--- d-- nie---n-v--g--u. N__ (___ d__ n____ n_________ N-, (-š- d-r n-e-o n-v-l-i-u- ----------------------------- Ne, (aš) dar nieko nevalgiau. 0
ještě někdo – už nikdo d-r--a- (no-s)-— d----au-ni-kas d__ k__ (_____ — d______ n_____ d-r k-s (-o-s- — d-u-i-u n-e-a- ------------------------------- dar kas (nors) — daugiau niekas 0
Chce ještě někdo kávu? Ar --------no-i-k-vos? A_ d__ k__ n___ k_____ A- d-r k-s n-r- k-v-s- ---------------------- Ar dar kas nori kavos? 0
Ne, už nikdo. Ne,-dau--a- --e-a-. N__ d______ n______ N-, d-u-i-u n-e-a-. ------------------- Ne, daugiau niekas. 0

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…