Konverzační příručka

cs Příslovce   »   he ‫תארי הפועל‬

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

‫100 [מאה]‬

100 [me\'ah]

‫תארי הפועל‬

[te'arey hapo'al]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy ‫-ב-----ד------‬ ‫___ – ע____ ל__ ‫-ב- – ע-י-ן ל-‬ ---------------- ‫כבר – עדיין לא‬ 0
k-a--- -d-y---o k___ – a____ l_ k-a- – a-a-n l- --------------- kvar – adayn lo
Byl / a jste už někdy v Berlíně? ‫-י---כ---ב---י--‬ ‫____ כ__ ב_______ ‫-י-ת כ-ר ב-ר-י-?- ------------------ ‫היית כבר בברלין?‬ 0
h-it--hai- ---r bebe-lin? h_________ k___ b________ h-i-a-h-i- k-a- b-b-r-i-? ------------------------- haita/hait kvar beberlin?
Ne, ještě nikdy. ‫-א--ע-יין-ל--‬ ‫___ ע____ ל___ ‫-א- ע-י-ן ל-.- --------------- ‫לא, עדיין לא.‬ 0
l---ada-- --. l__ a____ l__ l-, a-a-n l-. ------------- lo, adayn lo.
někdo – nikdo ‫-יש---- א--א--‬ ‫_____ – א_ א___ ‫-י-ה- – א- א-ד- ---------------- ‫מישהו – אף אחד‬ 0
mi--e-u-– -f ex-d m______ – a_ e___ m-s-e-u – a- e-a- ----------------- mishehu – af exad
Znáte tady někoho? ‫א- / --מכ-ר / ה---- ---הו-‬ ‫__ / ה מ___ / ה כ__ מ______ ‫-ת / ה מ-י- / ה כ-ן מ-ש-ו-‬ ---------------------------- ‫את / ה מכיר / ה כאן מישהו?‬ 0
at-h-at--e--------rah -a'- m--h--u? a______ m____________ k___ m_______ a-a-/-t m-k-r-m-k-r-h k-'- m-s-e-u- ----------------------------------- atah/at mekir/mekirah ka'n mishehu?
Ne, neznám tady nikoho. ‫ל-, אני-לא---יר /---כ-ן--ף-אח--‬ ‫___ א__ ל_ מ___ / ה כ__ א_ א____ ‫-א- א-י ל- מ-י- / ה כ-ן א- א-ד-‬ --------------------------------- ‫לא, אני לא מכיר / ה כאן אף אחד.‬ 0
lo,---- l- m--i-/-e------k--n----e--d. l__ a__ l_ m____________ k___ a_ e____ l-, a-i l- m-k-r-m-k-r-h k-'- a- e-a-. -------------------------------------- lo, ani lo mekir/mekirah ka'n af exad.
ještě – už ne ‫עד--ן-–-כב- --‬ ‫_____ – כ__ ל__ ‫-ד-י- – כ-ר ל-‬ ---------------- ‫עדיין – כבר לא‬ 0
a---n –-k-ar lo a____ – k___ l_ a-a-n – k-a- l- --------------- adayn – kvar lo
Zůstanete tady ještě dlouho? ‫-ת-/-ה---א- /-ת-עוד--רב-?‬ ‫__ / ה נ___ / ת ע__ ה_____ ‫-ת / ה נ-א- / ת ע-ד ה-ב-?- --------------------------- ‫את / ה נשאר / ת עוד הרבה?‬ 0
a--h-a- ni-----/n--h'-re- ---h----h? a______ n________________ o_ h______ a-a-/-t n-s-'-r-n-s-'-r-t o- h-r-e-? ------------------------------------ atah/at nish'ar/nish'eret od harbeh?
Ne, nezůstanu tady dlouho. ‫ל-, א----א-נ----- ת--ו----ב- זמן.‬ ‫___ א__ ל_ נ___ / ת ע__ ה___ ז____ ‫-א- א-י ל- נ-א- / ת ע-ד ה-ב- ז-ן-‬ ----------------------------------- ‫לא, אני לא נשאר / ת עוד הרבה זמן.‬ 0
lo, -n--l- n--h--r/ni--'ere---- --r--h -m--. l__ a__ l_ n________________ o_ h_____ z____ l-, a-i l- n-s-'-r-n-s-'-r-t o- h-r-e- z-a-. -------------------------------------------- lo, ani lo nish'ar/nish'eret od harbeh zman.
ještě něco – už nic ‫--- -ש---– ל---ות-‬ ‫___ מ___ – ל_ י____ ‫-ו- מ-ה- – ל- י-ת-‬ -------------------- ‫עוד משהו – לא יותר‬ 0
od -a-heh- – -----t-r o_ m______ – l_ y____ o- m-s-e-u – l- y-t-r --------------------- od mashehu – lo yoter
Chcete ještě něco k pití? ‫-ר-ה ----ל-תות---- מ----‬ ‫____ / י ל____ ע__ מ_____ ‫-ר-ה / י ל-ת-ת ע-ד מ-ה-?- -------------------------- ‫תרצה / י לשתות עוד משהו?‬ 0
t-r---h/t----- lis---t--d-ma-heh-? t_____________ l______ o_ m_______ t-r-s-h-t-r-s- l-s-t-t o- m-s-e-u- ---------------------------------- tirtseh/tirtsi lishtot od mashehu?
Ne, už nic nechci. ‫--, אני-ל- -וצה-לש-ו--יות-.‬ ‫___ א__ ל_ ר___ ל____ י_____ ‫-א- א-י ל- ר-צ- ל-ת-ת י-ת-.- ----------------------------- ‫לא, אני לא רוצה לשתות יותר.‬ 0
l-,-----lo-r-tse--r--sah--i-h--- yot--. l__ a__ l_ r____________ l______ y_____ l-, a-i l- r-t-e-/-o-s-h l-s-t-t y-t-r- --------------------------------------- lo, ani lo rotseh/rotsah lishtot yoter.
už něco – ještě nic ‫-ב--מ----- עדי---כ---‬ ‫___ מ___ – ע____ כ____ ‫-ב- מ-ה- – ע-י-ן כ-ו-‬ ----------------------- ‫כבר משהו – עדיין כלום‬ 0
k-ar ma-h--u-– -d----k--m k___ m______ – a____ k___ k-a- m-s-e-u – a-a-n k-u- ------------------------- kvar mashehu – adayn klum
Jedl / jedla jste už něco? ‫-----------הו-‬ ‫____ כ__ מ_____ ‫-כ-ת כ-ר מ-ה-?- ---------------- ‫אכלת כבר משהו?‬ 0
akh--t-----alt kvar-m--h---? a_____________ k___ m_______ a-h-l-a-a-h-l- k-a- m-s-e-u- ---------------------------- akhalta/akhalt kvar mashehu?
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. ‫ל-- עד--- -א-אכלתי-ש-ם דב--‬ ‫___ ע____ ל_ א____ ש__ ד____ ‫-א- ע-י-ן ל- א-ל-י ש-ם ד-ר-‬ ----------------------------- ‫לא, עדיין לא אכלתי שום דבר.‬ 0
lo- -da-- ---a--al-----u-----a-. l__ a____ l_ a______ s___ d_____ l-, a-a-n l- a-h-l-i s-u- d-v-r- -------------------------------- lo, adayn lo akhalti shum davar.
ještě někdo – už nikdo ‫--ד ---ה----לא ------‬ ‫___ מ____ – ל_ א_ א___ ‫-ו- מ-ש-ו – ל- א- א-ד- ----------------------- ‫עוד מישהו – לא אף אחד‬ 0
od-mi-hehu-–--o -f e--d o_ m______ – l_ a_ e___ o- m-s-e-u – l- a- e-a- ----------------------- od mishehu – lo af exad
Chce ještě někdo kávu? ‫ע-----שהו-ר-צ- ק---‬ ‫___ מ____ ר___ ק____ ‫-ו- מ-ש-ו ר-צ- ק-ה-‬ --------------------- ‫עוד מישהו רוצה קפה?‬ 0
o----s-eh---ot--- qa--h? o_ m______ r_____ q_____ o- m-s-e-u r-t-e- q-f-h- ------------------------ od mishehu rotseh qafeh?
Ne, už nikdo. ‫ל---אף-א-ד ---רוצה-‬ ‫___ א_ א__ ל_ ר_____ ‫-א- א- א-ד ל- ר-צ-.- --------------------- ‫לא, אף אחד לא רוצה.‬ 0
l-, af exad-lo--otseh. l__ a_ e___ l_ r______ l-, a- e-a- l- r-t-e-. ---------------------- lo, af exad lo rotseh.

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…