Konverzační příručka

cs Příslovce   »   sr Прилози

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

100 [стотина]

100 [stotina]

Прилози

Prilozi

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy ве--је-но--- -ош--и-а-а в__ ј_____ – ј__ н_____ в-ћ ј-д-о- – ј-ш н-к-д- ----------------------- већ једном – још никада 0
ve---j--n-m – j-š --k-da v__ j_____ – j__ n_____ v-c- j-d-o- – j-š n-k-d- ------------------------ već jednom – još nikada
Byl / a jste už někdy v Berlíně? Је--е л---е------о----ли у ---л-ну? Ј____ л_ в__ ј_____ б___ у Б_______ Ј-с-е л- в-ћ ј-д-о- б-л- у Б-р-и-у- ----------------------------------- Јесте ли већ једном били у Берлину? 0
J-ste--i --ć -edn-m bi-i u -erl-n-? J____ l_ v__ j_____ b___ u B_______ J-s-e l- v-c- j-d-o- b-l- u B-r-i-u- ------------------------------------ Jeste li već jednom bili u Berlinu?
Ne, ještě nikdy. Н-, још н-ка--. Н__ ј__ н______ Н-, ј-ш н-к-д-. --------------- Не, још никада. 0
Ne--još ni---a. N__ j__ n______ N-, j-š n-k-d-. --------------- Ne, još nikada.
někdo – nikdo не-- --нико н___ – н___ н-к- – н-к- ----------- неко – нико 0
n----– --ko n___ – n___ n-k- – n-k- ----------- neko – niko
Znáte tady někoho? По---је-е -и овд- -е-о-а? П________ л_ о___ н______ П-з-а-е-е л- о-д- н-к-г-? ------------------------- Познајете ли овде некога? 0
P--n-je---li --de-n-koga? P________ l_ o___ n______ P-z-a-e-e l- o-d- n-k-g-? ------------------------- Poznajete li ovde nekoga?
Ne, neznám tady nikoho. Н-,-ј- н- поз-а--м о-де-н-ко--. Н__ ј_ н_ п_______ о___ н______ Н-, ј- н- п-з-а-е- о-д- н-к-г-. ------------------------------- Не, ја не познајем овде никога. 0
N-, -a ne--ozn--e- -vd---i-og-. N__ j_ n_ p_______ o___ n______ N-, j- n- p-z-a-e- o-d- n-k-g-. ------------------------------- Ne, ja ne poznajem ovde nikoga.
ještě – už ne јо--– -- више ј__ – н_ в___ ј-ш – н- в-ш- ------------- још – не више 0
jo- ---e --še j__ – n_ v___ j-š – n- v-š- ------------- još – ne više
Zůstanete tady ještě dlouho? О--а--т- л- ј-ш-д--о ов-е? О_______ л_ ј__ д___ о____ О-т-ј-т- л- ј-ш д-г- о-д-? -------------------------- Остајете ли још дуго овде? 0
O---j-t-----još d--- --de? O_______ l_ j__ d___ o____ O-t-j-t- l- j-š d-g- o-d-? -------------------------- Ostajete li još dugo ovde?
Ne, nezůstanu tady dlouho. Н-,----не-----јем -иш- --г--о--е. Н__ ј_ н_ о______ в___ д___ о____ Н-, ј- н- о-т-ј-м в-ш- д-г- о-д-. --------------------------------- Не, ја не остајем више дуго овде. 0
N-, ja--e o----em--iš- dugo -vd-. N__ j_ n_ o______ v___ d___ o____ N-, j- n- o-t-j-m v-š- d-g- o-d-. --------------------------------- Ne, ja ne ostajem više dugo ovde.
ještě něco – už nic још -е----- --ш---више ј__ н____ – н____ в___ ј-ш н-ш-о – н-ш-а в-ш- ---------------------- још нешто – ништа више 0
još n-š--------------e j__ n____ – n____ v___ j-š n-š-o – n-š-a v-š- ---------------------- još nešto – ništa više
Chcete ještě něco k pití? Жели-- ли--о- неш-о -о-ит-? Ж_____ л_ ј__ н____ п______ Ж-л-т- л- ј-ш н-ш-о п-п-т-? --------------------------- Желите ли још нешто попити? 0
Že--t- -i-j-š neš-- -op---? Ž_____ l_ j__ n____ p______ Ž-l-t- l- j-š n-š-o p-p-t-? --------------------------- Želite li još nešto popiti?
Ne, už nic nechci. Не---а-не жел-м-----а в--е. Н__ ј_ н_ ж____ н____ в____ Н-, ј- н- ж-л-м н-ш-а в-ш-. --------------------------- Не, ја не желим ништа више. 0
Ne--ja n- že--- -i-t--viš-. N__ j_ n_ ž____ n____ v____ N-, j- n- ž-l-m n-š-a v-š-. --------------------------- Ne, ja ne želim ništa više.
už něco – ještě nic ве--не----- --ш-ни--а в__ н____ – ј__ н____ в-ћ н-ш-о – ј-ш н-ш-а --------------------- већ нешто – још ништа 0
v-ć-n-št--– j---niš-a v__ n____ – j__ n____ v-c- n-š-o – j-š n-š-a ---------------------- već nešto – još ništa
Jedl / jedla jste už něco? Јест---------нешт---е-и? Ј____ л_ в__ н____ ј____ Ј-с-е л- в-ћ н-ш-о ј-л-? ------------------------ Јесте ли већ нешто јели? 0
J-st- -i v-ć-neš-- j--i? J____ l_ v__ n____ j____ J-s-e l- v-c- n-š-o j-l-? ------------------------- Jeste li već nešto jeli?
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. Н-- ---ј-ш нис-- н--т------/ -ел-. Н__ ј_ ј__ н____ н____ ј__ / ј____ Н-, ј- ј-ш н-с-м н-ш-а ј-о / ј-л-. ---------------------------------- Не, ја још нисам ништа јео / јела. 0
N----a -o- nis-m niš-a -eo-/ ----. N__ j_ j__ n____ n____ j__ / j____ N-, j- j-š n-s-m n-š-a j-o / j-l-. ---------------------------------- Ne, ja još nisam ništa jeo / jela.
ještě někdo – už nikdo ј-ш -ек- – н-----ише ј__ н___ – н___ в___ ј-ш н-к- – н-к- в-ш- -------------------- још неко – нико више 0
j-š-ne---- ni---vi-e j__ n___ – n___ v___ j-š n-k- – n-k- v-š- -------------------- još neko – niko više
Chce ještě někdo kávu? Ж-ли ли--о- не-о к-фу? Ж___ л_ ј__ н___ к____ Ж-л- л- ј-ш н-к- к-ф-? ---------------------- Жели ли још неко кафу? 0
Že-i li --š-n--o -a--? Ž___ l_ j__ n___ k____ Ž-l- l- j-š n-k- k-f-? ---------------------- Želi li još neko kafu?
Ne, už nikdo. Н-, ---о -и-е. Н__ н___ в____ Н-, н-к- в-ш-. -------------- Не, нико више. 0
Ne, niko--i--. N__ n___ v____ N-, n-k- v-š-. -------------- Ne, niko više.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + srbština (1-100) MP3 srbština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…