Konverzační příručka

cs Příslovce   »   hu Határozószavak

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

100 [száz]

Határozószavak

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština maďarština Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy má----y---r –--ég--o-a m__ e______ – m__ s___ m-r e-y-z-r – m-g s-h- ---------------------- már egyszer – még soha 0
Byl / a jste už někdy v Berlíně? V-lt-m-r-ö- --y--e- --rlinb--? V___ m__ ö_ e______ B_________ V-l- m-r ö- e-y-z-r B-r-i-b-n- ------------------------------ Volt már ön egyszer Berlinben? 0
Ne, ještě nikdy. N-m--mé-----a. N___ m__ s____ N-m- m-g s-h-. -------------- Nem, még soha. 0
někdo – nikdo va--ki-– -enki v_____ – s____ v-l-k- – s-n-i -------------- valaki – senki 0
Znáte tady někoho? I---r-ö----t vala--- -v-laki-e--? I____ ö_ i__ v______ (___________ I-m-r ö- i-t v-l-k-t (-a-a-i-e-)- --------------------------------- Ismer ön itt valakit (valakiket)? 0
Ne, neznám tady nikoho. N-m, n---i-m--e- i-t --nk--. N___ n__ i______ i__ s______ N-m- n-m i-m-r-k i-t s-n-i-. ---------------------------- Nem, nem ismerek itt senkit. 0
ještě – už ne m---– már --m m__ – m__ n__ m-g – m-r n-m ------------- még – már nem 0
Zůstanete tady ještě dlouho? So--i- m---d-m----t-? S_____ m____ m__ i___ S-k-i- m-r-d m-g i-t- --------------------- Sokáig marad még itt? 0
Ne, nezůstanu tady dlouho. Ne---már -em-soká-------d-k -t-. N___ m__ n__ s_____ m______ i___ N-m- m-r n-m s-k-i- m-r-d-k i-t- -------------------------------- Nem, már nem sokáig maradok itt. 0
ještě něco – už nic m-g v-l-mi –--e-mi m__ v_____ – s____ m-g v-l-m- – s-m-i ------------------ még valami – semmi 0
Chcete ještě něco k pití? Sz--etne még ------t-inni? S_______ m__ v______ i____ S-e-e-n- m-g v-l-m-t i-n-? -------------------------- Szeretne még valamit inni? 0
Ne, už nic nechci. Nem, --- -em --re- se-m--. N___ m__ n__ k____ s______ N-m- m-r n-m k-r-k s-m-i-. -------------------------- Nem, már nem kérek semmit. 0
už něco – ještě nic m-r v---m-t - m----e--it m__ v______ – m__ s_____ m-r v-l-m-t – m-g s-m-i- ------------------------ már valamit – még semmit 0
Jedl / jedla jste už něco? E-et- -á- -ala-it? E____ m__ v_______ E-e-t m-r v-l-m-t- ------------------ Evett már valamit? 0
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. Ne----é--n---e-t-m-----i-. N___ m__ n__ e____ s______ N-m- m-g n-m e-t-m s-m-i-. -------------------------- Nem, még nem ettem semmit. 0
ještě někdo – už nikdo m-g -a--ki-- --- --n-i m__ v_____ – m__ s____ m-g v-l-k- – m-r s-n-i ---------------------- még valaki – már senki 0
Chce ještě někdo kávu? S-e----e -é---al-ki-kávé-? S_______ m__ v_____ k_____ S-e-e-n- m-g v-l-k- k-v-t- -------------------------- Szeretne még valaki kávét? 0
Ne, už nikdo. Nem,-má-----ki. N___ m__ s_____ N-m- m-r s-n-i- --------------- Nem, már senki. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + maďarština (1-100) MP3 maďarština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…