Konverzační příručka

cs Příslovce   »   bg Наречия

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

100 [сто]

100 [sto]

Наречия

[Narechiya]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy ве---– ощ- -е в___ – о__ н_ в-ч- – о-е н- ------------- вече – още не 0
ve-he --osh-he ne v____ – o_____ n_ v-c-e – o-h-h- n- ----------------- veche – oshche ne
Byl / a jste už někdy v Berlíně? Б--и л--сте-ве-- ---ер-ин? Б___ л_ с__ в___ в Б______ Б-л- л- с-е в-ч- в Б-р-и-? -------------------------- Били ли сте вече в Берлин? 0
B--- li st- -e----v-B-rl-n? B___ l_ s__ v____ v B______ B-l- l- s-e v-c-e v B-r-i-? --------------------------- Bili li ste veche v Berlin?
Ne, ještě nikdy. Не,---- н-. Н__ о__ н__ Н-, о-е н-. ----------- Не, още не. 0
N-,-o-hc-e-ne. N__ o_____ n__ N-, o-h-h- n-. -------------- Ne, oshche ne.
někdo – nikdo н--ой --н-к-й н____ – н____ н-к-й – н-к-й ------------- някой – никой 0
n-akoy --n--oy n_____ – n____ n-a-o- – n-k-y -------------- nyakoy – nikoy
Znáte tady někoho? П---а-а-е ли няко----ук? П________ л_ н_____ т___ П-з-а-а-е л- н-к-г- т-к- ------------------------ Познавате ли някого тук? 0
Po-nav-te--i --a---o----? P________ l_ n______ t___ P-z-a-a-e l- n-a-o-o t-k- ------------------------- Poznavate li nyakogo tuk?
Ne, neznám tady nikoho. Не, не---з--ва- ник-г- тук. Н__ н_ п_______ н_____ т___ Н-, н- п-з-а-а- н-к-г- т-к- --------------------------- Не, не познавам никого тук. 0
N-, ne--o-----m n----o--uk. N__ n_ p_______ n_____ t___ N-, n- p-z-a-a- n-k-g- t-k- --------------------------- Ne, ne poznavam nikogo tuk.
ještě – už ne о-е - н--а о__ – н___ о-е – н-м- ---------- още – няма 0
osh--e – -ya-a o_____ – n____ o-h-h- – n-a-a -------------- oshche – nyama
Zůstanete tady ještě dlouho? Ще о-т--ет---- о-- дълг- т--? Щ_ о_______ л_ о__ д____ т___ Щ- о-т-н-т- л- о-е д-л-о т-к- ----------------------------- Ще останете ли още дълго тук? 0
Sh----o-t--e-- li--s---e -ylg----k? S____ o_______ l_ o_____ d____ t___ S-c-e o-t-n-t- l- o-h-h- d-l-o t-k- ----------------------------------- Shche ostanete li oshche dylgo tuk?
Ne, nezůstanu tady dlouho. Не---ям- да о-т-н---ъ-го -у-. Н__ н___ д_ о_____ д____ т___ Н-, н-м- д- о-т-н- д-л-о т-к- ----------------------------- Не, няма да остана дълго тук. 0
N---ny-----a os-a-- --l-o-tuk. N__ n____ d_ o_____ d____ t___ N-, n-a-a d- o-t-n- d-l-o t-k- ------------------------------ Ne, nyama da ostana dylgo tuk.
ještě něco – už nic още-нещо-–--ищо-повече о__ н___ – н___ п_____ о-е н-щ- – н-щ- п-в-ч- ---------------------- още нещо – нищо повече 0
osh--- --shch----nis---- -oveche o_____ n______ – n______ p______ o-h-h- n-s-c-o – n-s-c-o p-v-c-e -------------------------------- oshche neshcho – nishcho poveche
Chcete ještě něco k pití? Же--ет- -и --е н----за--и-н-? Ж______ л_ о__ н___ з_ п_____ Ж-л-е-е л- о-е н-щ- з- п-е-е- ----------------------------- Желаете ли още нещо за пиене? 0
Z-e-a-t---i -s-ch---es---o--a-pien-? Z_______ l_ o_____ n______ z_ p_____ Z-e-a-t- l- o-h-h- n-s-c-o z- p-e-e- ------------------------------------ Zhelaete li oshche neshcho za piene?
Ne, už nic nechci. Н-,-не--ела---ищ- по-е-е. Н__ н_ ж____ н___ п______ Н-, н- ж-л-я н-щ- п-в-ч-. ------------------------- Не, не желая нищо повече. 0
Ne---e z---ay- n-sh-ho-po--che. N__ n_ z______ n______ p_______ N-, n- z-e-a-a n-s-c-o p-v-c-e- ------------------------------- Ne, ne zhelaya nishcho poveche.
už něco – ještě nic ве---н--о-- ощ- ни-о в___ н___ – о__ н___ в-ч- н-щ- – о-е н-щ- -------------------- вече нещо – още нищо 0
vec---nesh-ho---o----- nis---o v____ n______ – o_____ n______ v-c-e n-s-c-o – o-h-h- n-s-c-o ------------------------------ veche neshcho – oshche nishcho
Jedl / jedla jste už něco? Я-охт- -- в-ч--не--? Я_____ л_ в___ н____ Я-о-т- л- в-ч- н-щ-? -------------------- Ядохте ли вече нещо? 0
Y-dok--e -i--e--- ne-hcho? Y_______ l_ v____ n_______ Y-d-k-t- l- v-c-e n-s-c-o- -------------------------- Yadokhte li veche neshcho?
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. Н-,-о-е----- ---съ- я-. Н__ о__ н___ н_ с__ я__ Н-, о-е н-щ- н- с-м я-. ----------------------- Не, още нищо не съм ял. 0
Ne-----c-e-n-s-cho -e s-m-ya-. N__ o_____ n______ n_ s__ y___ N-, o-h-h- n-s-c-o n- s-m y-l- ------------------------------ Ne, oshche nishcho ne sym yal.
ještě někdo – už nikdo ощ--н-кой---ник-й п-в--е о__ н____ – н____ п_____ о-е н-к-й – н-к-й п-в-ч- ------------------------ още някой – никой повече 0
o---he-nyakoy-– -ik-y--o---he o_____ n_____ – n____ p______ o-h-h- n-a-o- – n-k-y p-v-c-e ----------------------------- oshche nyakoy – nikoy poveche
Chce ještě někdo kávu? Жела- л--о---ня-ой-к--е? Ж____ л_ о__ н____ к____ Ж-л-е л- о-е н-к-й к-ф-? ------------------------ Желае ли още някой кафе? 0
Z---a- ----shch- nya-o------? Z_____ l_ o_____ n_____ k____ Z-e-a- l- o-h-h- n-a-o- k-f-? ----------------------------- Zhelae li oshche nyakoy kafe?
Ne, už nikdo. Не, н-кой. Н__ н_____ Н-, н-к-й- ---------- Не, никой. 0
Ne- n--oy. N__ n_____ N-, n-k-y- ---------- Ne, nikoy.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + bulharština (1-100) MP3 bulharština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…