Konverzační příručka

cs Příslovce   »   sl Adverbi (prislovi)

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

100 [sto]

Adverbi (prislovi)

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovinština Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy že--n--a--------a-)-–-še niko-i ž_ e_____ (__ k____ – š_ n_____ ž- e-k-a- (-e k-a-) – š- n-k-l- ------------------------------- že enkrat (že kdaj) – še nikoli 0
Byl / a jste už někdy v Berlíně? Ali --- ž- bi-i-kda- v-B-rl-n-? A__ s__ ž_ b___ k___ v B_______ A-i s-e ž- b-l- k-a- v B-r-i-u- ------------------------------- Ali ste že bili kdaj v Berlinu? 0
Ne, ještě nikdy. N---š- ni-o--. N__ š_ n______ N-, š- n-k-l-. -------------- Ne, še nikoli. 0
někdo – nikdo ne-do-– nih-e n____ – n____ n-k-o – n-h-e ------------- nekdo – nihče 0
Znáte tady někoho? P-z-a-e--uk-j ko--? P______ t____ k____ P-z-a-e t-k-j k-g-? ------------------- Poznate tukaj koga? 0
Ne, neznám tady nikoho. N-, tu--- n- -oz--m---k-g--. N__ t____ n_ p_____ n_______ N-, t-k-j n- p-z-a- n-k-g-r- ---------------------------- Ne, tukaj ne poznam nikogar. 0
ještě – už ne š--– n-č-več š_ – n__ v__ š- – n-č v-č ------------ še – nič več 0
Zůstanete tady ještě dlouho? A-----taja---še d--g--tu? A__ o_______ š_ d____ t__ A-i o-t-j-t- š- d-l-o t-? ------------------------- Ali ostajate še dolgo tu? 0
Ne, nezůstanu tady dlouho. Ne-----osta--m--eč--o-go -u. N__ n_ o______ v__ d____ t__ N-, n- o-t-n-m v-č d-l-o t-. ---------------------------- Ne, ne ostanem več dolgo tu. 0
ještě něco – už nic š---n-)-aj - --- več š_ (______ – n__ v__ š- (-e-k-j – n-č v-č -------------------- še (ne)kaj – nič več 0
Chcete ještě něco k pití? B- -a-i------- p-p--i? B_ r___ š_ k__ p______ B- r-d- š- k-j p-p-l-? ---------------------- Bi radi še kaj popili? 0
Ne, už nic nechci. N-,--- ž-li- --č v-č. N__ n_ ž____ n__ v___ N-, n- ž-l-m n-č v-č- --------------------- Ne, ne želim nič več. 0
už něco – ještě nic ž----e-k-j-- -e-nič ž_ (______ – š_ n__ ž- (-e-k-j – š- n-č ------------------- že (ne)kaj – še nič 0
Jedl / jedla jste už něco? Ali--t---e--aj--o---l-? A__ s__ ž_ k__ p_______ A-i s-e ž- k-j p-j-d-i- ----------------------- Ali ste že kaj pojedli? 0
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. N-, -ič--- --s-m p--e-e- -poj-d-a). N__ n__ š_ n____ p______ (_________ N-, n-č š- n-s-m p-j-d-l (-o-e-l-)- ----------------------------------- Ne, nič še nisem pojedel (pojedla). 0
ještě někdo – už nikdo š- (-e-k---–-nihč---eč š_ (______ – n____ v__ š- (-e-k-o – n-h-e v-č ---------------------- še (ne)kdo – nihče več 0
Chce ještě někdo kávu? B--š--k-------k-v-? B_ š_ k__ r__ k____ B- š- k-o r-d k-v-? ------------------- Bi še kdo rad kavo? 0
Ne, už nikdo. N-, n-h-- --č. N__ n____ v___ N-, n-h-e v-č- -------------- Ne, nihče več. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + slovinština (1-100) MP3 slovinština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…