Konverzační příručka

cs Příslovce   »   nn Adverb

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

100 [hundre]

Adverb

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy no----go---- -ldri n____ g___ - a____ n-k-n g-n- - a-d-i ------------------ nokon gong - aldri 0
Byl / a jste už někdy v Berlíně? H-r-du---kon go-g ---e----er-i-? H__ d_ n____ g___ v___ i B______ H-r d- n-k-n g-n- v-r- i B-r-i-? -------------------------------- Har du nokon gong vore i Berlin? 0
Ne, ještě nikdy. Ne--------. N___ a_____ N-i- a-d-i- ----------- Nei, aldri. 0
někdo – nikdo n--on---i-g-n n____ - i____ n-k-n - i-g-n ------------- nokon - ingen 0
Znáte tady někoho? K-enn-- -u-noko- her? K______ d_ n____ h___ K-e-n-r d- n-k-n h-r- --------------------- Kjenner du nokon her? 0
Ne, neznám tady nikoho. N--,----kjenn-r-in--- h-r. N___ e_ k______ i____ h___ N-i- e- k-e-n-r i-g-n h-r- -------------------------- Nei, eg kjenner ingen her. 0
ještě – už ne enn------kje------r e___ - i____ l_____ e-n- - i-k-e l-n-e- ------------------- enno - ikkje lenger 0
Zůstanete tady ještě dlouho? S-a- du---r- h-r ei -t--d-en-o? S___ d_ v___ h__ e_ s____ e____ S-a- d- v-r- h-r e- s-u-d e-n-? ------------------------------- Skal du vere her ei stund enno? 0
Ne, nezůstanu tady dlouho. Nei- eg-skal--kk-- ------e- ------. N___ e_ s___ i____ v___ h__ l______ N-i- e- s-a- i-k-e v-r- h-r l-n-e-. ----------------------------------- Nei, eg skal ikkje vere her lenger. 0
ještě něco – už nic l--- ---r---ikk-e me-r l___ m___ - i____ m___ l-t- m-i- - i-k-e m-i- ---------------------- litt meir - ikkje meir 0
Chcete ještě něco k pití? V-l--u-ha li-- me-r----rik-e? V__ d_ h_ l___ m___ å d______ V-l d- h- l-t- m-i- å d-i-k-? ----------------------------- Vil du ha litt meir å drikke? 0
Ne, už nic nechci. Ne- -ak-,-e---i---kkj--ha m---. N__ t____ e_ v__ i____ h_ m____ N-i t-k-, e- v-l i-k-e h- m-i-. ------------------------------- Nei takk, eg vil ikkje ha meir. 0
už něco – ještě nic a---r--e---i--j--e--o a_______ - i____ e___ a-l-r-i- - i-k-e e-n- --------------------- allereie - ikkje enno 0
Jedl / jedla jste už něco? H----- all--e-- ete? H__ d_ a_______ e___ H-r d- a-l-r-i- e-e- -------------------- Har du allereie ete? 0
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. N--,--g-h----kkje--t---nn-. N___ e_ h__ i____ e__ e____ N-i- e- h-r i-k-e e-e e-n-. --------------------------- Nei, eg har ikkje ete enno. 0
ještě někdo – už nikdo f-ei-- - ---e--f-eire f_____ - i____ f_____ f-e-r- - i-g-n f-e-r- --------------------- fleire - ingen fleire 0
Chce ještě někdo kávu? E---e- --e--e s-- vil-ha k-ff-? E_ d__ f_____ s__ v__ h_ k_____ E- d-t f-e-r- s-m v-l h- k-f-i- ------------------------------- Er det fleire som vil ha kaffi? 0
Ne, už nikdo. Ne-,-ing-n fl----. N___ i____ f______ N-i- i-g-n f-e-r-. ------------------ Nei, ingen fleire. 0

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…