Konverzační příručka

cs Příslovce   »   ku Hokerên çawaniyê

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

100 [sed]

Hokerên çawaniyê

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kurdština Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy be---ca---ê --qet b___ c_____ - q__ b-r- c-r-k- - q-t ----------------- berê carekê - qet 0
Byl / a jste už někdy v Berlíně? H-n be-- c-rekê--i--erlî-----n? H__ b___ c_____ l_ B______ m___ H-n b-r- c-r-k- l- B-r-î-ê m-n- ------------------------------- Hûn berê carekê li Berlînê man? 0
Ne, ještě nikdy. N-----t ---am. N__ q__ n_____ N-, q-t n-m-m- -------------- Na, qet nemam. 0
někdo – nikdo kes---- -u --s k____ - t_ k__ k-s-k - t- k-s -------------- kesek - tu kes 0
Znáte tady někoho? L- --- kese-î -----i---? L_ v__ k_____ n__ d_____ L- v-r k-s-k- n-s d-k-n- ------------------------ Li vir kesekî nas dikin? 0
Ne, neznám tady nikoho. N-- ----i-v-r-t-------n-s -a-i-. N__ e_ l_ v__ t_ k___ n__ n_____ N-, e- l- v-r t- k-s- n-s n-k-m- -------------------------------- Na, ez li vir tu kesî nas nakim. 0
ještě – už ne h---- -----a h__ - ê__ n_ h-n - ê-î n- ------------ hîn - êdî na 0
Zůstanete tady ještě dlouho? Hû-----în---lekî l--vir-bi-îni-? H__ ê h__ g_____ l_ v__ b_______ H-n ê h-n g-l-k- l- v-r b-m-n-n- -------------------------------- Hûn ê hîn gelekî li vir bimînin? 0
Ne, nezůstanu tady dlouho. Na- ê----i---r--êde-i- na---im. N__ ê__ l_ v__ z______ n_______ N-, ê-î l- v-r z-d-t-r n-m-n-m- ------------------------------- Na, êdî li vir zêdetir namînim. 0
ještě něco – už nic t---e- din-- t---işt t_____ d__ - t_ t___ t-ş-e- d-n - t- t-ş- -------------------- tiştek din - tu tişt 0
Chcete ještě něco k pití? Hûn di---z-- t--te--------î -e----? H__ d_______ t______ d__ j_ v______ H-n d-x-a-i- t-ş-e-î d-n j- v-x-i-? ----------------------------------- Hûn dixwazin tiştekî din jî vexwin? 0
Ne, už nic nechci. Na- ---t-ş--kî --- -ax-az--. N__ t_ t______ d__ n________ N-, t- t-ş-e-î d-n n-x-a-i-. ---------------------------- Na, tu tiştekî din naxwazim. 0
už něco – ještě nic e--l--- --n na e____ - h__ n_ e-i-î - h-n n- -------------- ewilî - hîn na 0
Jedl / jedla jste už něco? W- e--------t--t--wa-? W_ e____ t_ t___ x____ W- e-i-î t- t-ş- x-a-? ---------------------- We ewilî tu tişt xwar? 0
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. N-, -i--hî---iştek--exw--i--. N__ m__ h__ t_____ n_________ N-, m-n h-n t-ş-e- n-x-a-i-e- ----------------------------- Na, min hîn tiştek nexwariye. 0
ještě někdo – už nikdo y-ke-- di-- ê-î -- --- ti-e y_____ d___ ê__ t_ k__ t___ y-k-/- d-n- ê-î t- k-s t-n- --------------------------- yeke/î din- êdî tu kes tine 0
Chce ještě někdo kávu? Kes-k-----eh-- di-w--e-he--? K_______ q____ d______ h____ K-s-k-/- q-h-e d-x-a-e h-y-? ---------------------------- Kesekî/ê qehwe dixwaze heye? 0
Ne, už nikdo. Na,-----e-----w--e. N__ t_ k__ n_______ N-, t- k-s n-x-a-e- ------------------- Na, tu kes naxwaze. 0

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…