Konverzační příručka

cs Příslovce   »   kk Үстеулер

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

100 [жүз]

100 [jüz]

Үстеулер

Üstewler

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy б-рын-соңды – е--а--н б__________ – е______ б-р-н-с-ң-ы – е-қ-ш-н --------------------- бұрын-соңды – ешқашан 0
bur-n---ñ-ı-–-eşqa-an b__________ – e______ b-r-n-s-ñ-ı – e-q-ş-n --------------------- burın-soñdı – eşqaşan
Byl / a jste už někdy v Berlíně? Б--ын-с--д- ---линде -о--п па---і-і-/дер? Б__________ Б_______ б____ п_ е__________ Б-р-н-с-ң-ы Б-р-и-д- б-л-п п- е-і-і-/-е-? ----------------------------------------- Бұрын-соңды Берлинде болып па едіңіз/дер? 0
Bu--n-s-ñ-ı -er--nd- bo-ıp -a-----i- / d-r? B__________ B_______ b____ p_ e_____ / d___ B-r-n-s-ñ-ı B-r-ï-d- b-l-p p- e-i-i- / d-r- ------------------------------------------- Burın-soñdı Berlïnde bolıp pa ediñiz / der?
Ne, ještě nikdy. Жоқ, е--а-------м----мын. Ж___ е______ б___________ Ж-қ- е-қ-ш-н б-л-а-а-м-н- ------------------------- Жоқ, ешқашан болмағанмын. 0
Joq--e--a--n bol-a------. J___ e______ b___________ J-q- e-q-ş-n b-l-a-a-m-n- ------------------------- Joq, eşqaşan bolmağanmın.
někdo – nikdo бір-- – е-к-м б____ – е____ б-р-у – е-к-м ------------- біреу – ешкім 0
b--ew-–-eş-im b____ – e____ b-r-w – e-k-m ------------- birew – eşkim
Znáte tady někoho? М-нд------у-і-тан---з б-? М____ б______ т______ б__ М-н-а б-р-у-і т-н-с-з б-? ------------------------- Мұнда біреуді танисыз ба? 0
Mund- bi-e-d---a-ïs-- ba? M____ b______ t______ b__ M-n-a b-r-w-i t-n-s-z b-? ------------------------- Munda birewdi tanïsız ba?
Ne, neznám tady nikoho. Ж--,---н м-н-а--шкі-д--та---аймы-. Ж___ м__ м____ е______ т__________ Ж-қ- м-н м-н-а е-к-м-і т-н-м-й-ы-. ---------------------------------- Жоқ, мен мұнда ешкімді танымаймын. 0
Jo-,-----m---a --ki----tan-may-ın. J___ m__ m____ e______ t__________ J-q- m-n m-n-a e-k-m-i t-n-m-y-ı-. ---------------------------------- Joq, men munda eşkimdi tanımaymın.
ještě – už ne т-ғы - -нді т___ – е___ т-ғ- – е-д- ----------- тағы – енді 0
t--ı --e-di t___ – e___ t-ğ- – e-d- ----------- tağı – endi
Zůstanete tady ještě dlouho? М-н-а ----ұза------сы- ба? М____ ә__ ұ___ б______ б__ М-н-а ә-і ұ-а- б-л-с-з б-? -------------------------- Мұнда әлі ұзақ боласыз ба? 0
Mun-a---- u--- ---as-z---? M____ ä__ u___ b______ b__ M-n-a ä-i u-a- b-l-s-z b-? -------------------------- Munda äli uzaq bolasız ba?
Ne, nezůstanu tady dlouho. Жоқ, --н м-н---енді---ақ-бо-м-й--н. Ж___ м__ м____ е___ ұ___ б_________ Ж-қ- м-н м-н-а е-д- ұ-а- б-л-а-м-н- ----------------------------------- Жоқ, мен мұнда енді ұзақ болмаймын. 0
Jo-,-m-n-mu-da ---- u-a---olmaym--. J___ m__ m____ e___ u___ b_________ J-q- m-n m-n-a e-d- u-a- b-l-a-m-n- ----------------------------------- Joq, men munda endi uzaq bolmaymın.
ještě něco – už nic та-ы----д-ң----е--е-е т___ б______ – е_____ т-ғ- б-р-е-е – е-т-ң- --------------------- тағы бірдеңе – ештеңе 0
ta-ı ---de-e-–--şte-e t___ b______ – e_____ t-ğ- b-r-e-e – e-t-ñ- --------------------- tağı birdeñe – eşteñe
Chcete ještě něco k pití? Тағ--б-рд-ңе-ішкі-і- к-- --? Т___ б______ і______ к__ м__ Т-ғ- б-р-е-е і-к-ң-з к-л м-? ---------------------------- Тағы бірдеңе ішкіңіз кел ме? 0
T--- bi--e-e----i-iz-kel me? T___ b______ i______ k__ m__ T-ğ- b-r-e-e i-k-ñ-z k-l m-? ---------------------------- Tağı birdeñe işkiñiz kel me?
Ne, už nic nechci. Жо---е--і--шт--е-ке--к ---с. Ж___ е___ е_____ к____ е____ Ж-қ- е-д- е-т-ң- к-р-к е-е-. ---------------------------- Жоқ, енді ештеңе керек емес. 0
J-------- eşt-ñ----re------. J___ e___ e_____ k____ e____ J-q- e-d- e-t-ñ- k-r-k e-e-. ---------------------------- Joq, endi eşteñe kerek emes.
už něco – ještě nic б--д----- --і е--е-е б______ – ә__ е_____ б-р-е-е – ә-і е-т-ң- -------------------- бірдеңе – әлі ештеңе 0
bir---- --ä-- -ş--ñe b______ – ä__ e_____ b-r-e-e – ä-i e-t-ñ- -------------------- birdeñe – äli eşteñe
Jedl / jedla jste už něco? С-- б-рд-ңе ----а---ңы---а? С__ б______ ж__ а______ б__ С-з б-р-е-е ж-п а-д-ң-з б-? --------------------------- Сіз бірдеңе жеп алдыңыз ба? 0
S-z bi-d------- --d-ñız--a? S__ b______ j__ a______ b__ S-z b-r-e-e j-p a-d-ñ-z b-? --------------------------- Siz birdeñe jep aldıñız ba?
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. Ж-қ,-ме---л- -ш-еңе-жеге----қпы-. Ж___ м__ ә__ е_____ ж____ ж______ Ж-қ- м-н ә-і е-т-ң- ж-г-н ж-қ-ы-. --------------------------------- Жоқ, мен әлі ештеңе жеген жоқпын. 0
J--, -e- --i e-t----je----joq---. J___ m__ ä__ e_____ j____ j______ J-q- m-n ä-i e-t-ñ- j-g-n j-q-ı-. --------------------------------- Joq, men äli eşteñe jegen joqpın.
ještě někdo – už nikdo та-----ре--- енді-ешк-м т___ б____ – е___ е____ т-ғ- б-р-у – е-д- е-к-м ----------------------- тағы біреу – енді ешкім 0
ta-- --rew-- e-------im t___ b____ – e___ e____ t-ğ- b-r-w – e-d- e-k-m ----------------------- tağı birew – endi eşkim
Chce ještě někdo kávu? Тағы----е-----е --е м-? Т___ б____ к___ і__ м__ Т-ғ- б-р-у к-ф- і-е м-? ----------------------- Тағы біреу кофе іше ме? 0
T--ı ---e- ko-e-iş--me? T___ b____ k___ i__ m__ T-ğ- b-r-w k-f- i-e m-? ----------------------- Tağı birew kofe işe me?
Ne, už nikdo. Жо-,-е--і-еш----іш---д-. Ж___ е___ е____ і_______ Ж-қ- е-д- е-к-м і-п-й-і- ------------------------ Жоқ, енді ешкім ішпейді. 0
J-q, e-d- --ki- -ş-e-d-. J___ e___ e____ i_______ J-q- e-d- e-k-m i-p-y-i- ------------------------ Joq, endi eşkim işpeydi.

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…