Slovníček fráz

sk Vedľajšie vety s či   »   el Δευτερεύουσες προτάσεις με αν

93 [deväťdesiattri]

Vedľajšie vety s či

Vedľajšie vety s či

93 [ενενήντα τρία]

93 [enenḗnta tría]

Δευτερεύουσες προτάσεις με αν

Deutereúouses protáseis me an

Vyberte, ako chcete vidieť preklad:   
slovenčina gréčtina Prehrať Viac
Neviem, či ma ľúbi. Δεν--έ----ν -ε ----ά--. Δ__ ξ___ α_ μ_ α_______ Δ-ν ξ-ρ- α- μ- α-α-ά-ι- ----------------------- Δεν ξέρω αν με αγαπάει. 0
D-- x--- an me a--pá-i. D__ x___ a_ m_ a_______ D-n x-r- a- m- a-a-á-i- ----------------------- Den xérō an me agapáei.
Neviem, či sa vráti. Δ-ν-ξέρω---------ρ-σ--. Δ__ ξ___ α_ θ_ γ_______ Δ-ν ξ-ρ- α- θ- γ-ρ-σ-ι- ----------------------- Δεν ξέρω αν θα γυρίσει. 0
D--------an-tha---rí-e-. D__ x___ a_ t__ g_______ D-n x-r- a- t-a g-r-s-i- ------------------------ Den xérō an tha gyrísei.
Neviem, či mi zavolá. Δ-- ---ω--ν-θ---ο---ηλε-ω---ει. Δ__ ξ___ α_ θ_ μ__ τ___________ Δ-ν ξ-ρ- α- θ- μ-υ τ-λ-φ-ν-σ-ι- ------------------------------- Δεν ξέρω αν θα μου τηλεφωνήσει. 0
Den-x-r- a----a--o- --lep-------. D__ x___ a_ t__ m__ t____________ D-n x-r- a- t-a m-u t-l-p-ō-ḗ-e-. --------------------------------- Den xérō an tha mou tēlephōnḗsei.
Či ma vôbec ľúbi? Άραγε μ--αγα-άει; Ά____ μ_ α_______ Ά-α-ε μ- α-α-ά-ι- ----------------- Άραγε με αγαπάει; 0
Á-age m--a--p---? Á____ m_ a_______ Á-a-e m- a-a-á-i- ----------------- Árage me agapáei?
Či sa vôbec vráti? Ά-α-ε--α----ίσ--; Ά____ θ_ γ_______ Ά-α-ε θ- γ-ρ-σ-ι- ----------------- Άραγε θα γυρίσει; 0
Árage t-a-gy-ís--? Á____ t__ g_______ Á-a-e t-a g-r-s-i- ------------------ Árage tha gyrísei?
Či mi vôbec zavolá? Άραγ--θα μ- π------ηλ-φ---; Ά____ θ_ μ_ π____ τ________ Ά-α-ε θ- μ- π-ρ-ι τ-λ-φ-ν-; --------------------------- Άραγε θα με πάρει τηλέφωνο; 0
Ár-g- tha -e -árei-tēlép--n-? Á____ t__ m_ p____ t_________ Á-a-e t-a m- p-r-i t-l-p-ō-o- ----------------------------- Árage tha me párei tēléphōno?
Pýtam sa, či na mňa myslí. Αν--ω----------με σ-έφ-ε--ι. Α__________ α_ μ_ σ_________ Α-α-ω-ι-μ-ι α- μ- σ-έ-τ-τ-ι- ---------------------------- Αναρωτιέμαι αν με σκέφτεται. 0
A-arō---m-i-a- m--sk--h---a-. A__________ a_ m_ s__________ A-a-ō-i-m-i a- m- s-é-h-e-a-. ----------------------------- Anarōtiémai an me sképhtetai.
Pýtam sa, či má nejakú druhú. Ανα-ωτιέμα---ν-έ-ει--λλ-. Α__________ α_ έ___ ά____ Α-α-ω-ι-μ-ι α- έ-ε- ά-λ-. ------------------------- Αναρωτιέμαι αν έχει άλλη. 0
A--rō-iém-- a--é-h-i-á---. A__________ a_ é____ á____ A-a-ō-i-m-i a- é-h-i á-l-. -------------------------- Anarōtiémai an échei állē.
Pýtam sa, či klame. Αν-ρωτιέμαι αν---ει -έ---α. Α__________ α_ λ___ ψ______ Α-α-ω-ι-μ-ι α- λ-ε- ψ-μ-τ-. --------------------------- Αναρωτιέμαι αν λέει ψέματα. 0
An-rō-ié----a--l--- psémata. A__________ a_ l___ p_______ A-a-ō-i-m-i a- l-e- p-é-a-a- ---------------------------- Anarōtiémai an léei psémata.
Či len na mňa myslí? Άραγε -- -κέ-τ-τα-; Ά____ μ_ σ_________ Ά-α-ε μ- σ-έ-τ-τ-ι- ------------------- Άραγε με σκέφτεται; 0
Á--g- me--kép-te-a-? Á____ m_ s__________ Á-a-e m- s-é-h-e-a-? -------------------- Árage me sképhtetai?
Či len nemá nejakú druhú? Άρ-γ- έχε- ά-λη; Ά____ έ___ ά____ Ά-α-ε έ-ε- ά-λ-; ---------------- Άραγε έχει άλλη; 0
Á-ag---chei á--ē? Á____ é____ á____ Á-a-e é-h-i á-l-? ----------------- Árage échei állē?
Či len hovorí pravdu? Άρ--ε -έε---η---λή-ε-α; Ά____ λ___ τ__ α_______ Ά-α-ε λ-ε- τ-ν α-ή-ε-α- ----------------------- Άραγε λέει την αλήθεια; 0
Á---- l--i t-- --ḗ-----? Á____ l___ t__ a________ Á-a-e l-e- t-n a-ḗ-h-i-? ------------------------ Árage léei tēn alḗtheia?
Pochybujem o tom, či ma má skutočne rád. Α---β---ω -ν--ο------- πρ--μα-ι--. Α________ α_ τ__ α____ π__________ Α-φ-β-λ-ω α- τ-υ α-έ-ω π-α-μ-τ-κ-. ---------------------------------- Αμφιβάλλω αν του αρέσω πραγματικά. 0
A-p--b-l-ō -- tou-ar-sō -r-gma---á. A_________ a_ t__ a____ p__________ A-p-i-á-l- a- t-u a-é-ō p-a-m-t-k-. ----------------------------------- Amphibállō an tou arésō pragmatiká.
Pochybujem o tom, či mi napíše. Αμ-ι-ά--ω--ν------- γ----ι. Α________ α_ θ_ μ__ γ______ Α-φ-β-λ-ω α- θ- μ-υ γ-ά-ε-. --------------------------- Αμφιβάλλω αν θα μου γράψει. 0
A-ph--á-lō a----a------r--sei. A_________ a_ t__ m__ g_______ A-p-i-á-l- a- t-a m-u g-á-s-i- ------------------------------ Amphibállō an tha mou grápsei.
Pochybujem o tom, či sa so mnou ožení. Α-φ---λ-ω -- -- με -------τεί. Α________ α_ θ_ μ_ π__________ Α-φ-β-λ-ω α- θ- μ- π-ν-ρ-υ-ε-. ------------------------------ Αμφιβάλλω αν θα με παντρευτεί. 0
Amp-i---l--an th---- -ant-e-teí. A_________ a_ t__ m_ p__________ A-p-i-á-l- a- t-a m- p-n-r-u-e-. -------------------------------- Amphibállō an tha me pantreuteí.
Ći ma má len naozaj rád? Άρ-γε-του -ρέ-------αλή-εια; Ά____ τ__ α____ σ__ α_______ Ά-α-ε τ-υ α-έ-ω σ-α α-ή-ε-α- ---------------------------- Άραγε του αρέσω στα αλήθεια; 0
Ár-g--t-u --ésō -t- ----h---? Á____ t__ a____ s__ a________ Á-a-e t-u a-é-ō s-a a-ḗ-h-i-? ----------------------------- Árage tou arésō sta alḗtheia?
Či mi len napíše? Ά-α-ε -----υ ----ε-; Ά____ θ_ μ__ γ______ Ά-α-ε θ- μ-υ γ-ά-ε-; -------------------- Άραγε θα μου γράψει; 0
Á-age t-- m-u--rápsei? Á____ t__ m__ g_______ Á-a-e t-a m-u g-á-s-i- ---------------------- Árage tha mou grápsei?
Či sa len so mnou ožení? Άραγε θα-με-παντ-ευτ-ί; Ά____ θ_ μ_ π__________ Ά-α-ε θ- μ- π-ν-ρ-υ-ε-; ----------------------- Άραγε θα με παντρευτεί; 0
Á-age-tha me p--tr--t--? Á____ t__ m_ p__________ Á-a-e t-a m- p-n-r-u-e-? ------------------------ Árage tha me pantreuteí?

Ako sa mozog naučí gramatiku?

Materinský jazyk sa začíname učiť už ako bábätká. Deje sa tak automaticky. Neuvedomujeme si to. Náš mozog však musí pri učení odviesť veľký výkon. Keď sa napríklad učíme gramatiku, má veľa práce. Každý deň počuje nové veci. Prijíma neustále nové podnety. Mozog však nevie spracovať každý podnet individuálne. Musí pracovať ekonomicky. Preto sa zameriava na pravidelnosť. Mozog si zapamätá to, čo počuje často. Registruje, ako často sa určitá vec objaví. Potom z týchto príkladov vytvorí gramatické pravidlo. Deti vedia, či je veta správne alebo nie. Nevedia ale prečo tomu tak je. Ich mozog pravidlá pozná, bez toho aby sa ich učil. Dospelí sa učia jazyky inak. Už dávno poznajú štruktúry svojho materinského jazyka. Tie potom tvoria základ nových gramatických pravidiel. Aby sa však niečo naučili, potrebujú dospelí výučbu. Keď sa mozog naučí gramatiku, má už pevný systém. To je zrejmé napríklad u podstatných mien a slovies. Ukladajú sa v rôznych častiach mozgu. Pri ich spracovaní sa aktivujú rôzne oblasti. Aj ľahké pravidlá sa učia inak, než zložité. Pri zložitých pravidlách spolupracuje viac častí mozgu. Ako presne sa mozog gramatiku učí, sa ešte zistiť nepodarilo. Vieme však, že teoreticky zvládne každú gramatiku ...