Konverzační příručka

cs Nakupování   »   bg Пазаруване

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [петдесет и четири]

54 [petdeset i chetiri]

Пазаруване

[Pazaruvane]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. Б----с-ал / ---а----а -у-я-п--а-ък. Б__ и____ / и_____ д_ к___ п_______ Б-х и-к-л / и-к-л- д- к-п- п-д-р-к- ----------------------------------- Бих искал / искала да купя подарък. 0
B--- ---a--- -s--l- -- ku-ya-po--ry-. B___ i____ / i_____ d_ k____ p_______ B-k- i-k-l / i-k-l- d- k-p-a p-d-r-k- ------------------------------------- Bikh iskal / iskala da kupya podaryk.
Ale ne moc drahý. Но не ---о -р--а-ено --ъп-. Н_ н_ н___ п________ с_____ Н- н- н-щ- п-е-а-е-о с-ъ-о- --------------------------- Но не нещо прекалено скъпо. 0
N- -- n-s-c-- --ekale-o s-yp-. N_ n_ n______ p________ s_____ N- n- n-s-c-o p-e-a-e-o s-y-o- ------------------------------ No ne neshcho prekaleno skypo.
Možná nějakou kabelku? М--- би --м----чан-а? М___ б_ д_____ ч_____ М-ж- б- д-м-к- ч-н-а- --------------------- Може би дамска чанта? 0
M--he -- d---k- ----ta? M____ b_ d_____ c______ M-z-e b- d-m-k- c-a-t-? ----------------------- Mozhe bi damska chanta?
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? К-к----в---ж--а---? К____ ц___ ж_______ К-к-в ц-я- ж-л-е-е- ------------------- Какъв цвят желаете? 0
K-kyv-tsvyat ----aet-? K____ t_____ z________ K-k-v t-v-a- z-e-a-t-? ---------------------- Kakyv tsvyat zhelaete?
Černou, hnědou nebo bílou? Че-----ка-яв-и-и-бя-? Ч_____ к____ и__ б___ Ч-р-н- к-ф-в и-и б-л- --------------------- Черен, кафяв или бял? 0
C-e---- --f-av ili -ya-? C______ k_____ i__ b____ C-e-e-, k-f-a- i-i b-a-? ------------------------ Cheren, kafyav ili byal?
Větší nebo menší? Го--ма и-и-мал--? Г_____ и__ м_____ Г-л-м- и-и м-л-а- ----------------- Голяма или малка? 0
Goly-ma --- --l--? G______ i__ m_____ G-l-a-a i-i m-l-a- ------------------ Golyama ili malka?
Můžu si prohlédnout tuto? М--е -и -----д- -а--? М___ л_ д_ в___ т____ М-ж- л- д- в-д- т-з-? --------------------- Може ли да видя тази? 0
M-zhe l---a-vidya-t-zi? M____ l_ d_ v____ t____ M-z-e l- d- v-d-a t-z-? ----------------------- Mozhe li da vidya tazi?
Je z kůže? О--ко-- ли-е? О_ к___ л_ е_ О- к-ж- л- е- ------------- От кожа ли е? 0
Ot-k---a-l--ye? O_ k____ l_ y__ O- k-z-a l- y-? --------------- Ot kozha li ye?
Nebo z koženky? Или--т-из---твен---атер-я? И__ о_ и_________ м_______ И-и о- и-к-с-в-н- м-т-р-я- -------------------------- Или от изкуствена материя? 0
Ili ---i-ku--vena-m-------? I__ o_ i_________ m________ I-i o- i-k-s-v-n- m-t-r-y-? --------------------------- Ili ot izkustvena materiya?
Samozřejmě z kůže. От -о-а-ест----е-о. О_ к___ е__________ О- к-ж- е-т-с-в-н-. ------------------- От кожа естествено. 0
O--k-z-a ----e-t-e--. O_ k____ y___________ O- k-z-a y-s-e-t-e-o- --------------------- Ot kozha yestestveno.
Je obzvlášť kvalitní. То-- е-о-об-н----бро ---е-тв-. Т___ е о______ д____ к________ Т-в- е о-о-е-о д-б-о к-ч-с-в-. ------------------------------ Това е особено добро качество. 0
T-va--e-o--ben--d-b-o-k---est--. T___ y_ o______ d____ k_________ T-v- y- o-o-e-o d-b-o k-c-e-t-o- -------------------------------- Tova ye osobeno dobro kachestvo.
A ta taška je skutečně velmi levná. Чан-ата -ейс-в-т-лн--е на много и-го----ц---. Ч______ д___________ е н_ м____ и______ ц____ Ч-н-а-а д-й-т-и-е-н- е н- м-о-о и-г-д-а ц-н-. --------------------------------------------- Чантата действително е на много изгодна цена. 0
Cha---t- d----v----no--e--a---og--i-god-a t-en-. C_______ d___________ y_ n_ m____ i______ t_____ C-a-t-t- d-y-t-i-e-n- y- n- m-o-o i-g-d-a t-e-a- ------------------------------------------------ Chantata deystvitelno ye na mnogo izgodna tsena.
Tato se mi líbí. Х-ресва-м-. Х______ м__ Х-р-с-а м-. ----------- Харесва ми. 0
K----sva---. K_______ m__ K-a-e-v- m-. ------------ Kharesva mi.
Vezmu si tuto. Ще - ---м-. Щ_ я в_____ Щ- я в-е-а- ----------- Ще я взема. 0
Shche y---ze--. S____ y_ v_____ S-c-e y- v-e-a- --------------- Shche ya vzema.
Mohu ji případně vyměnit? М-же -- -венту-лн--да---под-е--? М___ л_ е_________ д_ я п_______ М-ж- л- е-е-т-а-н- д- я п-д-е-я- -------------------------------- Може ли евентуално да я подменя? 0
Mozh- li-------ua-no da ya p---en--? M____ l_ y__________ d_ y_ p________ M-z-e l- y-v-n-u-l-o d- y- p-d-e-y-? ------------------------------------ Mozhe li yeventualno da ya podmenya?
Samozřejmě. Раз-и-- с-. Р______ с__ Р-з-и-а с-. ----------- Разбира се. 0
R-z-ir----. R______ s__ R-z-i-a s-. ----------- Razbira se.
Zabalíme ji jako dárek. Н-- -- я ----ова-е --т- -о-ар-к. Н__ щ_ я о________ к___ п_______ Н-е щ- я о-а-о-а-е к-т- п-д-р-к- -------------------------------- Ние ще я опаковаме като подарък. 0
Nie-sh-he-ya---ako-ame -ato p---r-k. N__ s____ y_ o________ k___ p_______ N-e s-c-e y- o-a-o-a-e k-t- p-d-r-k- ------------------------------------ Nie shche ya opakovame kato podaryk.
Támhle je pokladna. Каса-- е --- -тсреща. К_____ е т__ о_______ К-с-т- е т-м о-с-е-а- --------------------- Касата е там отсреща. 0
K--ata----tam --s-eshc-a. K_____ y_ t__ o__________ K-s-t- y- t-m o-s-e-h-h-. ------------------------- Kasata ye tam otsreshcha.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + bulharština (1-100) MP3 bulharština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…