Konverzační příručka

cs Nakupování   »   af Inkopies

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [vier en vyftig]

Inkopies

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština afrikánština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. E--wil-’n -----n- k-op. Ek wil ’n geskenk koop. E- w-l ’- g-s-e-k k-o-. ----------------------- Ek wil ’n geskenk koop. 0
Ale ne moc drahý. Maa- --- -e d-u---i-. Maar nie te duur nie. M-a- n-e t- d-u- n-e- --------------------- Maar nie te duur nie. 0
Možná nějakou kabelku? M-s-ie--’n han--a-? Miskien ’n handsak? M-s-i-n ’- h-n-s-k- ------------------- Miskien ’n handsak? 0
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? W----r---eur s--k--? Watter kleur soek u? W-t-e- k-e-r s-e- u- -------------------- Watter kleur soek u? 0
Černou, hnědou nebo bílou? Sw-r----ru-n-of --t? Swart, bruin of wit? S-a-t- b-u-n o- w-t- -------------------- Swart, bruin of wit? 0
Větší nebo menší? ’---ro---of ’- kle--tji-? ’n Grote of ’n kleintjie? ’- G-o-e o- ’- k-e-n-j-e- ------------------------- ’n Grote of ’n kleintjie? 0
Můžu si prohlédnout tuto? Mag e- --- e-n-s--- ------ief? Mag ek die een sien asseblief? M-g e- d-e e-n s-e- a-s-b-i-f- ------------------------------ Mag ek die een sien asseblief? 0
Je z kůže? I---i---a- -ee- --m---? Is dit van leer gemaak? I- d-t v-n l-e- g-m-a-? ----------------------- Is dit van leer gemaak? 0
Nebo z koženky? O--is-d----a- pl---ie-? Of is dit van plastiek? O- i- d-t v-n p-a-t-e-? ----------------------- Of is dit van plastiek? 0
Samozřejmě z kůže. V-- l-e-,-na---rl--. Van leer, natuurlik. V-n l-e-, n-t-u-l-k- -------------------- Van leer, natuurlik. 0
Je obzvlášť kvalitní. Dit -s--e-o-d-rse--oeie---a--t-it. Dit is besonderse goeie kwaliteit. D-t i- b-s-n-e-s- g-e-e k-a-i-e-t- ---------------------------------- Dit is besonderse goeie kwaliteit. 0
A ta taška je skutečně velmi levná. E- -i--h--d--k--s we-k--k -il---. En die handsak is werklik billik. E- d-e h-n-s-k i- w-r-l-k b-l-i-. --------------------------------- En die handsak is werklik billik. 0
Tato se mi líbí. Ek------aar-an. Ek hou daarvan. E- h-u d-a-v-n- --------------- Ek hou daarvan. 0
Vezmu si tuto. E- s-l ------e-. Ek sal dit neem. E- s-l d-t n-e-. ---------------- Ek sal dit neem. 0
Mohu ji případně vyměnit? Ka---k-dit----ui- indie--n---g? Kan ek dit omruil indien nodig? K-n e- d-t o-r-i- i-d-e- n-d-g- ------------------------------- Kan ek dit omruil indien nodig? 0
Samozřejmě. Vanse-f-----e-d. Vanselfsprekend. V-n-e-f-p-e-e-d- ---------------- Vanselfsprekend. 0
Zabalíme ji jako dárek. On- ----d-- as -- g-sk--- to-draai. Ons sal dit as ’n geskenk toedraai. O-s s-l d-t a- ’- g-s-e-k t-e-r-a-. ----------------------------------- Ons sal dit as ’n geskenk toedraai. 0
Támhle je pokladna. Daa- --d-rka------di--kassie-. Daar anderkant is die kassier. D-a- a-d-r-a-t i- d-e k-s-i-r- ------------------------------ Daar anderkant is die kassier. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…