Konverzační příručka

cs Nakupování   »   he ‫לעשות קניות‬

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

‫54 [חמישים וארבע]‬

54 [xamishim w'arba]

‫לעשות קניות‬

la'assot qniot

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. ‫א---ר-צה -קנ-----נ--‬ ‫___ ר___ ל____ מ_____ ‫-נ- ר-צ- ל-נ-ת מ-נ-.- ---------------------- ‫אני רוצה לקנות מתנה.‬ 0
a-- r---eh--o---- l-qn---matan--. a__ r____________ l_____ m_______ a-i r-t-e-/-o-s-h l-q-o- m-t-n-h- --------------------------------- ani rotseh/rotsah liqnot matanah.
Ale ne moc drahý. ‫א-ל -- מש-ו יק---די-‬ ‫___ ל_ מ___ י__ מ____ ‫-ב- ל- מ-ה- י-ר מ-י-‬ ---------------------- ‫אבל לא משהו יקר מדי.‬ 0
a-a---- m-s-e-- y---- -i-a-. a___ l_ m______ y____ m_____ a-a- l- m-s-e-u y-q-r m-d-y- ---------------------------- aval lo mashehu yaqar miday.
Možná nějakou kabelku? ‫-ו-י--יק -ד?‬ ‫____ ת__ י___ ‫-ו-י ת-ק י-?- -------------- ‫אולי תיק יד?‬ 0
ula---iq-y--? u___ t__ y___ u-a- t-q y-d- ------------- ulay tiq yad?
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? ‫-א--- -ב-?‬ ‫_____ צ____ ‫-א-ז- צ-ע-‬ ------------ ‫באיזה צבע?‬ 0
b--y-e- t-ev-? b______ t_____ b-e-z-h t-e-a- -------------- b'eyzeh tseva?
Černou, hnědou nebo bílou? ‫שחו-,--ום-א- ל--?‬ ‫_____ ח__ א_ ל____ ‫-ח-ר- ח-ם א- ל-ן-‬ ------------------- ‫שחור, חום או לבן?‬ 0
sha--r----- o-lav-n? s______ x__ o l_____ s-a-o-, x-m o l-v-n- -------------------- shaxor, xum o lavan?
Větší nebo menší? ‫ג-ו--או קט-?‬ ‫____ א_ ק____ ‫-ד-ל א- ק-ן-‬ -------------- ‫גדול או קטן?‬ 0
ga----o-qat-n? g____ o q_____ g-d-l o q-t-n- -------------- gadol o qatan?
Můžu si prohlédnout tuto? ‫--שר-ל-א-ת--ו-ו-‬ ‫____ ל____ א_____ ‫-פ-ר ל-א-ת א-ת-?- ------------------ ‫אפשר לראות אותו?‬ 0
e-sh-r---r-o- o-o? e_____ l_____ o___ e-s-a- l-r-o- o-o- ------------------ efshar lir'ot oto?
Je z kůže? ‫-אם---א -שוי מעור?‬ ‫___ ה__ ע___ מ_____ ‫-א- ה-א ע-ו- מ-ו-?- -------------------- ‫האם הוא עשוי מעור?‬ 0
h-'---hu---s-- m-'--? h____ h_ a____ m_____ h-'-m h- a-s-y m-'-r- --------------------- ha'im hu assuy me'or?
Nebo z koženky? ‫או --ומ--- -י---ים?‬ ‫__ מ______ ס________ ‫-ו מ-ו-ר-ם ס-נ-ט-ם-‬ --------------------- ‫או מחומרים סינטטים?‬ 0
o--i-oma-im ----eti-? o m________ s________ o m-x-m-r-m s-n-e-i-? --------------------- o mixomarim sintetim?
Samozřejmě z kůže. ‫---י ש-ע---‬ ‫____ ש______ ‫-ד-י ש-ע-ר-‬ ------------- ‫ודאי שמעור.‬ 0
w-da-- -heme--r. w_____ s________ w-d-'- s-e-e-o-. ---------------- wada'i sheme'or.
Je obzvlášť kvalitní. ‫ה--כ---טו---במ--ח-.‬ ‫______ ט___ ב_______ ‫-א-כ-ת ט-ב- ב-י-ח-.- --------------------- ‫האיכות טובה במיוחד.‬ 0
ha'e--h------a---imyuxad. h________ t____ b________ h-'-y-h-t t-v-h b-m-u-a-. ------------------------- ha'eykhut tovah bimyuxad.
A ta taška je skutečně velmi levná. ‫--מח-ר-בא-ת-מ----.‬ ‫______ ב___ מ______ ‫-ה-ח-ר ב-מ- מ-י-ה-‬ -------------------- ‫והמחיר באמת מציאה.‬ 0
w-ha---ir ------ ----i---. w________ v_____ m________ w-h-m-x-r v-e-e- m-t-i-a-. -------------------------- w'hamexir v'emet metsi'ah.
Tato se mi líbí. ‫-ה-מ--- ח- ב-י---‬ ‫__ מ___ ח_ ב______ ‫-ה מ-צ- ח- ב-י-י-‬ ------------------- ‫זה מוצא חן בעיני.‬ 0
z-h-m-t-e x-n--e--ynay. z__ m____ x__ b________ z-h m-t-e x-n b-'-y-a-. ----------------------- zeh motse xen be'eynay.
Vezmu si tuto. ‫אנ--א--ה-או-ו-‬ ‫___ א___ א_____ ‫-נ- א-נ- א-ת-.- ---------------- ‫אני אקנה אותו.‬ 0
an- -q-e- ot-. a__ e____ o___ a-i e-n-h o-o- -------------- ani eqneh oto.
Mohu ji případně vyměnit? ‫אפ-- --י--ל-חליף?‬ ‫____ י___ ל_______ ‫-פ-ר י-י- ל-ח-י-?- ------------------- ‫אפשר יהיה להחליף?‬ 0
e--h-r -hy-h--'-axlif? e_____ i____ l________ e-s-a- i-y-h l-h-x-i-? ---------------------- efshar ihyeh l'haxlif?
Samozřejmě. ‫----י.‬ ‫_______ ‫-ו-א-.- -------- ‫בודאי.‬ 0
b-wa-a'y. b________ b-w-d-'-. --------- bewada'y.
Zabalíme ji jako dárek. ‫א---ו--א-ו----ר--ת-מ-נ--‬ ‫_____ נ____ ב_____ מ_____ ‫-נ-נ- נ-ר-ז ב-ר-ז- מ-נ-.- -------------------------- ‫אנחנו נארוז באריזת מתנה.‬ 0
an-x-- ne'-ro- --'a----t -a----h. a_____ n______ b________ m_______ a-a-n- n-'-r-z b-'-r-z-t m-t-n-h- --------------------------------- anaxnu ne'eroz be'arizat matanah.
Támhle je pokladna. ‫-קופ- נ-צ-ת-ש-.‬ ‫_____ נ____ ש___ ‫-ק-פ- נ-צ-ת ש-.- ----------------- ‫הקופה נמצאת שם.‬ 0
h--upah --mt--'t sh--. h______ n_______ s____ h-q-p-h n-m-s-'- s-a-. ---------------------- haqupah nimtse't sham.

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…