Konverzační příručka

cs Nakupování   »   ka ყიდვა

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [ორმოცდათოთხმეტი]

54 [ormotsdatotkhmet\'i]

ყიდვა

[qidva]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština gruzínština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. ს-----ის-ყ-დ-------ა. ს_______ ყ____ მ_____ ს-ჩ-ქ-ი- ყ-დ-ა მ-ნ-ა- --------------------- საჩუქრის ყიდვა მინდა. 0
sa---kr-s --d-- --nda. s________ q____ m_____ s-c-u-r-s q-d-a m-n-a- ---------------------- sachukris qidva minda.
Ale ne moc drahý. მაგ-ამ---- თუ ისე-ძ--რის. მ_____ ა__ თ_ ი__ ძ______ მ-გ-ა- ა-ც თ- ი-ე ძ-ი-ი-. ------------------------- მაგრამ არც თუ ისე ძვირის. 0
m----m---t--t---s- dzv---s. m_____ a___ t_ i__ d_______ m-g-a- a-t- t- i-e d-v-r-s- --------------------------- magram arts tu ise dzviris.
Možná nějakou kabelku? იქ-ე--ხე-ჩ-ნთ-? ი____ ხ________ ი-ნ-ბ ხ-ლ-ა-თ-? --------------- იქნებ ხელჩანთა? 0
ik--b -h-lch-n-a? i____ k__________ i-n-b k-e-c-a-t-? ----------------- ikneb khelchanta?
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? რა-ფე-ი--ნე--ვთ? რ_ ფ___ გ_______ რ- ფ-რ- გ-ე-ა-თ- ---------------- რა ფერი გნებავთ? 0
r- pe-i ----a-t? r_ p___ g_______ r- p-r- g-e-a-t- ---------------- ra peri gnebavt?
Černou, hnědou nebo bílou? შა--- ყა---ფ--ი--უ-თ---ი? შ____ ყ________ თ_ თ_____ შ-ვ-, ყ-ვ-ს-ე-ი თ- თ-თ-ი- ------------------------- შავი, ყავისფერი თუ თეთრი? 0
shavi,-qa--------t--tet--? s_____ q________ t_ t_____ s-a-i- q-v-s-e-i t- t-t-i- -------------------------- shavi, qavisperi tu tetri?
Větší nebo menší? დიდ--თუ პ-ტა--? დ___ თ_ პ______ დ-დ- თ- პ-ტ-რ-? --------------- დიდი თუ პატარა? 0
didi--u -'at---a? d___ t_ p________ d-d- t- p-a-'-r-? ----------------- didi tu p'at'ara?
Můžu si prohlédnout tuto? შ---ლება-----ო? შ_______ ვ_____ შ-ი-ლ-ბ- ვ-ა-ო- --------------- შეიძლება ვნახო? 0
sh------b- vn-k--? s_________ v______ s-e-d-l-b- v-a-h-? ------------------ sheidzleba vnakho?
Je z kůže? ტ--ვ-- ა--ს? ტ_____ ა____ ტ-ა-ი- ა-ი-? ------------ ტყავის არის? 0
t-qavis -r--? t______ a____ t-q-v-s a-i-? ------------- t'qavis aris?
Nebo z koženky? თ----ლო-ნ-რი-? თ_ ხ__________ თ- ხ-ლ-ვ-უ-ი-? -------------- თუ ხელოვნურია? 0
tu--h----nuria? t_ k___________ t- k-e-o-n-r-a- --------------- tu khelovnuria?
Samozřejmě z kůže. ტ-ავ--,-რა თქმა -ნ--. ტ______ რ_ თ___ უ____ ტ-ა-ი-, რ- თ-მ- უ-დ-. --------------------- ტყავის, რა თქმა უნდა. 0
t'q----- -- tkm- u-d-. t_______ r_ t___ u____ t-q-v-s- r- t-m- u-d-. ---------------------- t'qavis, ra tkma unda.
Je obzvlášť kvalitní. ე------ა-უ--ები- -ა-----ანი-. ე_ გ____________ ხ___________ ე- გ-ნ-ა-უ-რ-ბ-თ ხ-რ-ს-ი-ნ-ა- ----------------------------- ეს განსაკუთრებით ხარისხიანია. 0
e--ga-s---u---bi---har------n-a. e_ g_____________ k_____________ e- g-n-a-'-t-e-i- k-a-i-k-i-n-a- -------------------------------- es gansak'utrebit khariskhiania.
A ta taška je skutečně velmi levná. ხელჩა-თ- მართლ-ც -აფია. ხ_______ მ______ ი_____ ხ-ლ-ა-თ- მ-რ-ლ-ც ი-ფ-ა- ----------------------- ხელჩანთა მართლაც იაფია. 0
k-elc-a--a--a-t-a---i---a. k_________ m_______ i_____ k-e-c-a-t- m-r-l-t- i-p-a- -------------------------- khelchanta martlats iapia.
Tato se mi líbí. მომ--ნ-. მ_______ მ-მ-ო-ს- -------- მომწონს. 0
mo-ts-o-s. m_________ m-m-s-o-s- ---------- momts'ons.
Vezmu si tuto. ვი---ი. ვ______ ვ-ყ-დ-. ------- ვიყიდი. 0
v----i. v______ v-q-d-. ------- viqidi.
Mohu ji případně vyměnit? გ--ო---- -ეს--ლებე-ია? გ_______ შ____________ გ-მ-ც-ლ- შ-ს-ძ-ე-ე-ი-? ---------------------- გამოცვლა შესაძლებელია? 0
gamots-la-sh--a--le-e-ia? g________ s______________ g-m-t-v-a s-e-a-z-e-e-i-? ------------------------- gamotsvla shesadzlebelia?
Samozřejmě. რა-თ--ა-----. რ_ თ___ უ____ რ- თ-მ- უ-დ-. ------------- რა თქმა უნდა. 0
ra---ma --da. r_ t___ u____ r- t-m- u-d-. ------------- ra tkma unda.
Zabalíme ji jako dárek. გაგ-ხ-ევთ-როგ----საჩუქ---. გ________ რ_____ ს________ გ-გ-ხ-ე-თ რ-გ-რ- ს-ჩ-ქ-რ-. -------------------------- გაგიხვევთ როგორც საჩუქარს. 0
g-g-khve-t-r---rts s-ch-k-rs. g_________ r______ s_________ g-g-k-v-v- r-g-r-s s-c-u-a-s- ----------------------------- gagikhvevt rogorts sachukars.
Támhle je pokladna. ი--ა-----ა----. ი_ ა___ ს______ ი- ა-ი- ს-ლ-რ-. --------------- იქ არის სალარო. 0
i---------l---. i_ a___ s______ i- a-i- s-l-r-. --------------- ik aris salaro.

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…