Konverzační příručka

cs Nakupování   »   fi Käydä ostoksilla

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [viisikymmentäneljä]

Käydä ostoksilla

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. H----------a -ah-an. H_____ o____ l______ H-l-a- o-t-a l-h-a-. -------------------- Haluan ostaa lahjan. 0
Ale ne moc drahý. M---- -------än-lii-n-k--l--t-. M____ e_ m_____ l____ k________ M-t-a e- m-t-ä- l-i-n k-l-i-t-. ------------------------------- Mutta ei mitään liian kallista. 0
Možná nějakou kabelku? Ehk- -ä-il-uk--? E___ k__________ E-k- k-s-l-u-u-? ---------------- Ehkä käsilaukun? 0
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? M-n-----ri--n--------e? M____ v______ h________ M-n-ä v-r-s-n h-l-a-t-? ----------------------- Minkä värisen haluatte? 0
Černou, hnědou nebo bílou? Mus--n---u--e-- va--va-ko-s--? M______ r______ v__ v_________ M-s-a-, r-s-e-n v-i v-l-o-s-n- ------------------------------ Mustan, ruskean vai valkoisen? 0
Větší nebo menší? I--n -ai p--n-n? I___ v__ p______ I-o- v-i p-e-e-? ---------------- Ison vai pienen? 0
Můžu si prohlédnout tuto? Sa-sin-o--at-oa-t--ä? S_______ k_____ t____ S-i-i-k- k-t-o- t-t-? --------------------- Saisinko katsoa tätä? 0
Je z kůže? O--- s--nahka-? O___ s_ n______ O-k- s- n-h-a-? --------------- Onko se nahkaa? 0
Nebo z koženky? Va--on---se--uo-ia? V__ o___ s_ m______ V-i o-k- s- m-o-i-? ------------------- Vai onko se muovia? 0
Samozřejmě z kůže. Se--- tie--nk---na-ka-. S_ o_ t________ n______ S- o- t-e-e-k-n n-h-a-. ----------------------- Se on tietenkin nahkaa. 0
Je obzvlášť kvalitní. T--ä on-e--tyi-en--a--u--s. T___ o_ e________ l________ T-m- o- e-i-y-s-n l-a-u-a-. --------------------------- Tämä on erityisen laadukas. 0
A ta taška je skutečně velmi levná. Ja-kä---aukk---n-----a--- --vin--d-------. J_ k_________ o_ o_______ h____ e_________ J- k-s-l-u-k- o- o-k-a-t- h-v-n e-u-l-n-n- ------------------------------------------ Ja käsilaukku on oikeasti hyvin edullinen. 0
Tato se mi líbí. Pi--- t----. P____ t_____ P-d-n t-s-ä- ------------ Pidän tästä. 0
Vezmu si tuto. Ot---tä-ä-. O___ t_____ O-a- t-m-n- ----------- Otan tämän. 0
Mohu ji případně vyměnit? Vo--k--m-hdo--i--st-------a-----än? V_____ m____________ v______ t_____ V-i-k- m-h-o-l-s-s-i v-i-t-a t-m-n- ----------------------------------- Voinko mahdollisesti vaihtaa tämän? 0
Samozřejmě. T-t--k--. T________ T-t-a-a-. --------- Tottakai. 0
Zabalíme ji jako dárek. P-k--am-e se- --hj-p-ket-i-i-. P________ s__ l_______________ P-k-a-m-e s-n l-h-a-a-e-t-i-n- ------------------------------ Pakkaamme sen lahjapakettiiin. 0
Támhle je pokladna. K---a on-tu--la. K____ o_ t______ K-s-a o- t-o-l-. ---------------- Kassa on tuolla. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + finština (1-100) MP3 finština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…