Konverzační příručka

cs Nakupování   »   mk Купување

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [педесет и четири]

54 [pyedyesyet i chyetiri]

Купување

Koopoovaњye

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. С---м да --пам-ед-н--од-р--. С____ д_ к____ е___ п_______ С-к-м д- к-п-м е-е- п-д-р-к- ---------------------------- Сакам да купам еден подарок. 0
Sa-am----ko---- y-d--- p--ar--. S____ d_ k_____ y_____ p_______ S-k-m d- k-o-a- y-d-e- p-d-r-k- ------------------------------- Sakam da koopam yedyen podarok.
Ale ne moc drahý. Но----неш-о-пре----- скап-. Н_ н_ н____ п_______ с_____ Н- н- н-ш-о п-е-н-г- с-а-о- --------------------------- Но не нешто премногу скапо. 0
N- n-- -ye-h-o -r-emnogu-o ska--. N_ n__ n______ p__________ s_____ N- n-e n-e-h-o p-y-m-o-u-o s-a-o- --------------------------------- No nye nyeshto pryemnoguoo skapo.
Možná nějakou kabelku? Можеб--е-н---а-на -ашна? М_____ е___ р____ т_____ М-ж-б- е-н- р-ч-а т-ш-а- ------------------------ Можеби една рачна ташна? 0
M----bi y--na-r--hn--t-s---? M______ y____ r_____ t______ M-ʐ-e-i y-d-a r-c-n- t-s-n-? ---------------------------- Moʐyebi yedna rachna tashna?
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? Која ---а -- -а с-ка--? К___ б___ б_ ј_ с______ К-ј- б-ј- б- ј- с-к-л-? ----------------------- Која боја би ја сакале? 0
K-јa--oјa-b- ----------? K___ b___ b_ ј_ s_______ K-ј- b-ј- b- ј- s-k-l-e- ------------------------ Koјa boјa bi јa sakalye?
Černou, hnědou nebo bílou? Цр-а--к-феа-- --и-бела? Ц____ к______ и__ б____ Ц-н-, к-ф-а-а и-и б-л-? ----------------------- Црна, кафеава или бела? 0
Tz--a--k----a---ili-b--l-? T_____ k_______ i__ b_____ T-r-a- k-f-e-v- i-i b-e-a- -------------------------- Tzrna, kafyeava ili byela?
Větší nebo menší? Една-г-лем--ил- -ал-? Е___ г_____ и__ м____ Е-н- г-л-м- и-и м-л-? --------------------- Една голема или мала? 0
Y-d---guo---ma-i-- --l-? Y____ g_______ i__ m____ Y-d-a g-o-y-m- i-i m-l-? ------------------------ Yedna guolyema ili mala?
Můžu si prohlédnout tuto? С---м--и да--- в---м----а? С____ л_ д_ ј_ в____ о____ С-е-м л- д- ј- в-д-м о-а-? -------------------------- Смеам ли да ја видам оваа? 0
S--eam ---d- -- ---a- ovaa? S_____ l_ d_ ј_ v____ o____ S-y-a- l- d- ј- v-d-m o-a-? --------------------------- Smyeam li da јa vidam ovaa?
Je z kůže? Да-- -аа-е--д --жа? Д___ т__ е о_ к____ Д-л- т-а е о- к-ж-? ------------------- Дали таа е од кожа? 0
D--i -a- ye o- --ʐ-? D___ t__ y_ o_ k____ D-l- t-a y- o- k-ʐ-? -------------------- Dali taa ye od koʐa?
Nebo z koženky? И---п-- е-о--вешт-ч-------ри---? И__ п__ е о_ в_______ м_________ И-и п-к е о- в-ш-а-к- м-т-р-ј-л- -------------------------------- Или пак е од вештачки материјал? 0
Il- -ak-ye o- vye--t-------a-y-riјal? I__ p__ y_ o_ v__________ m__________ I-i p-k y- o- v-e-h-a-h-i m-t-e-i-a-? ------------------------------------- Ili pak ye od vyeshtachki matyeriјal?
Samozřejmě z kůže. Од-кожа с---ко. О_ к___ с______ О- к-ж- с-к-к-. --------------- Од кожа секако. 0
Od-koʐ----e-ak-. O_ k___ s_______ O- k-ʐ- s-e-a-o- ---------------- Od koʐa syekako.
Je obzvlášť kvalitní. О-- ---де- ------- доб-р--вали--т. О__ е е___ о______ д____ к________ О-а е е-е- о-о-е-о д-б-р к-а-и-е-. ---------------------------------- Ова е еден особено добар квалитет. 0
O---y--y-d-e- -s--y-no --b-r-kv-l--y--. O__ y_ y_____ o_______ d____ k_________ O-a y- y-d-e- o-o-y-n- d-b-r k-a-i-y-t- --------------------------------------- Ova ye yedyen osobyeno dobar kvalityet.
A ta taška je skutečně velmi levná. И -а-н-та-н-в-с--н--е--о м-о-- пово--а -е--. И т______ н________ е с_ м____ п______ ц____ И т-ш-а-а н-в-с-и-а е с- м-о-у п-в-л-а ц-н-. -------------------------------------------- И ташната навистина е со многу поволна цена. 0
I-tas-n--a-navi---n--y- s--m-og-oo -o-o-n- t---n-. I t_______ n________ y_ s_ m______ p______ t______ I t-s-n-t- n-v-s-i-a y- s- m-o-u-o p-v-l-a t-y-n-. -------------------------------------------------- I tashnata navistina ye so mnoguoo povolna tzyena.
Tato se mi líbí. М---е-доп-ѓ-. М_ с_ д______ М- с- д-п-ѓ-. ------------- Ми се допаѓа. 0
Mi-sy- dopaѓa. M_ s__ d______ M- s-e d-p-ѓ-. -------------- Mi sye dopaѓa.
Vezmu si tuto. Ќе-ј- з-м--. Ќ_ ј_ з_____ Ќ- ј- з-м-м- ------------ Ќе ја земам. 0
Kjy- јa--y-m--. K___ ј_ z______ K-y- ј- z-e-a-. --------------- Kjye јa zyemam.
Mohu ji případně vyměnit? Д-ли--о-ам-слу----о -а ј- за-----? Д___ м____ с_______ д_ ј_ з_______ Д-л- м-ж-м с-у-а-н- д- ј- з-м-н-м- ---------------------------------- Дали можам случајно да ја заменам? 0
Da-- -o-am sl---h-ј-- -- -a zam-----? D___ m____ s_________ d_ ј_ z________ D-l- m-ʐ-m s-o-c-a-n- d- ј- z-m-e-a-? ------------------------------------- Dali moʐam sloochaјno da јa zamyenam?
Samozřejmě. Се----бир-. С_ р_______ С- р-з-и-а- ----------- Се разбира. 0
S----a-----. S__ r_______ S-e r-z-i-a- ------------ Sye razbira.
Zabalíme ji jako dárek. Ќе ј- спаку-------к- п-дарок. Ќ_ ј_ с________ к___ п_______ Ќ- ј- с-а-у-а-е к-к- п-д-р-к- ----------------------------- Ќе ја спакуваме како подарок. 0
Kjye-јa s---oo-amye--a-- po-arok. K___ ј_ s__________ k___ p_______ K-y- ј- s-a-o-v-m-e k-k- p-d-r-k- --------------------------------- Kjye јa spakoovamye kako podarok.
Támhle je pokladna. Т-му -- --р-т--- е--лаг--н-та. Т___ о_ с_______ е б__________ Т-м- о- с-р-т-в- е б-а-а-н-т-. ------------------------------ Таму од спротива е благајната. 0
Ta-oo ---s-roti---y--b-a--aјna--. T____ o_ s_______ y_ b___________ T-m-o o- s-r-t-v- y- b-a-u-ј-a-a- --------------------------------- Tamoo od sprotiva ye blaguaјnata.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + makedonština (1-100) MP3 makedonština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…