Konverzační příručka

cs Nakupování   »   hu Bevásárlás

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [ötvennégy]

Bevásárlás

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština maďarština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. S--re-n-k--e------- ------k-t. S________ v____ e__ a_________ S-e-e-n-k v-n-i e-y a-á-d-k-t- ------------------------------ Szeretnék venni egy ajándékot. 0
Ale ne moc drahý. D- ne--túl-d-á---. D_ n__ t__ d______ D- n-m t-l d-á-á-. ------------------ De nem túl drágát. 0
Možná nějakou kabelku? T-l-n -g- ----tá--á-? T____ e__ k__________ T-l-n e-y k-z-t-s-á-? --------------------- Talán egy kézitáskát? 0
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? Mi-----szí-t--zer----? M_____ s____ s________ M-l-e- s-í-t s-e-e-n-? ---------------------- Milyen színt szeretne? 0
Černou, hnědou nebo bílou? F----é-----rn---v-----eh----? F_______ b_____ v___ f_______ F-k-t-t- b-r-á- v-g- f-h-r-t- ----------------------------- Feketét, barnát vagy fehéret? 0
Větší nebo menší? E-y------t- vagy eg--kic---? E__ n______ v___ e__ k______ E-y n-g-o-, v-g- e-y k-c-i-? ---------------------------- Egy nagyot, vagy egy kicsit? 0
Můžu si prohlédnout tuto? M-g-s-a--d ez- né--e-? M__ s_____ e__ n______ M-g s-a-a- e-t n-z-e-? ---------------------- Meg szabad ezt néznem? 0
Je z kůže? B----l--an? B_____ v___ B-r-ő- v-n- ----------- Bőrből van? 0
Nebo z koženky? V-gy mű-ő-ből-v--? V___ m_______ v___ V-g- m-b-r-ő- v-n- ------------------ Vagy műbőrből van? 0
Samozřejmě z kůže. Bő-------rmész-tese-. B_____ t_____________ B-r-ő- t-r-é-z-t-s-n- --------------------- Bőrből természetesen. 0
Je obzvlášť kvalitní. E--egy---l------ jó----őség- áru. E_ e__ k________ j_ m_______ á___ E- e-y k-l-n-s-n j- m-n-s-g- á-u- --------------------------------- Ez egy különösen jó minőségű áru. 0
A ta taška je skutečně velmi levná. É- a kézi--ska -ra va-ób-- -ag--- --dve--. É_ a k________ á__ v______ n_____ k_______ É- a k-z-t-s-a á-a v-l-b-n n-g-o- k-d-e-ö- ------------------------------------------ És a kézitáska ára valóban nagyon kedvezö. 0
Tato se mi líbí. Ez --ts-i- --k-m. E_ t______ n_____ E- t-t-z-k n-k-m- ----------------- Ez tetszik nekem. 0
Vezmu si tuto. Ezt --sze-. E__ v______ E-t v-s-e-. ----------- Ezt veszem. 0
Mohu ji případně vyměnit? E-e-l-g-v--sz--serélh-tem-e--? E______ v________________ e___ E-e-l-g v-s-z-c-e-é-h-t-m e-t- ------------------------------ Esetleg visszacserélhetem ezt? 0
Samozřejmě. M----ó---r---ő--. M______ é________ M-g-t-l é-t-t-d-. ----------------- Magától értetődő. 0
Zabalíme ji jako dárek. B---omago--u--m--t --y ----d-k. B____________ m___ e__ a_______ B-c-o-a-o-j-k m-n- e-y a-á-d-k- ------------------------------- Becsomagoljuk mint egy ajándék. 0
Támhle je pokladna. A -úlo-d--o----n a--é-z--r. A t_________ v__ a p_______ A t-l-l-a-o- v-n a p-n-t-r- --------------------------- A túloldalon van a pénztár. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + maďarština (1-100) MP3 maďarština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…