Konverzační příručka

cs Nakupování   »   no Handle

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [femtifire]

Handle

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština norština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. Jeg -il --øpe -n--r----g. J__ v__ k____ e_ p_______ J-g v-l k-ø-e e- p-e-e-g- ------------------------- Jeg vil kjøpe en preseng. 0
Ale ne moc drahý. M-n--k---noe----fo--dy--. M__ i___ n__ a_____ d____ M-n i-k- n-e a-t-o- d-r-. ------------------------- Men ikke noe altfor dyrt. 0
Možná nějakou kabelku? K----je-en--es--? K______ e_ v_____ K-n-k-e e- v-s-e- ----------------- Kanskje en veske? 0
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? Hvilk-- -a-ge -nsk---du? H______ f____ ø_____ d__ H-i-k-n f-r-e ø-s-e- d-? ------------------------ Hvilken farge ønsker du? 0
Černou, hnědou nebo bílou? S-ar-,-bru- e---r--v--? S_____ b___ e____ h____ S-a-t- b-u- e-l-r h-i-? ----------------------- Svart, brun eller hvit? 0
Větší nebo menší? Stor e-l----it-n? S___ e____ l_____ S-o- e-l-r l-t-n- ----------------- Stor eller liten? 0
Můžu si prohlédnout tuto? K----eg-f-----på--e-n-? K__ j__ f_ s_ p_ d_____ K-n j-g f- s- p- d-n-e- ----------------------- Kan jeg få se på denne? 0
Je z kůže? Er de--ski--? E_ d__ s_____ E- d-t s-i-n- ------------- Er det skinn? 0
Nebo z koženky? El--r--- --- --a-t --s--t--isk? E____ e_ d__ p____ / s_________ E-l-r e- d-t p-a-t / s-n-e-i-k- ------------------------------- Eller er det plast / syntetisk? 0
Samozřejmě z kůže. Sk-n-,--e-v--l--l-g. S_____ s____________ S-i-n- s-l-f-l-e-i-. -------------------- Skinn, selvfølgelig. 0
Je obzvlášť kvalitní. De--e--meg-t-g---k--l--et. D__ e_ m____ g__ k________ D-t e- m-g-t g-d k-a-i-e-. -------------------------- Det er meget god kvalitet. 0
A ta taška je skutečně velmi levná. O- d-n---v--ken--r---r-e-i---i----g. O_ d____ v_____ e_ v_______ r_______ O- d-n-e v-s-e- e- v-r-e-i- r-m-l-g- ------------------------------------ Og denne vesken er virkelig rimelig. 0
Tato se mi líbí. Jeg -iker-de-. J__ l____ d___ J-g l-k-r d-n- -------------- Jeg liker den. 0
Vezmu si tuto. J-g t---de-. J__ t__ d___ J-g t-r d-n- ------------ Jeg tar den. 0
Mohu ji případně vyměnit? Kan j-- -ul---ns ----e --n? K__ j__ m_______ b____ d___ K-n j-g m-l-g-n- b-t-e d-n- --------------------------- Kan jeg muligens bytte den? 0
Samozřejmě. Se---ø---lig. S____________ S-l-f-l-e-i-. ------------- Selvfølgelig. 0
Zabalíme ji jako dárek. V----n pa--- ----in---o---r-se--. V_ k__ p____ d__ i__ s__ p_______ V- k-n p-k-e d-n i-n s-m p-e-e-g- --------------------------------- Vi kan pakke den inn som preseng. 0
Támhle je pokladna. D-- b--te-e--k-----. D__ b____ e_ k______ D-r b-r-e e- k-s-e-. -------------------- Der borte er kassen. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + norština (1-100) MP3 norština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…