Konverzační příručka

cs Nakupování   »   sr Куповина

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [педесет и четири]

54 [pedeset i četiri]

Куповина

[Kupovina]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. Ј--желим куп-т---ок---. Ј_ ж____ к_____ п______ Ј- ж-л-м к-п-т- п-к-о-. ----------------------- Ја желим купити поклон. 0
J--želi- -u--t-----lo-. J_ ž____ k_____ p______ J- ž-l-m k-p-t- p-k-o-. ----------------------- Ja želim kupiti poklon.
Ale ne moc drahý. Ал----шт- преви-е ск-п-. А__ н____ п______ с_____ А-и н-ш-а п-е-и-е с-у-о- ------------------------ Али ништа превише скупо. 0
A-i----t-----v-še--ku--. A__ n____ p______ s_____ A-i n-š-a p-e-i-e s-u-o- ------------------------ Ali ništa previše skupo.
Možná nějakou kabelku? И-ат--л- м---- -а-н-? И____ л_ м____ т_____ И-а-е л- м-ж-а т-ш-у- --------------------- Имате ли можда ташну? 0
I---- ---m-žda-t-šn-? I____ l_ m____ t_____ I-a-e l- m-ž-a t-š-u- --------------------- Imate li možda tašnu?
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? Коју бој- ж-л-т-? К___ б___ ж______ К-ј- б-ј- ж-л-т-? ----------------- Коју боју желите? 0
Ko-u-boju-žel---? K___ b___ ž______ K-j- b-j- ž-l-t-? ----------------- Koju boju želite?
Černou, hnědou nebo bílou? Цр-у, бр--н и-и--елу? Ц____ б____ и__ б____ Ц-н-, б-а-н и-и б-л-? --------------------- Црну, браон или белу? 0
Cr--- -raon--l- b-l-? C____ b____ i__ b____ C-n-, b-a-n i-i b-l-? --------------------- Crnu, braon ili belu?
Větší nebo menší? Вел-к- --и ----? В_____ и__ м____ В-л-к- и-и м-л-? ---------------- Велику или малу? 0
Ve-i-- i-----l-? V_____ i__ m____ V-l-k- i-i m-l-? ---------------- Veliku ili malu?
Můžu si prohlédnout tuto? Мо-у-----идети----? М___ л_ в_____ о___ М-г- л- в-д-т- о-у- ------------------- Могу ли видети ову? 0
M--u-li v-det- -vu? M___ l_ v_____ o___ M-g- l- v-d-t- o-u- ------------------- Mogu li videti ovu?
Je z kůže? Ј--л---д--о--? Ј_ л_ о_ к____ Ј- л- о- к-ж-? -------------- Је ли од коже? 0
J- ----- -ož-? J_ l_ o_ k____ J- l- o- k-ž-? -------------- Je li od kože?
Nebo z koženky? И----е----веш---ког------ија--? И__ ј_ о_ в________ м__________ И-и ј- о- в-ш-а-к-г м-т-р-ј-л-? ------------------------------- Или је од вештачког материјала? 0
Il--je-o--ve--a-----ma-e--jala? I__ j_ o_ v________ m__________ I-i j- o- v-š-a-k-g m-t-r-j-l-? ------------------------------- Ili je od veštačkog materijala?
Samozřejmě z kůže. Н---в--, ---к--е. Н_______ о_ к____ Н-р-в-о- о- к-ж-. ----------------- Наравно, од коже. 0
N-----o--o--k-že. N_______ o_ k____ N-r-v-o- o- k-ž-. ----------------- Naravno, od kože.
Je obzvlášť kvalitní. То--- -а-оч--- до-ар-кв-ли---. Т_ ј_ н_______ д____ к________ Т- ј- н-р-ч-т- д-б-р к-а-и-е-. ------------------------------ То је нарочито добар квалитет. 0
To----na-o--t----ba--kva--t--. T_ j_ n_______ d____ k________ T- j- n-r-č-t- d-b-r k-a-i-e-. ------------------------------ To je naročito dobar kvalitet.
A ta taška je skutečně velmi levná. А-----а--е-з----а-пов-љна. А т____ ј_ з_____ п_______ А т-ш-а ј- з-и-т- п-в-љ-а- -------------------------- А ташна је заиста повољна. 0
A-ta--a -e z-ist- po--l---. A t____ j_ z_____ p________ A t-š-a j- z-i-t- p-v-l-n-. --------------------------- A tašna je zaista povoljna.
Tato se mi líbí. О-- -- се-до-ад-. О__ м_ с_ д______ О-а м- с- д-п-д-. ----------------- Ова ми се допада. 0
O-a mi-se d-pad-. O__ m_ s_ d______ O-a m- s- d-p-d-. ----------------- Ova mi se dopada.
Vezmu si tuto. Ову ћ------и. О__ ћ_ у_____ О-у ћ- у-е-и- ------------- Ову ћу узети. 0
O------ -z-ti. O__ ć_ u_____ O-u c-u u-e-i- -------------- Ovu ću uzeti.
Mohu ji případně vyměnit? М-----и је е-----а--о з--ени-и? М___ л_ ј_ е_________ з________ М-г- л- ј- е-е-т-а-н- з-м-н-т-? ------------------------------- Могу ли је евентуално заменити? 0
M-gu--- -- eventu-lno zamen--i? M___ l_ j_ e_________ z________ M-g- l- j- e-e-t-a-n- z-m-n-t-? ------------------------------- Mogu li je eventualno zameniti?
Samozřejmě. Подра--мев---е. П__________ с__ П-д-а-у-е-а с-. --------------- Подразумева се. 0
P-d--zu--v- s-. P__________ s__ P-d-a-u-e-a s-. --------------- Podrazumeva se.
Zabalíme ji jako dárek. За--к-в---м--ј- к-о-п----н. З___________ ј_ к__ п______ З-п-к-в-ћ-м- ј- к-о п-к-о-. --------------------------- Запаковаћемо је као поклон. 0
Z--ak-va--em- j- -ao-po--o-. Z___________ j_ k__ p______ Z-p-k-v-c-e-o j- k-o p-k-o-. ---------------------------- Zapakovaćemo je kao poklon.
Támhle je pokladna. Т--о-п-е---ј--бла-ајн-. Т___ п____ ј_ б________ Т-м- п-е-о ј- б-а-а-н-. ----------------------- Тамо преко је благајна. 0
Ta-o--rek- j---la-ajn-. T___ p____ j_ b________ T-m- p-e-o j- b-a-a-n-. ----------------------- Tamo preko je blagajna.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + srbština (1-100) MP3 srbština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…